Článek
Včera při svém vystoupení na Utah Valley University zemřel konzervativní aktivista a spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa Charlie Kirk. Zemřel na následky zranění, které mu způsobil střelnou zbraní zmatený jedinec, který se ukrýval v přihlížejícím davu.
V rámci piety zde nechci na rozdíl od jiných kolegů novinářů rozebírat, jaké názory Charlie Kirk dlouhodobě šířil, ani to, zda se podobnými aktivitami sám nevystavuje možným konfrontacím a reakcím.
Co mě však zneklidnilo, bylo to, jak se tématu okamžitě chopila zbraňová lobby bojující za co nejsnadnější přístup ke zbraním. Prý kdyby se vystoupení nekonalo v takzvané „gun free“ zóně a byli tam ozbrojení lidé, mohl být útočník snadněji dopaden a zneškodněn.
Nemělo by mě udivit, že tito fanatičtí střelci, kteří se rekrutují povětšinou z řad našich méně vzdělaných spoluobčanů léčících si nejrůznější komplexy, mají potíže se základními počty. Jak by to asi vypadalo, kdyby v dějišti včerejších nešťastných událostí začali všichni vytahovat zbraně? Člověk nemusí být světovým počtářem, aby mu došlo, že obětí by na místě bylo více.
Nikdy asi nedosáhneme toho, aby ze světa zmizela všechna úmrtí způsobená střelnými zbraněmi. Ale dokážeme eliminovat jejich počet. Což se, jakkoli to může vyznít za určitých okolností cynicky, povedlo právě včera.
Na včerejším shromáždění zemřela jedna oběť střelby. Ale mysleme na to, kolik dalších životů bylo zachráněno právě díky tomu, že se akce konala na místě, kam se se zbraněmi nesmí.
Neměli bychom proto ustávat v tlaku na to, aby držení střelných zbraní podléhalo co možná nejpřísnější regulaci. Pokud uděláme z celého světa jednu velkou gun free zónu, zachráníme tím ještě více životů, než jich bylo zachráněno včera.
