Článek
Dlouhodobá pracovní neschopnost sama o sobě budoucí penzi obvykle nesnižuje. Pokud člověku nadále trvá zaměstnání, ze kterého je účasten důchodového pojištění, doba nemoci se z jeho pojistné historie neztratí. Současně se zpravidla eviduje jako vyloučená doba, aby měsíce bez běžné mzdy nesrazily průměr příjmů používaný při výpočtu důchodu.
Nemoc se z průměrných příjmů vyřadí
Výše starobního důchodu závisí především na získané době pojištění a na příjmech dosažených během rozhodného období. Kdyby se několik měsíců bez mzdy započítalo jako období s nulovým výdělkem, mohlo by dojít k nežádoucímu snížení osobního vyměřovacího základu. Vyloučená doba proto nemocné chrání před rozmělněním dřívějších výdělků. Mezi vyloučené doby patří také například některá období péče o dítě, ošetřování blízkého člověka nebo pobírání invalidního důchodu třetího stupně.
Zaměstnanec dostává během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne může při splnění podmínek pobírat nemocenské. Podpůrčí doba trvá zpravidla nejvýše 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Jestliže lze podle posudkového lékaře očekávat návrat do práce, může být výplata nemocenského opakovaně prodloužena, celkem nejvýše o dalších 350 dnů. Maximální možné období tak dosahuje 730 dnů, na prodloužení však nevzniká automatický nárok.
Rozhoduje také konec zaměstnání
Ani vyčerpání podpůrčí doby ještě automaticky neznamená, že další měsíce pracovní neschopnosti sníží důchod. Pokud pracovní poměr nadále trvá a lékař člověka stále vede jako práce neschopného, mohou být tyto dny nadále vykázány jako vyloučená doba. Zásadní je, aby pracovní neschopnost i trvání zaměstnání odpovídaly údajům vedeným v evidenci.
Odlišná pravidla se uplatní tehdy, když zaměstnání skončí. Pokračující pracovní neschopnost může být náhradní dobou pojištění, pokud vznikla ještě během výdělečné činnosti nebo v zákonné ochranné lhůtě. Takové období se může započítat do potřebných let pojištění, přestože během něj člověk neodvádí pojistné.
Chybějící období je lepší řešit včas
Největší problém obvykle nevzniká kvůli samotné nemoci, ale kvůli chybějícím nebo nesprávně zapsaným údajům. Člověk může až při žádosti o důchod zjistit, že v evidenci schází část zaměstnání, vyloučená doba nebo náhradní doba pojištění. Taková chyba může ovlivnit nejen vypočtenou částku, ale v krajním případě také splnění potřebné délky pojištění.
Údaje lze ověřit prostřednictvím služeb Moje konto a Informativní důchodová aplikace na ePortálu sociální správy. Výpis zahrnuje evidované doby zaměstnání, náhradní doby, příjmy od roku 1986 i vyloučené doby. Od roku 2026 lze přes Moje konto také elektronicky zaslat podklady k chybějícím obdobím nebo jednou ročně požádat pracovníka sociální správy o kontrolu důchodového konta. Čím dříve se nesrovnalost objeví, tím snazší bývá její doložení a oprava
zdroje:
