Článek
Marie Bastlová si v posledním vydání podcastu Ptám se já pozvala poslankyni hnutí SPD a v rozhovoru, který by za normální politické situace zapadl mezi rutinní debaty o sněmovní agendě, padla věta, která změnila kontext debaty o Babišově střetu zájmů. Hostka přiznala, že koalice ANO, SPD a Motoristů uvažuje o úpravě zákona o střetu zájmů. Tedy o normy, kterou Andrej Babiš podle vlastních slov vyřešil převedením Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, a kterou opozice dlouhodobě označuje za nedostatečně dodrženou.
Argumentace v podcastu probíhala v duchu, že Sněmovna je zablokovaná opozicí natolik, že vláda nestíhá projednat ani standardní agendu. V samém závěru rozhovoru ovšem zazněla věta, která ze sněmovní stagnace udělala politickou bombu. Poslankyně SPD řekla, že koalice plánuje předložit novelu, která vyřeší situaci kolem dotací pro Agrofert v souladu s českou i evropskou legislativou. Tedy jinými slovy, koalice chce upravit zákon tak, aby přístup Babišových firem k dotacím nebyl nadále zpochybňovatelný. To je zlomová informace.
Co konkrétně by se mohlo měnit
Současný zákon o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš z roku 2017, brání členům vlády čerpat dotace prostřednictvím firem, ve kterých mají majetkové podíly. Babiš tento problém v prvním funkčním období řešil převedením Agrofertu do svěřenských fondů AB Private Trust I a II, což ale Brusel později označil za nedostatečné řešení, protože premiér zůstal v kontrolní pozici. V roce 2023 schválila tehdejší koalice Spolu a Pirátů spolu se STAN takzvaný lex Babiš II, který by zákaz rozšířil i na skutečné majitele svěřenských fondů, ale Ústavní soud ho v prosinci 2024 zrušil jako neústavní přílepek poslance Jakuba Michálka. Aktuálně tedy platí jen původní lex Babiš z roku 2017.
Když se Babiš v prosinci 2025 stal znovu premiérem, vložil Agrofert do nového svěřenského fondu RSVP Trust se sídlem v Rakousku, kde má fond správce, protektora a takzvaného elektora s rolí omezit přímý vliv zakladatele. Toto řešení podle Ministerstva pro místní rozvoj a Státního zemědělského intervenčního fondu, který obdržel právní posudky od advokátních kanceláří Portos a Pelikán Krofta Kohoutek, splňuje českou i evropskou legislativu. SZIF už v dubnu 2026 oznámil, že obnovuje administraci dotačních žádostí ze skupiny Agrofert a vrací je do standardního procesu. Tedy dotační kohoutek je už faktický otevřený, byť ne všechny právní pochybnosti jsou rozptýleny.
Tady přichází to, co poslankyně SPD v podcastu naznačila. Koalice chce, aby žádné soudní řízení nebo Bruselská inspekce nemohly do budoucna toto řešení zpochybnit. Nejjednodušší cesta je upravit zákon tak, aby byl Babišův RSVP Trust z hlediska splnění povinnosti vyřešit střet zájmů nadále nepochybný. To by se mohlo dosáhnout vymezením toho, co konkrétně znamená nezávislá správa svěřenského fondu, nebo přímo úpravou definice skutečného majitele tak, aby Babiš nebyl ve smyslu zákona za majitele Agrofertu považován. Detaily zatím neunikly, ale směr je vidět.
Bastlová a SPD. Dvě roviny, jeden zájem
Tahle situace je politicky elegantní z pohledu Babiše. Hnutí ANO samo do parlamentu novelu nepředkládá. Předloží ji SPD jako koaliční partner, čímž se Babiš formálně vyhne nařčení, že upravuje zákon kvůli vlastním firmám. SPD v tomto případě hraje roli stínového řešitele, který si stejně přiznává, že o úpravě uvažují s vědomím, že tím odblokují dotační tok pro Agrofert.
Bastlová v rozhovoru udeřila právě na tento bod. Pokud se zákon upraví, otázka, kdo z úpravy přímo prospěje, má jednoznačnou odpověď. Andrej Babiš a jeho holding, který v posledních letech čerpal stamilionové dotace, jež SZIF kvůli střetu zájmů zmrazil. Hostka SPD odpověděla v duchu, že úprava není o jedné firmě, ale o jasném výkladu, který má bránit dlouhodobé právní nejistotě. To je formulace, kterou v české politice posloucháme od roku 2017 ve stejné podobě a se stejným adresátem.
Opozice mluví o klubu okolo Agrofertu, který si vládne pro sebe
Reakce opozice na sebe nenechala čekat. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, autor zrušeného lex Babiš II, na sociální síti X napsal, že koalice se připravuje k uzákonění praxe, kterou Ústavní soud na evropské úrovni opakovaně odsoudil. Předseda STAN Vít Rakušan v rozhovoru pro Český rozhlas označil úpravu, kdyby skutečně přišla, za zákonné výslovné povolení střetu zájmů jediné osobě, premiérovi.
Tvrdší pozici zaujala ODS. Předseda Spolu Petr Fiala mluvil o ohrožení důvěry občanů v to, že stát funguje spravedlivě. Lidovecký předseda Marek Výborný upozornil, že vláda v okamžiku, kdy si rozhodnutí o vrácení starých dotací schovala za nové právní výklady SZIF, zároveň otevřeně připravuje úpravu zákona, který by ji do budoucna chránil před jakýmkoliv právním sporem. To je podle Výborného institucionální zajištění Agrofertu, ne ochrana před střetem zájmů.
Brusel sleduje. Stejně jako Babišovi protivníci v Praze
Tady přichází nejdůležitější rovina celé úvahy. Evropská komise v posledních letech opakovaně konstatovala, že Babišovo řešení střetu zájmů přes svěřenské fondy z období 2017 až 2022 nesplňovalo článek 61 finančního nařízení EU. Ten stanovuje, že střet zájmů nastává i tehdy, kdy rozhodování může být ovlivněno rodinnými vazbami nebo ekonomickými zájmy. Babišův nový RSVP Trust podle expertů toto kritérium také nesplňuje úplně. Pokud koalice ČR ANO, SPD a Motoristů schválí úpravu zákona, který tyto pochybnosti smete pod koberec, otevírá to dveře k druhé fázi sporu s Evropskou komisí.
To může mít konkrétní finanční dopady. V roce 2022 byla Česku uložena pokuta přes 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích, jejíž součástí byla sankce za Babišův střet zájmů. Pokud Brusel rozhodne, že nová úprava neodpovídá evropským pravidlům, mohl by se Česku vrátit ekvivalent vyplacených dotací podobnou cestou. Tedy peníze, které Agrofert dostane na základě upraveného českého zákona, by stát musel zpětně vrátit Bruselu z národního rozpočtu. Občan zaplatí, Agrofert vydělá.
Sněmovna na zámku, opozice s plánem
Bastlová v podcastu vytkla hostce další zásadní bod. Tedy že koalice ze své pozice obviňuje opozici z blokování Sněmovny, zatímco sama připravuje legislativní změnu, která vyhovuje výhradně premiérovým firemním zájmům. Tahle dialektika je v české politice nová. Vláda ANO, SPD a Motoristů má parlamentní většinu a může v zásadě prosadit, co chce. To, že hovoří o opozičním blokování, je spíš výmluvou než konstatováním. Opozice s 81 poslanci nemůže blokovat hlasování, může jen prodlužovat rozpravu obstrukcemi, k jejichž obejití má koalice nástroje včetně omezení doby vystoupení a stanovení pevných termínů.
Pokud koalice skutečně přistoupí k novelizaci zákona o střetu zájmů, opozice ohlásila, že bude bránit projednávání všemi sněmovními nástroji. Hnutí ANO udělalo v roce 2023 totéž, když přicházel lex Babiš II. Tehdy obstrukce nepomohly a normu zachránila až Schillerová s podáním k Ústavnímu soudu, který přílepek zrušil. Dnes by se role obrátily. ANO chce, SPD podpoří, Motoristé přitakají, opozice obstruluje, koalice řízne termín hlasování, vznikne novela. A pak možná opozice se 70 poslanci podá zase návrh k Ústavnímu soudu.
Kruh, který se uzavírá. A občan za něj platí
Pravda, kterou si v české politice málokdo přizná, je tahle. Zákon o střetu zájmů se v posledních deseti letech upravoval třikrát a vždy v reakci na Andreje Babiše. V roce 2017 přišel lex Babiš, který ho přiměl k převodu do svěřenských fondů. V roce 2023 přišel lex Babiš II, který fond měl udělat nedostatečným. V roce 2026 by mohl přijít lex Babiš III, který by řešení svěřenského fondu výslovně schválil. Tedy zákon, který se původně psal jako pojistka proti střetu zájmů, by se po deseti letech proměnil v pojistku Babišova střetu zájmů jako akceptovatelné formy správy svěřeneckého fondu.
Bastlová hostku poslední otázkou v podcastu konfrontovala přímo. Jestli si SPD uvědomuje, že tahle úprava bude vnímána jako zákon pro Agrofert. Hostka odpověděla, že vláda musí dodržovat zákonné rámce a že kritika je politická. To je odpověď, kterou v Praze slyšíme od roku 2017 v různých variantách od různých ministrů a poslanců. Občan tomu věří, nebo nevěří, podle toho, jak se mu zrovna chce. Faktem ovšem zůstává, že úpravou zákona o střetu zájmů by česká vláda otevřela přístup k dotacím firmě, jejímž zakladatelem je premiér téže vlády. Cokoliv jiného o tom říká, je rétorické cvičení.
A na rétorické cvičení česká politika čeká už deset let.
- Seznam Zprávy – Ptám se já: Opozice nám blokuje sněmovnu tak, že se nic moc nestihne, říká poslankyně SPD – primární zdroj, podcast Marie Bastlové s hostkou z hnutí SPD, ze kterého pochází klíčové vyjádření o plánované úpravě zákona o střetu zájmů.
- iROZHLAS – Otázky a odpovědi k řešení Babišova střetu zájmů – kontext nového svěřenského fondu RSVP Trust, role správce, protektora a elektora, debata o slepém fondu v české právní úpravě.
- Seznam Zprávy – Úředníci chtěli v Bruselu zjišťovat, zda Babiš dodržel zákon. Dostali stopku – kontext postoje Ministerstva pro místní rozvoj pod ministryní Mrázovou, vyškrtnutí pasáže s žádostí o stanovisko z dopisu Bruselu, role SZIF pod ministrem Šebestyánem.
- Hospodářské noviny – Potvrzeno. Babiš vyřešil střet zájmů, Agrofert má znovu dostávat dotace, staré miliardy se vymáhat nebudou – informace o právních posudcích od kanceláří Portos a Pelikán Krofta Kohoutek, citace generálního ředitele SZIF Petra Dlouhého z února 2026, rozhodnutí o nevymáhání starých dotací.
- Plus Rozhlas – Střet zájmů Babiš řeší podle zákona, usuzuje Jermanová. Gregorová: Porušil slib a zbytečně mlží – kontext sporu o článek 61 evropského finančního nařízení o střetu zájmů, vyjádření europoslankyně Markéty Gregorové k mezerám v Babišově řešení.
- České noviny / ČTK – Ústavní soud zrušil lex Babiš II, vznikl jako neústavní přílepek – historický kontext zrušení lex Babiš II Ústavním soudem v prosinci 2024, role Aleny Schillerové jako navrhovatelky za 70 poslanců ANO.
- Ústavní soud – Pozměňovací návrh představoval neústavní přílepek (k lex Babiš II) – oficiální nález Ústavního soudu Pl. ÚS 41/23, podrobnosti o legislativním procesu a Michálkově pozměňovacím návrhu z roku 2023.
- Česká justice – Ústavní soud vyhověl hnutí ANO a zrušil podstatné části lex Babiš II – obstrukce ANO při schvalování novely v roce 2023, kontext rozšíření zákazu i na skutečné majitele svěřenských fondů.
- ČT24 – Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi – aktuální kontext Babišových sněmovních vystoupení k řešení střetu zájmů, vyjádření o čekání na souhlasy ze zahraničí.
- Kverulant – Konflikt zájmů Andreje Babiše – historický kontext kauzy, pokuta Evropské komise z léta 2022 ve výši 82 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích, role bývalých ministrů zemědělství Nekuly a Výborného.
- Aktuálně.cz – Zákon o střetu zájmů, lex Babiš – komplexní souhrn vývoje zákona od roku 2017 přes lex Babiš II až po jeho zrušení Ústavním soudem.
- iROZHLAS – Babiš může přijít o média, novela prošla Sněmovnou – kontext schvalování lex Babiš II v červnu 2023 a koaliční většiny při hlasování.
- Vláda ČR – Tisková konference po jednání vlády, 26. ledna 2026 – vyjádření premiéra Babiše na otázky novinářky Dominiky Machové (Forum 24) ohledně čekání na souhlasy ze zahraničí k vyřešení střetu zájmů.
