Článek
Ve čtvrtek 14. května 2026 ve 12:30 začalo první upisovací období nové vlny Dluhopisů Republiky. Ministerstvo financí potvrdilo tři varianty pro občany. Fixní dluhopis s pevným ročním výnosem, Proti-inflační dluhopis vázaný na míru inflace v ekonomice, a krátkodobý Flexi Bond pro ty, kdo nechtějí vázat peníze na dlouhé období. Výchozí výnosy se podle webu e15.cz pohybují mezi 3,5 a 4,5 procenta ročně, přičemž Proti-inflační varianta může v případě růstu cenové hladiny překonat tuto hranici výrazně výš.
Minimální vklad zůstal podle slibu Schillerové z listopadu 2025 na 1 000 korunách, horní hranice je 3 miliony na jednu fyzickou osobu. Prodej probíhá výhradně pro občany, na rozdíl od původní Kalouskovy verze z let 2011 až 2014 už nebudou moci nakupovat neziskové organizace, kraje, města ani zahraniční investoři. Schillerová si tak hned na startu ukázala, že obnovené dluhopisy jsou primárně politickým gestem směrem k českým domácnostem, nikoliv univerzálním finančním nástrojem.
Schillerová proti Stanjurovi. Politické vyúčtování v jedné větě
Tisková konference v České národní bance měla dva tahy. Sportovní hru s úrokovými sazbami a politický útok na bývalou Stanjurovu garnituru. Tedy přesněji řečeno, na ministra financí, který Dluhopisy republiky v lednu 2022 zrušil s odůvodněním, že protiinflační verze začínala tížit státní rozpočet při dvojciferných výnosech způsobených rekordní inflací.
„Pro stát je výhodné, když část jeho dluhů drží domácnosti, protože to posiluje jeho pozici a stabilitu na finančních trzích. Je to výhodné i pro občany, kteří získají bezpečný a atraktivní způsob zhodnocení úspor. Dluhopis Republiky je zkrátka win-win projekt, jehož zrušení minulou vládou bylo gestem směrem k bankám a velkým investorům, že stát je tady hlavně pro ně. Tato éra dnešním dnem končí.“ Tato pasáž z oficiální tiskové zprávy Ministerstva financí mluví jasně. Schillerová ze startu nového projektu udělala politické vyrovnání s pětkoaliční vládou.
Argument o gestech vůči bankám má svůj racionální základ. V letech 2022 až 2025, kdy Češi protiinflační dluhopisy neměli k dispozici, putovaly úroky ze státního dluhu především institucionálním investorům, tedy bankám, penzijním fondům a pojišťovnám. Schillerová tedy formálně otevřela domácnostem alternativu, která pro ně dříve znamenala až 8 procent ročně u nejstarších emisí stále běžících.
Vyplatí se to teď, kdy úroky klesají?
Tady přichází nejdůležitější rovina celého textu. Když Kalousek v roce 2011 spouštěl první Dluhopisy republiky a Schillerová v letech 2018 až 2022 v něm pokračovala, byly úrokové sazby České národní banky na úplně jiných úrovních. Tehdejší protiinflační varianty se vezly na vlně rekordní inflace 2022, díky čemuž si Češi přinesli na své dluhopisy úroky až 10 procent ročně. To už nikdo nebude opakovat.
V dnešní situaci je úvodní výnos 4,5 procenta na desetiletých dluhopisech srovnatelný s tržními sazbami. Hlavní ekonom společnosti XTB Jiří Tyleček v komentáři pro e15.cz upozorňuje, že „výnosy desetiletých českých státních dluhopisů se znovu blíží pěti procentům a pohybují se poblíž nejvyšších úrovní od roku 2023“. Tedy stát nemůže nabídnout občanům výrazně nižší úrok než institucionálním investorům, jinak ten nákup nemá smysl. Logika je železná.
Pro občana to znamená tohle. Pevný výnos 3,5 až 4,5 procenta je dnes srovnatelný s nejlepšími spořicími účty českých bank a o procento výš než typický termínovaný vklad. Daňová úleva, kterou Schillerová pro retailové dluhopisy vyjednala, dělá nabídku ještě o něco zajímavější, protože z výnosu nejde 15procentní srážková daň. Při tříletém uložení 100 000 korun s výnosem 4 procenta ročně tedy domácnost vydělá místo zhruba 10 200 korun po dani plných 12 000 korun bez daně. Rozdíl není astronomický, ale je hmatatelný.
Stát si půjčí desítky miliard. Jak velký je to zápis do rozpočtu?
Schillerová v rozhovorech od listopadu 2025 opakovala, že cílem je, aby domácnosti držely větší podíl státního dluhu. Aktuálně se na financování státu podílejí občané podle dat Ministerstva financí zhruba třemi procenty, což je v evropském srovnání podprůměrné číslo. V Itálii nebo Belgii drží občané kolem 15 procent státního dluhu, v Japonsku ještě výrazně víc.
V minulé éře 2018 až 2022 si stát od občanů půjčil prostřednictvím 13 emisí Dluhopisů Republiky kolem 80 miliard korun, z toho 41 miliard padlo na protiinflační variantu, která se ukázala jako nejúspěšnější. Schillerová pro rok 2026 nezveřejnila konkrétní cíl objemu nové emise, ale podle insider zdrojů z resortu se hovoří o objemu kolem 20 až 30 miliard ročně, který by stát rád v této formě získal. Tedy zhruba 6 až 10 procent ročního výdajového schodku, který Schillerová sama označila za nepříjemný a v rozhovoru pro Seznam Zprávy spojila s „reálným, pravdivým a úplným“ rozpočtem.
Vláda staví výlohu, ne reformu
Politicky je nutné poznat ještě jednu rovinu. Schillerová s premiérem Babišem otevřela Dluhopisy Republiky jako jedno z prvních hmatatelných opatření nového kabinetu. Ne tedy reformu daňového systému, ne změnu důchodového účtu, ne škrt veřejných výdajů. Dluhopisy. Z čistě komunikačního pohledu je to chytrý tah, protože nabízí občanům přímý kontakt s vládou ve formě peněz, které jim vláda nabízí zhodnotit. To je signál, který se ve volební rétorice ANO vyplatí.
Z ekonomického pohledu je to ovšem opatření, které nevyřeší strukturální problémy státního rozpočtu. Ten je pro rok 2026 plánovaný se schodkem 310 miliard korun, což sama Schillerová označila za nepříjemné, ale „reálné“ číslo. Dluhopisy Republiky tento schodek pomůžou financovat za přijatelnou cenu, ale nezmění ho. Stát stále utrácí víc, než vybere, a tahle skutečnost se Dluhopisy Republiky neřeší. Řeší se tím distribuce úroků, ne výše schodku.
Co to znamená pro lidi?
Pokud máte 50 až 500 tisíc korun stranou a hledáte bezpečnou alternativu k spořicímu účtu, fixní varianta Dluhopisu Republiky stojí za zvážení. Výnos 3,5 procenta s daňovou úlevou je z dlouhodobého pohledu solidní, garance státu je nejlepší dostupná v české ekonomice a likvidita po šesti letech držení slušná.
Pokud věříte, že česká inflace v dalších letech znovu vzroste, proti-inflační varianta může nabídnout vyšší výnos. Ovšem pozor, dnes Česká národní banka inflaci tlumí pod 3 procenta a další skok podobný roku 2022 není pravděpodobný. Proto se proti-inflační varianta vyplatí spíš jako pojistka než jako primární investice.
Pokud chcete krátkodobé řešení s vyšší likviditou, Flexi Bond nabízí klidné uložení peněz s rozumným výnosem na omezenou dobu.
Schillerová získala bod
Tahle obnova Dluhopisů Republiky je politicky úspěšným startem nové ministryně financí, sportovně neutrální zprávou pro domácí finanční trh a finančně přijatelnou alternativou pro občany. Tři roviny, tři různé pohledy, jeden výsledek. Stát si od lidí půjčí, lidé dostanou solidní úrok a Schillerová získá hmatatelný úspěch, který se jí bude hodit v dalších měsících, kdy bude muset prosazovat méně populární opatření.
Otázka, kolik z Čechů opravdu pochopí, že jejich nákup dluhopisů znamená pomoc vládě financovat schodek 310 miliard korun, zůstává nezodpovězena. A na ni odpovědí až čísla z prvních upisovacích období, která Ministerstvo financí v dalších týdnech zveřejní.
