Mafie, která vyrostla na mražených kuličkách: Šéfa zastřelili u kávy

Na začátku 20. století voněla floridská Tampa tabákem. Ve čtvrti Ybor City žily tisíce přistěhovalců z Kuby, Španělska a Itálie a většina z nich balila doutníky. Když přišla výplata, nesli pár drobných do restaurace, k holiči nebo do krámku na rohu. Kupovali si tam naději na snadný zisk.

Té naději se říkalo bolita, podle španělského slova pro kuličku. Do pytlíku se nasypalo sto očíslovaných kuliček. Jedna se vytáhla, a kdo na ni vsadil, vyhrál. Čísla lidem často našeptávaly sny. Komu se zdálo třeba o krávě, vsadil na číslo 43.

Stejně jako při jiných nelegálních hrách se i při bolitě podvádělo. Kuličky se zatěžovaly olovem, aby byly až vespod pytlíku. Jindy se naopak vydlabávaly, aby byly nahoře. A někdy se vymrazily v ledu, aby je ten, kdo losoval, v pytli snadno nahmatal podle nízké teploty. A právě na nelegálních sázkách na bolitu vyrostla floridská mafie, známá též jako rodina Trafficante.

Ve 20. letech měl bolitu pod palcem Charlie Wall. Nebyl to přistěhovalec, ale syn váženého lékaře v Tampě. Chodil v bílém lněném obleku a slaměném klobouku, a tak mu dělníci říkali Bílý stín. Jeho gang byl největší ve městě.

Proti němu stáli Sicilané. Jejich šéf Ignacio Antinori vydělával na heroinu, který podle amerického protidrogového úřadu vozil do Tampy přes Kubu. K jeho lidem patřil i Santo Trafficante starší, který si v Tampě rozjel vlastní bolitu.

Válka mezi Bílým stínem a Sicilany trvala zhruba od roku 1928 do roku 1940 a později se jí začalo říkat Krvavé období. Šlo v ní o bolitu, a jak hluboko se ta hra „zažrala“ do života Tampy, ukázala jedna vražda z března 1938.

Dva střelci tehdy čekali za verandou domu muže, který Wallovi vedl jednu z heren. Když se nad ránem vracel z práce, zastřelili ho zezadu u vlastních dveří. Jeho synovec po letech tvrdil, že za vraždou stáli Antinoriho lidé.

Zavražděnému bylo 36 let. Herna ještě týž den otevřela a sázkaři hromadně vsadili na číslo 36. Padlo na třetí vytažení.

Pak přišla řada na Sicilana Antinoriho. V říjnu 1940 seděl v tampském podniku Palm Garden Inn u kávy s přítelem a mladou ženou. Zasáhly ho dvě rány z brokovnice a ustřelily mu celou zadní část hlavy.

Kdo za vraždou stál, není jisté. Nabízí se Wall, se kterým Antinori válčil dvanáct let, a tak to vidí i historik Thomas Hunt. Existuje ale i jiná stopa. Antinori prodal chicagské mafii zásilku mizerného heroinu a peníze odmítl vrátit. Podle této verze poslalo střelce do Tampy Chicago.

Wall každopádně z války vyšel oslabený a vládu nad podsvětím převzal Trafficante starší. Walla vytlačil z byznysu, ale nechal ho žít pod svojí ochranou. Měl jen jednu podmínku: aby se mu už nikdy nepletl do cesty.

Trafficante starší zasvěcoval do řízení mafie svého syna, taktéž Santa. Už v roce 1946 ho poslal do Havany investovat do kasin a nočních klubů. Když otec kolem roku 1950 onemocněl, začal Trafficante mladší přebírat celou rodinu.

Ne všem se to líbilo. V lednu 1953 odjížděl z rodinné večeře, když z okolo jedoucího auta vyšlehla brokovnice. Broky ho jen škrábly do paže. Státnímu zástupci pak tvrdil: „Nemám na světě jediného nepřítele. Myslím, že si mě s někým spletli.“

Trafficante starší zemřel v roce 1954 na rakovinu žaludku. Pohřbili ho v mosazné rakvi vyložené sklem a smuteční průvod projel Ybor City s policejním doprovodem. V davu podle místních novin nechyběly tváře podsvětí. Charlie Wall, Bílý stín, přežil svého ochránce jen o pár měsíců. Našli ho zavražděného v jeho skromném domě.

Trafficante mladší mezitím rozšířil své působení v Havaně. Vlastnil tam kabaret Sans Souci, kde měl i byt, patřil mu podíl v kasinu Tropicana a otevřel hotel Capri.

Pak přišel rok 1959 a s ním Fidel Castro. Nová vláda kasina zavřela a v červnu nechala Trafficanta mladšího zatknout a zavřít do zadržovacího tábora Triscornia. Na svatbu své dcery směl jen pod dozorem. V srpnu ho deportovali zpátky do Ameriky.

O rok později ho CIA zapojila do plánů na vraždu Castra. Trafficante mladší seznámil agenty s kubánskými exulanty na Floridě a dělal jim tlumočníka. CIA chtěla Castra zabít jedem, plán ale nevyšel.

Trafficante mladší pak dál řídil své mafiánské podnikání na celé Floridě. Úřady po něm šly celá desetiletí. V osmdesátých letech se agenti FBI dokonce vydávali za gangstery a provozovali na Floridě klub King's Court. Část příběhu později pod názvem Krycí jméno Donnie Brasco zfilmoval Hollywood. Trafficanta mladšího nakonec postavili před soud, proces v roce 1986 ale skončil bez rozsudku, soudce ho prohlásil za zmatečný.

Na muže, který vládl floridskému podsvětí, žil Trafficante mladší překvapivě nenápadně. Nosil decentní obleky, jezdil obyčejnými auty a s manželkou prožil 49 let ve skromných domech. V březnu 1987 zemřel v Houstonu po operaci srdce. V americkém vězení tak nestrávil ani den.

Zajímají vás příběhy z mafiánského podsvětí? Potěší mě, pokud začnete sledovat můj profil Příběhy mafie. Děkuji i za like, komentáře vítány.