Článek
Kdo byl tento génius?
- Narodil se v roce 1642 v anglickém hrabství Lincolnshire.
- Narodil se jako velmi slabé a předčasně narozené dítě, o kterém si mnozí mysleli, že nepřežije.
- Jeho otec zemřel ještě před jeho narozením.
- V dětství vyrůstal převážně u svých prarodičů.
- Studoval na univerzitě v Cambridgi.
- Během epidemie moru se musel vrátit domů, kde vytvořil některé ze svých nejvýznamnějších myšlenek.
- Sestrojil první prakticky použitelný zrcadlový dalekohled.
- Zabýval se matematikou, fyzikou, astronomií i optikou.
- Stál v čele Královské společnosti.
- Jeho jméno je dnes spojováno především se zákonem gravitace.
Géniem pro dnešní den byl samozřejmě Sir Isaac Newton, který je do dnes pravděpodobně jedním z nejznámějších fyziků, nicméně fyzika nebyla zdaleka jediným oborem, kde se Newton prosadil.
Kým byl v soukromí?
Isaac Newton už od narození neměl rozhodně na růžích ustláno, což jak si ukážeme později v této sérii, není pro velké myslitele nic neobyklého. Už jeho dětství bylo poměrně komplikované. Narodil se několik měsíců po smrti svého otce a když byly Newtonovi tři roky, jeho matka se znovu provdala. Malý Isaac tak zůstal v péči svých prarodičů. Někteří historikové se domnívají, že právě tato zkušenost výrazně ovlivnila jeho povahu.
Podle dochovaných zpráv byl Newton velmi uzavřený člověk. Neměl mnoho přátel, nikdy se neoženil a neměl žádné děti. Většinu času trávil studiem nebo experimentováním. Již jako chlapec si vyráběl různé mechanické modely, sluneční hodiny nebo malé větrné mlýny. Zdá se, že jeho zájem o fungování světa se projevil velmi brzy.
Na druhou stranu nebyl vždy snadnou osobností. Byl mimořádně citlivý na kritiku a dokázal si dlouhá léta pamatovat křivdy. Některé jeho spory se staly legendárními. Známý je především konflikt s Robertem Hookem nebo pozdější spor s Gottfriedem Leibnizem o to, kdo jako první objevil infinitezimální počet.
Méně známé je také to, že se Newton po velkou část života intenzivně věnoval alchymii. Dnes si pod tímto pojmem představíme spíše snahu proměnit olovo ve zlato, nebo snahu objevit kámen murdců, ale tehdejší alchymie byla mnohem širším pokusem pochopit fungování přírody. Newton strávil tisíce hodin studiem starých rukopisů a prováděním nejrůznějších experimentů. Ve skutečnosti napsal více textů o náboženství a alchymii než o matematice a fyzice.
Později se stal také správcem Královské mincovny. Ačkoliv by se mohlo zdát, že šlo o čestnou funkci bez většího významu, Newton ji bral velmi vážně. Aktivně bojoval proti padělatelům mincí a osobně se podílel na jejich vyšetřování. Někteří z nich byli na základě jeho práce dokonce odsouzeni k smrti.
Proč byl génius?
Isaac Newton patří mezi několik málo lidí v historii, o kterých lze bez přehánění říci, že změnili lidské chápání světa. Jeho největší předností nebylo pouze to, že byl mimořádně inteligentní, ale především schopnost spojovat jednotlivé poznatky do jednoho logického celku.
Pravděpodobně každý z nás slyšel příběh o padajícím jablku. Ať už se tato událost odehrála přesně tak, jak bývá vyprávěna, nebo ne (ačkoliv spíše ne), dobře vystihuje způsob Newtonova uvažování. Zatímco jiní lidé viděli padající předmět, Newton si položil otázku, proč vlastně padá. A nejen to. Začal přemýšlet, zda stejná síla nemůže působit i na Měsíc nebo planety.
Výsledkem těchto úvah byl zákon všeobecné gravitace a tři pohybové zákony, které se staly základem klasické fyziky. Díky nim bylo možné poprvé přesně popsat pohyb těles na Zemi i pohyb nebeských objektů. To, co bylo po staletí považováno za oddělené světy, spojil Newton do jediného systému.
Mimo výše uvedené je potřeba zmínit, že Newton významně přispěl také k rozvoji matematiky. Vyvinul metody, které dnes označujeme jako diferenciální a integrální počet. Bez nich by nebylo možné počítat dráhy planet, navrhovat mosty, stavět moderní stroje nebo později vyslat člověka do vesmíru.
Stejně významné byly i jeho objevy v oblasti optiky. Pomocí pokusů s hranolem dokázal, že bílé světlo není jednolitou veličinou, ale skládá se z mnoha barev. Zároveň sestrojil zrcadlový dalekohled, jehož princip se používá dodnes.
O Newtonově významu asi nejlépe vypovídá skutečnost, že jeho fyzikální zákony zůstaly po více než dvě stě let základem vědeckého poznání. Teprve Albert Einstein na počátku 20. století ukázal, že Newtonovy teorie nejsou přesné za všech okolností. Ani Einstein však Newtonovo dílo neodmítal. Naopak, často zdůrazňoval, že jeho vlastní práce by bez Newtonových objevů nebyla možná.
Dnes už víme, že se Newton v některých věcech mýlil a že část svého života věnoval oborům, které dnes nepovažujeme za vědecké. To ovšem nic nemění na tom, že se stále jedná o jednoho z největších géniů lidské historie. Člověka, který dokázal vysvětlit pohyb planet, odhalit podstatu světla a položit základy moderní fyziky. A právě proto jeho jméno známe i více než tři sta let po jeho smrti.
Zdroje:
WESTFALL, Richard S. Isaac Newton. In Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné na internete: https://www.britannica.com/biography/Isaac-Newton.
The Editors of Encyclopaedia Britannica. Isaac Newton. In Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné na internetu: https://www.britannica.com/biography/Isaac-Newton.
WIKIPEDIE. Isaac Newton [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné na internete: https://cs.wikipedia.org/wiki/Isaac_Newton.
The Newton Project. Isaac Newton Overview [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné na internete: https://www.newtonproject.ox.ac.uk.
Stanford Encyclopedia of Philosophy. Isaac Newton [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné na internete: https://plato.stanford.edu/entries/newton.
