Článek
Vždy trpěliví, chápaví a se smyslem pro humor, navíc úspěšní a cokoliv udělají, je vždy v nejlepším zájmu hlavní hrdinky, i když ta si to kolikrát neuvědomuje. Zároveň jsou hodní, umí vařit, sportují a svou vyvolenou ve všem podporují. Pořád to není ono? Tak si ještě představte svalovce s doktoráty nebo vlkodlaka s úspěšným podnikem, co by pro ochranu své rodiny udělal cokoli.
Na mě to funguje výborně. Autorka Ali Hazelwood píše chytré romantické příběhy z prostředí univerzity (Hypotéza lásky), z NASA (Hlava plná lásky) nebo fantasy romantiku, která vyšla letos v angličtině pod názvem Bride. A pokud máte raději mladší hrdinky, sáhněte po knize Šach a mat z šachového prostředí, která vám připomene seriál Dámský gambit.
Všechny zmíněné knihy jsou zábavné, mají nápad, zápletku a navíc jsou ze zajímavého prostředí. Teď přichází to ale. Co když je muž až moc dokonalý? Co když nemá žádnou aspoň spornou vlastnost? Je to pořád dokonalý muž? Není to pak už trochu nuda?
Já osobně knihy od autorky mám ráda a jejich čtení si vždy užívám. Souhlasím s tvrzením, že Ali Hazelwood objevila fungující šablonu, kterou pak používá ve všech (nebo většině) svých knih, a píše o dokonalých mužích, po kterých snad někdy zatoužila každá žena. Hranice toho, aby imaginární muž byl ještě uvěřitelný, je tenká, a já musím s politováním říct, že v Hlavě plné lásky už tu hranici přesáhla - na mě byl až moc dokonalý, jestli je teda něco takového vůbec možné.
Existuje dokonalý muž? Neexistuje? A nejsou právě ty drobné nedostatky nebo zlozvyky to zábavné na vztazích? To, co dělá život zábavnější?
