Giuseppe Morello měl místo ruky spár a vládl New Yorku. Příběh zakladatele mafiánské rodiny Genovese

Prošla mu řada krvavých zločinů, třeba když v roce 1903 skončilo tělo muže, který ho zradil, v sudu uprostřed ulice. Vaz mu až o šest let později zlomily padělané bankovky. Mafiánská rodina, kterou vybudoval, dnes nese jméno Genovese.

Giuseppe Morello se narodil 2. května 1867 v sicilském Corleone. Otec mu zemřel, když mu bylo pět let, a matka se o rok později provdala do mafiánského klanu Terranova.

Byl to pravděpodobně právě otčím Bernardo, který ho jako mladíka uvedl do místní mafiánské organizace ještě na Sicílii. Morellovi nevlastní bratři, se kterými vyrůstal, mu později pomohli vybudovat gang v Americe.

Morello měl od narození znetvořenou pravou ruku, s jediným funkčním prstem připomínajícím spár — odtud přezdívka Spár (anglicky The Clutch Hand), která se táhla celou jeho zločineckou kariérou.

Do New Yorku se i s rodinou přistěhoval v roce 1893 a společně s bratry založil pouliční gang, kterému se říkalo 107th Street Mob (gang ze 107. ulice). Nijak závratně se jim však nedařilo. Morello zkoušel i podnikat, otevřel si hospodu (spíše takový šenk) a pak balírnu datlí. Pokaždé zkrachoval.

S rodinou proto opustil New York a zamířil na jih USA. Štěstí zkoušeli na bavlníkových polích v Texasu a Louisianě, kde ale všichni onemocněli malárií. Zničení a bez peněz se vrátili zpátky do New Yorku, kde Morello opět převzal plné vedení pouličního gangu.

Do roku 1902 gang patřičně zesílil, a tak si Morello otevřel bar na Prince Street přímo v Malé Itálii. Stal se zázemím gangu i místem, kde se domlouvaly vyděračské akce a další zločiny.

Třináctého dubna 1903 našla newyorská policie v sudu na ulici zohavené tělo muže, který se chystal Morellův gang zradit. Vyšetřování se chopil newyorský detektiv Joseph Petrosino, lovec vyděračů, a stopa vedla přímo k Morellovu gangu. Případ se stal prvním velkým testem nově zřízeného italského policejního oddělení, které mělo čelit vlně vydírání v přistěhovaleckých čtvrtích.

Obvinění ale nakonec padlo — svědci svá tvrzení odvolali a případ se u soudu rozpadl. Morello z vraždy, kterou podle vyšetřovatelů sám nařídil, vyvázl bez trestu. Sud na ulici se přesto stal jeho vizitkou na dalších dvacet let.

Petrosino na gang nezapomněl. O šest let později odjel na Sicílii pátrat po kořenech newyorské mafie a po vazbách, které vedly až k Morellovu okolí — a stal se jediným newyorským policistou, který kdy zemřel v zahraniční službě.

Vydírání, lichva, italská loterie a padělání — to byly obory rodiny, kterou kolem sebe Morello budoval. Špinavé peníze prala přes vlastní obchody a restaurace, jako první gang svého druhu ve městě. Místo velkých loupeží, které mohly obchodníka zruinovat, zavedl pravidelné menší platby za „ochranu“ — metodu převzatou od původních italských vyděračů zvaných Černá ruka. To gangu přinášelo stálý a nenápadný příjem.

Mezi jeho podřízenými byli i muži, kteří ho časem předčili: Giuseppe Masseria a Salvatore D'Aquila. Kolem roku 1905 už byl Morello podle svědectví jiných mafiánů uznávaný jako capo di tutti capi — boss bossů, jehož autoritu respektovali i bossové v jiných amerických městech, ne jen v New Yorku. Po boku mu stál švagr Ignazio Lupo, jeho hlavní zabiják, který si vysloužil přezdívku Vlk a měl podle pozdějších odhadů na svědomí desítky vražd.

Od roku 1908 provozoval Morello s Lupem, svým věrným Vlkem po boku, padělatelskou dílnu na farmě v Highlandu ve státě New York — tiskli falešné kanadské pětidolarovky a americké dvoudolarovky. Agenti tajné služby gang dlouhé měsíce sledovali přes nastrčeného informátora, než v listopadu 1909 na farmu zaútočili a zabavili stovky tisíc dolarů ve falzifikátech. Obžalováno bylo celé vedení bandy i přes deset dalších spolupracovníků.

Proces začal 26. ledna 1910 a skončil o necelý měsíc později, 19. února, odsouzením celé skupiny. Morello dostal pětadvacet let, Lupo třicet. Den po verdiktu oba nastoupili do federální věznice v Atlantě. Rodina, kterou vražda v sudu nedostala, padla na padělaných bankovkách.

Zatímco Morello hnil za mřížemi, rodina venku se rozpadala ve vnitřních válkách — jeden nevlastní bratr zahynul v boji s neapolským gangem v roce 1916, druhý o šest let později v souboji o moc. Z vězení se Morello zvaný Spár dostal v roce 1920, tehdejší americký prezident mu později prominul i zbytek podmínky.

Návrat mu ale nevyšel. Jeho bývalý kapitán Salvatore D'Aquila, mezitím povýšený na bosse, ho považoval za hrozbu a nařídil jeho smrt. Morello na čas uprchl na Sicílii, kde přežil i atentát.

Do New Yorku se vrátil až poté, co získal ochranu mafiánského bosse Giuseppa Masserii, svého starého spojence. Nájemný pistolník, kterého si D'Aquila najal na Morellovu likvidaci, sám nakonec padl v přestřelce — a s ním i hrozba. Morello se stal Masseriovým poradcem a ve dvacátých letech, v éře prohibice, si znovu užíval moci a peněz.

Na přelomu 20. a 30. let propukla v New Yorku tzv. Castellammarská válka, krvavý konflikt o nadvládu nad italsko-americkou mafií v New Yorku. Proti sobě stály dvě tehdejší nejmocnější frakce. Novou vlnu ambiciózních přistěhovalců vedl Salvatore Maranzano, starou gardu konzervativních bossů Giuseppe Masseria s Morellem po svém boku.

Morello byl jednou z prvních obětí. Patnáctého srpna 1930 ho zastihla kulka přímo v jeho kanceláři. Podle pozdějšího svědectví jednoho z mafiánů, který se stal policejním informátorem, měl vraha poslat právě Maranzano.

Gang muže, jehož spár děsil celý New York, dodnes existuje — jen pod jménem Genovese.

Další použité zdroje:

Nigel Cawthorne: Historie mafie, Dobrovský (edice Knihy Omega, 2016)

John Dickie: Cosa Nostra: Dějiny sicilské mafie (Fortuna Libri, 2009)