Článek
Na obrázku vidíte grafiku, se kterou přišla Strana zelených. Tuto grafiku doplnila výzvou k radikálnímu zvýšení ceny dálničních známek. Všichni kromě zarytých autofetišistů a autofašistů se asi shodneme na tom, že je to rozumný a konstruktivní návrh a že je nejvyšší čas jej realizovat. Ale jde skutečně o významný anebo přímo radikální počin, který vyžene naše ekologicky neodpovědné spoluobčany z aut a donutí je používat prostředky veřejné hromadné dopravy? Jde skutečně o řešení, které ušetří naší státní pokladně významné peníze, které pak budou moci být užity na akutnější výdaje, např. boj s klimatickou změnou? Odpověď je jednoznačná. NE.
A jaký recept tedy našla moje neteř? Zde přepisuji její text, který napsala ve své slohové práci a který si může přečíst každý kolemjdoucí na nástěnce výběrové školy, kterou navštěvuje:
„Řešení Strany zelených je zdánlivě rozumné, ale naprosto nedostatečné. Naše generace se nesmí spokojit s kosmetickými řešeními výzev, které před námi stojí. Proto žádejme řešení, které celý problém vyřeší jednou provždy. Co prostě přestat dálnice úplně opravovat a přestat do nich investovat? Dojde k nějakému poškození cesty, které znemožňuje pokračovat v jízdě? No a co? Hrozí zřícení nějakého mostu? Tak ať spadne. No a co? Přestaňme už do dálnic strkat peníze. Stát významně ušetří díky tomu, že už nebude utrácet finanční prostředky za výstavbu a údržbu dálnic. A až konečně bude jízda po dálnici spíše za trest, tak lidé tím vlakem začnou jezdit dobrovolně a ještě rádi. A zbaví se své fetišistické závislosti na vlastnictví aut. Tak jednoduché to je.“
Na svou neteř jsem nesmírně hrdý. Patří ke generaci, která změní svět v lepší a udržitelnější místo. A pro mě bude ctí, když vás tady ve svých článcích čas od času seznámím s jejími dalšími myšlenkami.
