Článek
Všichni se asi shodneme, že Formule 1 je poněkud zastaralým reliktem dob, kdy si testosteronová toxická maskulinita podávala ruku s nesnesitelným řevem motorů a se zápachem benzinu a spáleného oleje. V současné době, kdy se snažíme dbát na ekologii, gender a smysluplnější využití volného času, by neměl být pro tento typ sportovního zápolení prostor.
Ale přesto můžeme říci, že i zde se blýská na lepší časy. Od stupňů vítězů i z týmových boxů mizí spoře oděné modelky, jejichž účast byla vždy vrcholnou ukázkou arogantní přezíravosti a sexistického pohlížení na ženu, v zemích, které své hodnoty dosud neutopily v v konzumu, už po sobě ani nejlepší tři jezdci nestříkají alkoholickými nápoji. Ostatně, v mnohých těchto zemích je alkohol zakázaný. Závodní monoposty už mají povinné hybridní prvky a já věřím, že se už brzy dočkáme toho, že když už tedy má někdo potřebu takové závody pořádat, budou závodit jen elektromobily. A že hlavním principem závodů nebude porazit soupeře, ale ukázat široké veřejnosti, že právě tudy vede cesta k zodpovědnému užívání naší planety, která je ze všech stran zmítána klimatickými hrozbami.
Co ale považuji za zdravý vývoj, je to, že starý testosteronový typ jezdce, který byl esencí přežitého frajerského pseudochlapství, je stále častěji nahrazován závodníky, kteří nemají potřebu soutěžit v toxické maskulinitě, ale jsou typy moderního muže, pro kterého není cizí citlivost, feminismus, progresivní myšlení či příchylnost k estrogenovější části své osobnosti a nelpění na plnění konzervativních společenských požadavků, pokud jde o sexuální orientaci. A v neposlední řadě jsou aktivní na poli boje za ochranu naší planety před globálním oteplováním.
Proto, i když nejsem příznivcem agresivních sportů, dokážu ocenit, když např. Lewis Hamilton (a jsem rád, že je to právě tento jezdec, který musí celý život bojovat s diskriminací) vyzve v zájmu záchrany planety veřejnost k veganství, anebo když se ve znaku celého cyklu závodů objevuje duhová vlajka.
