Článek
Milá čtenářko,
tentokrát pro Tebe nemám doporučení další knihy. Spíš naopak. Tahle kniha mi totálně nesedla. U jejího čtení jsem se trápila a upřímně říkám, že kdybych ji nemusela dočíst (byla součástí knižní štafety), tak jsem ji ani nedočetla.
Obálka knihy
Přitom to měla být jasná sázka na jistotu! Uznej sama. Chce to dva měla být romantická komedie s detektivní zápletkou. To už by samo o sobě mělo stačit, aby mě kniha nalákala na přečtení, protože tohle je přesně moje oblíbená kombinace. Tady navíc hlavní hrdinka má psa (stejně jako já) a jezdí na kolečkových bruslích (v kolika knížkách, co znáš, jezdí hrdinka na bruslích?).
Já se tak těšila!
Jenže… pro mě se to totálně nepovedlo.
Já vím, že každému sedí něco jiného a baví ho jiné knížky. Navíc sama dobře vím, jak je těžké a náročné napsat knížku, proto se mi následující věty neříkají lehce.
Bylo to hrozný. Nuda, milion omáčky a odboček co nikam nevedly a děj byl občas až absurdní. Hrdinka mi připadala hloupá, zbrklá a neskutečně naivní. Romantika tam nebyla prakticky vůbec a detektivní linka byla až banální. A aby toho nebylo málo, přišlo mi, že všechny vtipy a rádoby humorné situace jsou tlačené na sílu.
Tak. Řekla jsem to. Tohle byl prostě průšvih.
Jo, není to nic hezkého, ale knihu Chce to dva doporučit s čistým svědomím nemůžu.
Nedokážu ani odhadnout, koho by kniha mohla bavit, protože podle anotace jsem měla být cílovou skupinou podle mě já. Možná by to sedělo víc někomu mladšímu? Nebo někomu s jiným smyslem pro humor? Kdo by se víc dokázal povznést nad blbostí hlavní hrdinky? Vážně nevím.
Příště snad budu mít šťastnější ruku s výběrem knihy a Tobě přeju to samé.
