Článek
Kostel svatého Jana Křtitele byl postaven na akropoli někdejšího hradiště, kde se ve 12. století nacházelo pohřebiště, což vysvětluje jeho odlehlou polohu. Stavěla jej kamenická huť, která pracovala i na hradu Zvíkov, v rámci výstavby drobných sakrálních staveb. Kolem roku 1570 jej nechal renesančně přestavět rytíř Bohuslav Kalenický z Kalenic. Z této doby pochází gotické zaklenutí žebry v presbytáři, svorník i kamenné gotické portály. V 17. století byla loď prodloužena o 4,6 metru. Staré zvony z 16. a 18. století, původně umístěné v dřevěné zvonici ze 17. století, byly za první světové války zrekvírovány.
Do zvonice vedou úzké schody podél západní stěny jižní kaple, kryté pultovou stříškou. U jihozápadního rohu lodě je přístavek se schodištěm na kruchtu. Jižní kaple je doplněna zvonicí s valbovou střechou, dostavěnou v 17. století. Východní průčelí tvoří jediné lomené gotické okno s kružbou ve tvaru trojlistu v kruhu. Západní strana má pouze vstupní portál ukončený půlkruhovým obloukem.
Presbytář je na nároží obložen žulovými kvádry a osvětlen dvěma obdélnými okny, rozšířenými z původních gotických, což je patrné z omítky. Ve východním průčelí je zachováno gotické dvojdílné okno s kružbou. Severní strana je shodná s jižní. Hlavní loď je dlouhá 18,9 metru, široká 6,5 metru a má plochý strop zdobený uprostřed křižáckým znakem, který se opakuje i na bocích lavic. Kaple po stranách lodi jsou odděleny půlkruhovým obloukem a zaklenuty valenou klenbou s hřebínkovými žebry a drobným svorníkem z 16. století. Každá kaple má jedno obdélné okno zaklenuté do oblouku. Nad jižní kaplí stojí zvonice.
Presbytář je hluboký 9 metrů a široký 6,6 metru. Má dvě pole zaklenutá žebrovou křížovou klenbou, jejíž mohutná klínová žebra se sbíhají do hladkého svorníku a do zdi zabíhají ve výšce 1,5 metru. Na severní straně presbytáře je obdélný vstup do sakristie, která je zaklenuta valenou klenbou. Presbytář odděluje od lodi hrotitý gotický triumfální oblouk, silný 0,76 metru a široký 5 metrů.
Zařízení kostela pochází ze třetí čtvrtiny 18. století. Patří sem hlavní oltář, oltář Panny Marie v presbytáři, dva protější boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, kazatelna s figurálními reliéfy, sochy sv. Petra a Pavla ze 17. století na hlavním oltáři a kamenný figurální náhrobník z roku 1613 na jižní straně presbytáře. V severní kapli je náhrobek z červeného mramoru s postavou dívky v dlouhé říze a erbem Kalenických.
Kostel obklopuje starý hřbitov, ohraničený zdí na severní, východní a jižní straně. Na západě navazuje nový hřbitov, obehnaný novější ohradní zdí se vstupní brankou z jihu. Před jižní zdí stojí obdélná márnice, jejíž severní stěna tvoří hranici hřbitova. Nový hřbitov má také vedlejší branku mezi dvěma pilíři.
Dřevěná zvonice ze 17. století byla pravděpodobně dostavěna hrabětem Zikmundem Ludvíkem Trautmansdorfem. Obsahovala dva staré zvony, větší z roku 1555, široký 88 cm a vysoký 70 cm, s jmény a znaky Jana ze Švamberka, Jana mladšího Kalenického, Wratislava z Bernsteinu a Zdeňka ze Spatzenbergu. Jeho hlas byl údajně slyšet až v Písku. Druhý zvon z roku 1697, široký 63 cm a vysoký 58 cm, zdobily hlavičky andělíčků a reliéf Panny Marie Sedmibolestné. Oba zvony byly zrekvírovány za první světové války. Roku 1936 pořídila vesnice tři nové zvony, sv. Jana Křtitele (523 kg, 110 cm), Panny Marie (302 kg, 90 cm) a sv. Josefa (218 kg, 81 cm). Jejich svěcení na Hod Boží Velikonoční 12. dubna 1936 bylo velkou událostí. Za druhé světové války byly opět zrekvírovány, ale zvon sv. Josefa farář Prágr uchránil.
Podle pověsti přinášel hlas zvonu smůlu vorařům plavícím se hluboko pod kostelem v údolí Vltavy. Rodiny jim přály, aby jeho zvuk neslyšeli. Jiná pověst vypráví o tajné chodbě vedoucí z kostela buď na zámek, nebo na tvrz v Údraži. Další legenda říká, že kostel měl původně stát na místě dnešní kaple sv. Anny, ale základy byly třikrát přeneseny neznámou silou na nynější místo.
Kalenický rod měl v Chřešťovicích významné postavení. Bohuslav z Kalenic nechal kolem roku 1570 kostel přestavět a jeho syn Oldřich musel otci slíbit, že práce dokončí. Oldřich byl nejvyšším lovčím Petra Voka z Rožmberka, účastnil se tažení proti Turkům a při pohřbu Petra Voka vedl jeho slavnostně oděného koně. Oldřichova dcera Markéta je pohřbena v kostele a její náhrobek z červeného mramoru patří k nejlépe dochovaným. V kostele jsou i další dvě hrobky, pravděpodobně rovněž Kalenických.
Moc děkuji všem dárcům za finanční podporu, kterou mi poskytujete. Díky vám mohu dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážím toho, že se vám má práce líbí a že mne podporujete.
Jste milovníci Vltavy a širšího Povltaví, rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst, napít a ubytovat? Pokud ano, sledujte můj profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety, ale i recenze z kaváren, restaurací, hotelů a penzionů. Chybět nebudou rozhovory s místními obyvateli a články o tom, jak se v Povltaví žilo, které svátky se slavily a co se vařilo. Všechny články najdete také na mém webu vltavina.cz.
Zdroj: Národní památkový ústav, naučná tabule u kostela
