Článek
Stranou nechme vlastní emoce, pochybnosti a obavy z toho, v kolik hodin se vám podaří odejít z práce a zda vám rodiče odebraného dítěte nepropíchají pneumatiky u auta či dokonce nezapálí dům.
V příspěvku „Praxe OSPOD aneb jak najít ohrožené dítě“ jsme začali příběhem tří sourozenců, kdy nejmladší z nich je hospitalizován v nemocnici z důvodu celkového kolapsu organismu. Příčinou tohoto stavu je dle lékařů nedostatečná výživa. Případ šetří policie a přítomen je také OSPOD. Hospitalizované dítě má dva starší sourozence.
Po důkladném vyšetření lékařů je zjištěno, že má dítě na těle známky týrání, a to po dotazu sděluje, že mu ubližuje matka. Matka ještě téhož dne při jednání přiznává, že dítě „občas pleskne“, nicméně to považuje za výchovu. Je zjištěno, že rodina pobírá sociální dávky, ovšem v bytě, který obývají nefunguje elektřina a není zde pitná voda. Starší sourozenci následně přiznávají, že i je matka, pokud „se napije“ bije.
Ze strany OSPOD je po předání zprávy lékařů týkající se nejmladšího dítěte, rozhovoru s matkou, sociálním šetření v domácnosti a rozhovoru se dvěma staršími dětmi rozhodnuto, že je nutné všechny 3 děti matce odebrat.
Odebrat dítě lze dvěma způsoby. V prvním z nich proběhne klasické řízení u soudu, kdy sociální pracovník OSPOD navrhne soudu nařízení ústavní výchovy. Toto řízení trvá dle vytíženosti soudu, ale rámcově můžeme hovořit o minimálně 1 měsíci před samotným jednáním u soudu. A pokud soudce nerozhodne jinak, poté následuje čekání na vydání rozsudku, nabytí právní moci a vykonatelnosti rozsudku.
„Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen“, nastává situace, kdy je nutné použít druhý možný způsob odebrání dítěte. Jedná se o tak závažnou situaci, že pracovník OSPOD podá na soud návrh na vydání předběžného opatření, o kterém je soud povinen rozhodnout „bezodkladně“. Následně dochází k „výkonu rozhodnutí“, kdy dojde k samotnému odebírání dítěte z místa, kde se právě nachází.
Tuto situaci jste možná již na videu viděli. Především se ale jedná o případy, kdy jeden z rodičů odmítá vydat dítě druhému například v rámci střídavé péče. Věřte, že pro dítě je to i bez výstupů rodičů velmi stresující a nepříjemná situace, nepotřebuje si ji následně znovu pouštět na YouTube.
Vzhledem k tomu, že jsou všechny 3 děti oběťmi násilí ze strany matky, nemají zajištěné adekvátní bytové podmínky a matka nadměrně konzumuje alkohol, je nutné děti odebrat na právě na základě předběžného opatření.
Před nařízením ústavní výchovy je zjišťováno, zda dítě nemá ve svém okolí někoho, kdo by byl schopen a ochoten převzít péči o něj. Může to být babička, strýc či třeba rodinná známá. V tomto je OSPOD odkázán na sdělení rodičů, pečovatelů či i starších dětí. Ti mohou zkusit navrhnout, kdo z rodiny je schopen se o děti postarat a následně je kontaktován. V našem případě matka sděluje, že nikoho takového v rodině nemá, s nikým se nestýká. Ani starší děti nenapadá, u koho by mohly přebývat. Pokud se nepodaří nalézt v rodině nikoho vhodného, přichází řada na hledání pěstounů.
Jak probíhá hledání pěstounů? Jaké druhy pěstounů máme? Skutečně je pěstounů dostatek? O tom zase příště.
