Článek
Tvorba vývržků (nestrávených zbytků potravy vyvrhovaných ústní dutinou) závisí na množství nestravitelných zbytků v potravě ptáků.
Je obecně dobře známo, že vývržky produkují především ptáci živící se obratlovci (těžko stravitelné jsou např. kosti, chlupy savců, peří ptáků anebo šupiny ryb), tedy hlavně draví ptáci a sovy, někteří krkavcovití a mořští ptáci (např. racci nebo trubkonosí). Druhy s jiným typem a škálou potravy se v množství produkovaných vývržku budou pravděpodobně značně lišit, od běžné produkce až po téměř nulové množství. Lze však předpokládat, že k alespoň občasné tvorbě vývržků by mělo docházet u všech hmyzožravých ptáků.
Pro pěvce (Passeriformes), kam patří většina našich dalších drobných ptáků, jsou doklady o podobném chování kupodivu vzácné. Vývržky složené z nestrávených chitinózních částí exoskeletu hmyzu byly zdokumentovány u červenek obecných, ale také u kosů a drozdů, ťuhýků (konzumujících i drobné obratlovce), pěnic, rákosníků, slavíků a rehků, nebo dokonce u vlaštovek a jiřiček.
Na dotaz odpovídal RNDr. Peter Mikula, Ph.D. z Ústavu biologie obratlovců AV ČR