Článek
Proč u východu a západu nestačí obecné pravidlo
Pro fotovoltaiku se obvykle volí střecha otočená k jihu. U sedlové střechy, jejíž plochy míří na východ a na západ, je volba těžší. Na obě strany svítí slunce, jen v jinou denní dobu. Východní strana ho dostává dopoledne, západní odpoledne. Na papíře tak obě strany mohou vyjít podobně.
Rozdíl mezi nimi pak obvykle nedělá samotná orientace, ale to, co je kolem. Strom na sousední zahradě, vyšší dům přes ulici, komín nebo vikýř dokážou jednu polovinu střechy na část dne zastínit. Druhá polovina přitom může zůstat na slunci celý den.
Než se rozhodnete, podívejte se proto, kolik slunce dopadá právě na vaši střechu. Pomůže vám s tím mapa slunečního potenciálu.
Jak číst mapu slunečního potenciálu
Mapa obarví vybranou plochu podle toho, kolik sluneční energie na ni dopadne za celý rok. Modrá znamená málo, tedy stín nebo plochu, která je ke slunci špatně otočená. Červená znamená nejvíc.
K barvám patří čtyři čísla. Průměr udává, kolik kWh dopadne v průměru na jeden metr čtvereční za rok. Minimum a maximum ve stejné jednotce ukazují nejstinnější a nejslunnější místo plochy. Celkový součet za celou plochu je uvedený v MWh za rok. Když porovnáváte dvě plochy, dívejte se na průměr. Minimum a maximum vám řeknou, jak moc se liší místa uvnitř jedné plochy.
Všechna tato čísla popisují sluneční energii, která na plochu dopadne. Nejde o elektřinu, kterou panely vyrobí. Kolik panely vyrobí, záleží na jejich typu, na střídači a na sklonu montáže. Mapa vám tedy neřekne, kolik vyrobíte. Ukáže vám, kde jsou na střeše dobrá a kde špatná místa pro panely.
Ukázková parcela v Černošicích
Obrys parcely zakreslený do mapy, parcela 2586
Jako příklad poslouží parcela č. 2586 v katastrálním území Černošice v okrese Praha-západ. Podle evidence je vedená jako zahrada a má výměru 520 m². Do mapy byl zakreslený její obrys. Výpočet zahrnul i stavby a vegetaci, tedy domy a stromy, které vrhají stín.
Údaje k parcele uvádějí průměr 733 kWh/m² za rok. Hodnoty se pohybují od 223 do 1 186 kWh/m². Nejslunnější místa tedy dostanou víc než pětinásobek energie proti nejstinnějším. Plocha výpočtu vyšla na 623 m² a za celou plochu dopadne podle dostupných dat 456,7 MWh za rok.
Na pozemku o několika stech metrech čtverečních je to velký rozdíl. Ukazuje, že na jedné zahradě i na jedné střeše mohou být hned vedle sebe místa velmi slunná a místa výrazně stinnější. Stejně se mohou lišit i východní a západní strana střechy. Rozdíl mezi nimi nemusí být vůbec malý.
Jak podle barev vybrat stranu střechy
U střechy otočené na východ a na západ posuzujte každou plochu zvlášť a porovnejte jejich průměry. Lepší je ta strana, na které převládá červená a nejsou na ní modré skvrny od komína, vikýře nebo stromu.
Panely dávejte na souvislé červené plochy, jejichž hodnoty se blíží maximu. Místa, která jsou modrá kvůli stínu, nechte bez panelů. Jeden zastíněný panel může snížit výkon celé řady. Zaplnit střechu panely až k okraji proto nemusí přinést víc.
Stejně můžete postupovat i u pozemku, který teprve kupujete. Ještě před návrhem domu uvidíte, která část parcely je nejslunnější a kam natočit střechu. Na zahradě vám mapa pomůže vybrat místo pro skleník, záhon zeleniny nebo terasu, která má být na slunci.
Co mapa neukáže
Výsledek berte jako orientační. Pro návrh elektrárny si nechte udělat výpočet od montážní firmy. Ta započítá konkrétní panely, střídač a sklon montáže.
Na místě si ověřte, jestli se okolí nezměnilo od doby, kdy data vznikla. Soused mohl postavit nový dům, strom mohl vyrůst nebo naopak zmizet a na střeše mohl přibýt vikýř. Každá taková změna posune stín jinam.
Mapa také neukáže, v jakém stavu je střešní krytina a kolik krov unese. Obojí nechte prověřit dřív, než se na střechu začne cokoli montovat. Rozhodnutí o straně střechy pak budete mít podložené tím, co mapa ukázala, i tím, co jste si ověřili na místě.
