Článek
Kdo byl tento génius?
- Narodil se roku 1596 ve Francii.
- Jako dítě trpěl zdravotními problémy, a proto mu bylo dovoleno déle spát než ostatním žákům.
- Vystudoval práva, ale právníkem se nikdy nestal.
- Velkou část života strávil cestováním po Evropě.
- Sloužil jako voják v několika armádách.
- Je považován za zakladatele novověké filozofie.
- Významně přispěl k rozvoji matematiky a vytvořil analytickou geometrii.
- Věřil, že jisté poznání musí být založeno na rozumu, nikoliv na tradici.
- Zemřel ve Stockholmu na pozvání švédské královny Kristiny.
- Proslavil se výrokem „Myslím, tedy jsem.“
Doufám, že už se vám podařilo odhalit, že tím, o kom je tento článek, je René Descartes. Tento slavný filozof a matematik vedl poměrně dobrodružný život, ale zároveň se stihl stát jedním z největších myslitelů své doby.
Kým byl v soukromí?
René Descartes byl člověkem, který si velmi zakládal na svém soukromí. Na rozdíl od mnoha jiných filozofů netrávil většinu života na univerzitách ani u panovnických dvorů. Naopak se snažil žít spíše v ústraní a mít dostatek času na přemýšlení.
Podle dochovaných zpráv byl Descartes známý tím, že rád dlouho spal. Některé prameny uvádějí, že běžně vstával až kolem desáté hodiny dopoledne a právě ranní hodiny strávené v posteli považoval za ideální čas k přemýšlení. Z dnešního pohledu to možná zní zvláštně, ale právě během těchto chvílí měl údajně přicházet na své nejzajímavější myšlenky.
Ačkoliv se nikdy neoženil, měl dceru jménem Francine. Její matkou byla služebná Helena Jansová, se kterou se Descartes seznámil během svého pobytu v Nizozemsku. Francine však zemřela již v pěti letech na spálu. Podle některých historiků šlo o jednu z nejtragičtějších událostí Descartova života a její smrt ho hluboce zasáhla.
Méně známé je také to, že Descartes strávil velkou část života v Nizozemsku. Důvod byl poměrně prostý. Hledal místo, kde by měl klid na práci a nebyl neustále zatahován do politických a náboženských sporů. Právě zde vznikla většina jeho nejvýznamnějších děl.
Poslední kapitola jeho života je poměrně ironická. Švédská královna Kristina ho pozvala do Stockholmu, aby ji vyučoval filozofii. Královna však měla ve zvyku studovat velmi brzy ráno. A pokud si někdo z vás říká, že to ranní vstávání vás jednou zabije, tak v jeho případě se to ukázalo jako pravdivé (téměř). Descartes, který byl zvyklý pracovat spíše dopoledne a dlouho spát, musel vstávat ještě za tmy a docházet na královský dvůr. Krátce poté onemocněl zápalem plic a roku 1650 zemřel.
Proč byl génius?
René Descartes patří mezi několik málo myslitelů, kteří zásadně změnili způsob, jakým lidé přemýšlejí o poznání. Jeho největší přínos nespočíval v tom, že by objevil nový fyzikální zákon nebo vynalezl převratný přístroj. Místo toho položil otázku, jak vlastně můžeme vědět, že je něco pravda.
Descartes si uvědomoval, že lidé se mohou mýlit. Smysly nás někdy klamou, tradice mohou být nesprávné a autority se mohou dopouštět omylů. Rozhodl se proto podrobit pochybnosti úplně všechno, čemu do té doby věřil. Hledal něco, o čem by nebylo možné pochybovat.
Výsledkem tohoto hledání se stala jeho slavná věta „Myslím, tedy jsem.“ Pokud totiž člověk pochybuje, musí zároveň existovat někdo, kdo pochybuje. Jednoduše řečeno, nemůžu myslet, aniž bych existoval. Pokud si říkáte, že pokud neexistuji, nemohu dělat nic, tak máte samozřejmě pravdu, ale myšlení se přece jen dost liší například od chůze. Protože pokud by jeho výrok zněl:„Chodím, tady jsem“, mohl by se rýpavý oponent ptát: „Jak vím, že chodím? Co když, je to jen můj sen?“ Jenže myšlení, nemůže být falešné, nemůže se mi zdát, že „myslím“, myšlení buď je, nebo není. Právě tato úvaha se stala jedním z nejznámějších filozofických argumentů všech dob.
Mimo výše uvedené je potřeba zmínit, že Descartes nebyl pouze filozofem. Významně zasáhl také do matematiky. Právě on přišel s myšlenkou propojit algebru a geometrii, čímž položil základy analytické geometrie. Souřadnicový systém, který dnes používáme ve škole a který označujeme osami x a y, bývá dodnes nazýván kartézský systém podle latinské podoby jeho jména Cartesius.
O jeho významu asi nejlépe vypovídá skutečnost, že prakticky každý významný filozof novověku se musel nějak vymezit vůči jeho myšlenkám. Ať už s Descartem souhlasil nebo nesouhlasil, nemohl ho jednoduše ignorovat. Podobně jako Aristoteles ovlivnil antické a středověké myšlení, Descartes výrazně ovlivnil myšlení novověké.
Jako vždy, i u Descarta víme, že některé jeho závěry jsou již překonané, jako například jeho slavná šišinka, která měla v našem mozku propojovat duši s tělem. Nicméně přes to se jedná o člověka, který naučil Evropu pochybovat o samozřejmostech a hledat jistotu prostřednictvím rozumu. A právě proto bývá dodnes označován za otce moderní filozofie.
Zdroje:
COTTINGHAM, John. René Descartes. In Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. 2023 [cit. 2026-06-11]. Dostupné na internete: https://plato.stanford.edu/entries/descartes.
The Editors of Encyclopaedia Britannica. René Descartes. In Encyclopaedia Britannica [online]. [cit. 2026-06-11]. Dostupné na internete: https://www.britannica.com/biography/Rene-Descartes.
WIKIPEDIE. René Descartes [online]. [cit. 2026-06-11]. Dostupné na internete: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ren%C3%A9_Descartes.
GAUKROGER, Stephen. Descartes: An Intellectual Biography. Oxford: Oxford University Press, 1995.
