Článek
Je jedno ráno roku 2036 a já se probouzím. Sociální sítě jsou stále fenoménem, jen byly poté, co byl Elonu Muskovi zabaven Twitter, spojeny do jedné. Už se nedíváme do displeje, vše si promítáme do prostoru. Dezinformační média už neexistují, takže, na rozdíl od minulosti, se člověk po ránu hned nenaštve, když internet otevře. Zpravodajské servery nás objektivně informují o tom, co nás čeká v blízké budoucnosti, jaké úkoly jsou před námi a kam jako společnost směřujeme. I o tom, co už jsme dokázali a jaké plány jsme dokázali splnit, či dokonce překonat. Ne, že by z internetu zmizeli i šiřitelé dezinformací, je tomu právě naopak, být připojen k sociální síti je povinné (jinak byste se nedomluvili ani s úřady). Ale mají to těžké. Když napíšou cokoli se špatným úmyslem a negativním vyzněním, zobrazí se to factcheckerům, kteří bleskově zareagují a uvedou jejich informaci na pravou míru. A tato odpověď se zobrazí i dalším šiřitelům dezinformací, které mají tito v přátelích.
V sociální síti jsou začleněna i rádia. Není tomu jako dříve, že by existovaly stanice zaměřené na konkrétní žánr. Spíše si člověk nastaví své preference a automat už mu sám podle nich vybere mix hudby. Dominují neagresivní pohodové žánry, ale kdo chce, může si pustit i rock nebo metal, byť zde platí časová omezení. Dvě agresivnější písně denně stačí, aby člověk upustil adrenalin, ale aby se zároveň nevzdálil rozpoložení, které je žádoucí pro jeho fungování ve společnosti. Pouze country hudba jako celek zmizela, neboť se našla souvislost mezi tímto žánrem a tendencemi jeho posluchačů volit ve volbách populisty a nacionalisty. Ti už sice kandidovat nemohou, ale zákaz country hudby už zůstal.
Sedám do svého elektromobilu. Ještě nemám ten s autonomním řízením, jehož pořízení bude za pár let povinné. Potvrdím, že jsem si vědom toho, kolik kilometrů ze svého měsíčního kreditu jsem najel, a mohu vyrazit. Moje sestra žádný limit na najeté kilometry nemá. Pracuje jako klimatická odbornice a absolvuje mnoho besed a porad v různých evropských hlavních městech. Ale můj soused má ještě staré auto na fosilní paliva. Jezdí jen v případě největší nutnosti. Není pro něho moc příjemné sledovat pohledy lidí, když s tím neekologickým veteránem někudy projíždí. Zatímco já mám moderní bydlení ve formě zatepleného recyklovatelného kontejneru, soused má nezateplený neekologický dům, proto jej ani nemůže převést na své děti. Po jeho smrti propadne státu. Jeho dětem velká újma nevznikne. Prošly moderním školstvím, zřejmě získají pracovní místo s vysokým ekologickým kreditem, díky čemuž jim stát poskytne bydlení ze svého fondu. Nebudou se muset starat o náklady na bydlení. Ty ponese stát, pro který pracují. Místo výplaty budou dostávat sociálně udržitelný příjem, kdy stát zohlední jejich potřeby a poskytne jim přesně tolik peněz, kolik jim bude stačit na ekologicky udržitelný život.
Já jsem dřív pracoval jako factchecker. Se zánikem dezinformačních médií už nás nebylo třeba tolik, proto dnes působím jako kontrolor mediálního proudu. Domácí zpravodajství z Evropské unie ani není třeba kontrolovat, redaktoři jsou dlouhodobě prověření anebo pracují pod dohledem zkušeného pracovníka. Jen se hlídá, aby článek obsahoval i ekologické a multikulturní informační pole a aby i doplňující fotografie splňovaly minimální nároky na diverzitu. Výjimku mají články týkající se islámu a muslimů, tam například není vůbec vyžadován důraz na LGBT. I když se očekávalo, že společnost budoucnosti bude ateistická, náboženské články tvoří více než polovinu obsahu médií, což je dáno i tím, že všechna náboženství byla sjednocena a jako jednotící etalon byl zvolen islám, neboť je nejnovější a tím i nejmodernější. Celou náboženskou agendu má na starosti Ahmed se svým týmem. Jsme tu tedy dva samostatné týmy, náboženský tým vůbec nepřijde do styku s ostatními zprávami. Také mají 5× denně náboženské přestávky. Na jejich dodržování jsme v rámci zachování pohody v pracovním kolektivu přistoupili i my, takže se modlíme spolu. Jednou jsem měl i já při práci velký průšvih. Mou kontrolou prošla zpráva o čínském rychlovlaku, který dokáže přepravit lidi od hranic s Mongolskem na Tchaj-wan za 85 minut. Samozřejmě jsem si ohlídal, abychom zdůraznili, že je tento rádobypokrok vyvážen neodpovědným přístupem k přírodě, ale můj nadřízený došel k názoru, že to nebylo z mé strany dostatečné, zvlášť když v Evropě je maximální povolená rychlost dopravních prostředků 40 km/h. Dnes mám na stole zprávu o čínských mikrodronech, díky kterým může člověk přelétat z jedné vesnice do druhé. Asi ji neuveřejníme. Díky embargu se k nám čínské výrobky stejně nedostanou.
Pracovní doba už je jen pětihodinová, poté přijde čas na kulturní a společenské vyžití. To se rovněž odehrává na pracovišti, kdy si společně pouštíme nové filmy nebo muziku a diskutujeme o nich. Dnes se zrovna promítal film o tom, jak Evropané soustavně agresivně napadali Osmanskou říši. Naši muslimští kolegové se tváří, že už nám dávno odpustili, ale já vidím, že část křivdy v nich pořád ještě je. Ale nedávají to najevo. Když jsme spolu s nemuslimskými kolegy poklekli, abychom se od činů svých předků distancovali, zdálo se mi, že to přijali velice pozitivně. Často dojde i na živý koncert. Před týdnem byl u nás legendární bard Tomáš Klus, který své písně prokládal i vyprávěním, jaké to bylo v dobách, kdy ještě koncerty neprobíhaly na pracovištích, ale volně, a on musel mnohdy čelit nenávistným projevům méně vzdělané části publika. Nejnapjatější situace byla v době, kdy řada umělců, které poslouchala právě ta méně vzdělaná část společnosti, neprošla povinnými přehrávkami. Právě proto probíhají koncerty v podobě, která je více institucionalizovaná a vede ke kultivaci diváka a posluchače.
Po práci se věnujeme rodině. Bez ohledu na to, zda rodinu máme. Děti v naší společnosti vyrůstají v různých rodinách. Ale děti bílých heterosexuálních párů musejí strávit aspoň třetinu dnů v měsíci v jiné rodině. V jeden měsíc například u homosexuálního páru, další měsíc v muslimské rodině, jindy třeba v komunitním společenství, kde nejsou rodičovské role jasně dané. Kdo děti nemá, ten se věnuje vedení kroužků. V poslední době se stále větší část mládeže chce stát homosexuály, proto existuje mnoho kroužků, které je na to připravují. Poté, co se liberalizoval přístup k pohlaví, které si každý může zvolit, poklesl oproti minulosti zájem o chirurgické změny v této oblasti.
A jak je to se základními lidskými potřebami či přímo neřestmi? Začneme u jídla a pití. Zákaz alkoholu byl nejprve přijat s nedůvěrou, ale už během krátké chvíle se osvědčil. Spolu s tím, jak zmizelo pivo i tvrdý alkohol, stejně tak zmizela i značná část projevů toxické maskulinity a archaická zábava typu násilných sportů či motoristických závodů. I nadále se sport provozuje, ale důležitá je spíše jeho estetika a dojem. Proto se mnoho mužů začalo věnovat aerobiku a gymnastice. Po zmizení alkoholu následoval i zákaz sladkých nápojů s výjimkou Coca Coly a Pepsi Coly, které své nápoje ochránily zařazením do civilizačního dědictví. Pijeme především šťávy z lučních porostů či hmyzu. Hmyz a larvy se stal i hlavní složkou jídelníčku. Tyto pokrmy se staly tak populárními, že definitivní zákaz živočišné stravy je každým rokem odkládán.
V zájmu odstranění sexuálních trestných činů i sexuálního obtěžování se zpřísnila pravidla pro sexuální styk. Souhlas k sexuálnímu styku musejí účastníci předem vyjádřit na příslušném úřadě. Aby se zabránilo sexuálnímu obtěžování, je povinností k seznamování vždy využít služeb prostředníka, což je ostatně i nejrychleji se rozrůstající živnost. To svědčí o tom, že rozvoji mezilidských vztahů toto opatření nijak neuškodilo.
Každý den končí splněním povinného zhlédnutí veřejnoprávního zpravodajství. Test, který následuje, je jednoduchý, v podstatě obsahuje jen takové otázky, aby bylo jasné, že jste skutečně sledovali.
Už se těším na víkend. Ten je určený pro veřejnou volnou zábavu, kdy nejsme nijak vázáni pracovištěm či určenými kroužky. Už se těším, jaké parťáky pro víkend mi systém nalosuje tentokrát. Minule nás bylo nalosováno pět, takže skupinku jsem tvořil já, dále ředitel místní cvrčkárny, ekologická referentka z vedlejšího okresu, známý transherec a zemědělec z venkova, na kterého padla i hostitelská role. Nebylo to špatné, jen hostitel se mi moc nelíbil. Tvářil se, že je v pohodě, ale doma u něho jsem viděl několik indicií nasvědčujících tomu, že patří k těm, kteří ještě dnes holdují dezinformacím. Tento víkend budu asi v multikulturnější skupině, ve které budou chybět sexuální menšiny. Muslimové nás často vezmou do krásného prostředí, kde nám čtou z Koránu a poté připraví zábavný test znalostí. I když se o nich říká, že jsou, když jde o jejich náboženství, dost neústupní, není to pravda. Už mnohokrát jsme je přesvědčili, aby nám místo čtení Koránu vyprávěli historky ze života proroka Mohameda.
Další den v roce 2036 končí. Naše společnost udělala velký skok. A já jsem zvědavý, co přinese ještě vzdálenější budoucnost.
