Článek
Na podzim se Václavské náměstí několikrát stalo rejdištěm nacionalistické lůzy, kterou u nás podporuje putinovské Rusko jako svou pátou kolonu. Jejich úkolem je rozdmýchávat xenofobii, vyvolávat nenávist a rozdělovat celý národ. Nebudeme zastírat, že těch venkovských nevzdělanců nebylo zase tak úplně málo.
A přesto, když porovnáme fotografii z jejich akce (ne nebudu jim sem dávat, abych vám nezpůsobil žaludeční potíže) s naší fotografií, je naprosto jasné, že prohráli na plné čáře. Vzpomínky na Václava Havla se možná nezúčastnilo tolik lidí, kolik by si tato skvělá osobnost zasloužila, ale přesto jde z té fotky obrovská síla. Síla morálky, síla charakteru, síla lidství, síla dobrého a laskavého srdce všech zúčastněných, z nichž každý na sebe nechal působit aspoň maličký kousek velikosti, jež se stala součástí srdcí lidí na celém světě.
Toto je fotografie, která má sílu zažehnout to nejlepší v nás, pohnout dějinami a definitivně se vypořádat se všemi nepřáteli zneužívajících toho, že naše demokracie poskytuje prostor i těm, kteří to s ní nemyslí dobře. A je dobře, že se poslední dobou ukazuje, že s takovými štváči a zpochybňovači si umí efektivně poradit. A že doba, kdy už si nebudou moci pouštět ústa na špacír, zpochybňovat naše směřování a plivat na evropské hodnoty, které by nám měly být svaté, už je za dveřmi. My se jich nebojíme, my už si s nimi poradíme.
