Hlavní obsah

Pole nás živí, ale přírodu dusí. Najdeme rovnováhu?

Foto: Martin Hauge

Krajina kolem nás dnes často stojí mezi dvěma extrémy – na jedné straně průmyslové lány a intenzivní hospodaření, na druhé straně úplné opuštění tradiční péče a zarůstání.

Článek

Krajina kolem nás dnes často stojí mezi dvěma extrémy – na jedné straně průmyslové lány a intenzivní hospodaření, na druhé straně úplné opuštění tradiční péče a zarůstání. Výsledkem je, že mizí právě ta pestrost, kterou tolik potřebují motýli i další druhy.

Na Kuchaříku stojíme před podobnou výzvou. V leteckém snímku působí jako malý zelený ostrov uprostřed polí – oázka života, kde se ještě daří motýlům, květinám i zpěvným ptákům. Rádi bychom ji uchránili, ale narážíme tu i na hranice – doslova. Ve světě, kde každý kousek někomu patří, se totiž ochrana přírody někdy dělá docela těžko.

My však nechceme vést boj proti osobnímu vlastnictví. Hledáme rovnováhu. Protože pokud má příroda v kulturní krajině přežít, musí se vejít vedle našich polí, sadů i domovů (anebo my vedle ní?).

Často slyšíme, že krajina má být buď „pro lidi“, nebo „pro přírodu“. Ve skutečnosti ale potřebujeme obojí. Koncept land sharingu ukazuje, že zemědělská produkce a ochrana přírody se nemusí vylučovat. Louka může být současně pastvinou i útočištěm pro motýly, pole může mít uprostřed kvetoucí pásy pro opylovače a sad může dávat úrodu i prostor pro ptáky.

Není to jednoduché, protože každý vlastník má jiné představy. Ale právě v tom je smysl hledání rovnováhy – nejde o to postavit přírodu proti člověku, ale najít způsoby, jak je nechat fungovat vedle sebe.

Kozí pochod je jednou z cest, jak tu rovnováhu hledat. Ukazuje, že i tradiční pastva může být moderním nástrojem, jak vracet do krajiny pestrost, a že i malá oáza má smysl, když se o ni dokážeme společně postarat. Krajina nemusí být jen výrobní plochou, ale i domovem pro všechny tvory, kteří do ní patří – motýly, orchideje i další obyvatele, kteří jsou stejně důležití jako my.

Tentokrát jsme šli nejkratší možnou cestou – strniště na polích nám to umožnilo. Dokonce jsme ošidili i pauzu na oběd a než jsme se nadáli, 8 kilásků už bylo v nohách (a kopýtkách). Díky tomu nám zbylo dost času na přednášku. Krásně jsme si popovídali a podle vašich ohlasů to byla dokonce nejlepší část dne.

PS: V září nás čekají hned dva kozí pochody 21. a 28. září 2025.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám