Padá Bitcoin, přej si něco!

Bitcoin jsem poprvé zaregistroval v roce 2013 a tehdy jsem tomu nevěnoval skoro žádnou pozornost. Podruhé, již „osobně“ jsme se „potkali“ v roce 2015, kdy mi jeden můj tehdejší zákazník nabízel platbu za fotografické služby v Bitcoinu - konkrétně „částku“ 2,5 BTC (v tu dobu v přepočtu cca 20 tis Kč, dnes téměř 5,5 mil, tedy asi 275-násobné zhodnocení, za 10 let ). Vysmál jsem se mu a vzal si raději jistý „fiat“! Mezi roky 2017 a 2018 jsem už trochu vážněji koketoval s myšlenkou drobné investice do Bitcoinu, ale zatím u mě pořád ještě „nedozrál ten správný čas“. Ještě jsem si musel zhruba 3 roky počkat.

Bylo to v únoru 2021, kdy jsem se poprvé rozhodl koupit Bitcoin. Už několik let jsem jej okrajově sledoval, ale stále jsem to bral jako cosi podezřelého, jen další „scam“, pyramidu, letadlo. Shodou okolností mi jeden můj známý tehdy trpělivě vysvětlil celý princip, filozofii i logiku, která za ním stojí. Současně mi názorně ukázal své úspěchy na poli kryptoměn, kterých dosáhl během pouhého půl roku. Jelikož jsme se dobře znali, neměl jsem důvod mu nevěřit – byť semínko pochybností (no spíše celý les) u mě pořád bylo. Ale postupně mi to celé začalo dávat smysl. Nešlo jen o peníze nebo zisky, ale fascinoval mě i ten „punk“, samotný princip blockchainu, transparentnost, svoboda, omezená nabídka i absence centrální autority (decentralizace). Bylo to nové, rebelantské a fascinující. A to se mi líbilo. Tak jsem do toho šel!

Jenže jak to chodí, když něco vypadá až příliš růžově, problém už netrpělivě přešlapuje za dveřmi. Jen pár měsíců po mém „vstupu“ do hry, přišel první velký propad. Jaro/léto 2021 a Bitcoin padl z 50 tisíc dolarů na 25 tisíc, tedy propad o polovinu (- 50 %). Upřímně, byl to šok. Měl jsem chuť všechno prodat a odejít (klasická to reakce hejla). Ale nakonec jsem se udržel. Pomohlo mi, že už jsem tehdy něco málo věděl o cyklech i psychologii trhu a pomohl mi i onen známý, co mě k Bitcoinu přivedl. Také jsem v té době objevil na YouTube Kicomův Bitcoinovej kanál (dnes už jen „Kicom“). Nebudu tvrdit, že to bylo snadné. Nebylo! Ale neprodal jsem. A právě to byla moje skutečně první investiční lekce. Současně je to něco, čím si musí každý projít a až teprve tehdy poznáte, jakou máte odolnost vůči riziku a jak zvládáte své emoce (strach).

Další velký test přišel o rok později. Konec roku 2022 a kolaps druhé největší krypto burzy FTX. Svět krypta zachvátila panika. Bitcoin spadl z 69 tisíc na 16 tisíc dolarů, propad o více než 75 %. Pohled na brutálně se zmenšující portfolio v takovou chvíli doslova fyzicky bolí a málokdo to mentálně zvládne. Jenže moje výhoda byla, že teď to bylo jiné, měl jsem už jednu podobnou zkušenost. Místo paniky a útěku jsem naopak začal přikupovat (manželka si klepala na čelo, známí říkali, že jsem idiot). Bolelo to, ale věděl jsem, že právě teď se láme chleba. Zkušenost z první vlny byla k nezaplacení a dodala mi potřebné „know-how“ i sebevědomí. Už jsem chápal, že volatilita není nepřítel, ale běžná součást hry.

Studoval jsem fundamenty, učil se technické věci, sledoval videa, vyhledával odborné články a začal pravidelně sledovat trhy – komplexně, nejen co se týkalo krypta resp. Bitcoinu. Z burzy Coinbase jsem přešel na českou směnárnu Anycoin - kvůli větší přehlednosti, skvělé české podpoře, nižším poplatkům i možnosti automatizace pravidelných nákupů (DCA). Ale především jsem postupně dospěl k poznání, že jediné smysluplné krypto je pro mě Bitcoin. Takže jsem se zbavil všech ostatních altcoinů, které jsem do té doby držel (Litecoin, Ethereum, Cardano, Solana, Doge). Měl jsem od všeho něco, zčásti ze zvědavosti, zčásti jako „diverzifikaci“, ale ve výsledku mi to vlastně jen odvádělo pozornost i prostředky. Všechno jsem postupně prodal a převedl do Bitcoinu.

Co se týče vyloženě krypta, jsem „maxík“ (Bitcoin maximalista), ale v rámci celého trhu a investic obecně tomu tak rozhodně není. Vedle BTC jsem současně začal budovat i konzervativnější pilíře, počínaje pasivním investováním přes široce diverzifikované indexy (ETF přes Portu a Fondee). Bitcoin sice v mém portfoliu zůstává (a nejspíš tam bude „napořád“), ale už není zdaleka jediný. Udělal mi krásné zisky, z nichž nyní pravidelně a po malých částech ukrajuji (když už máme konečně časový a hodnotový test i pro kryptoměny) a je fajn, když máte dynamický rezervní fond, ze kterého můžete čerpat a téměř to na něm nepoznáte. Ale co je důležitější? Bitcoin mi ukázal, jak fungují cykly a co je to riziko. Naučil mě trpělivosti, disciplíně, jak se „poprat“ s vlastními emocemi (strach a chamtivost). To je za mě ten největší přínos a skutečná, dlouhodobá investice (i když, ty výnosy jsou také fajn).

Je to vlastně paradox, že právě Bitcoin mě připravil na klasické investování. I díky němu jsem objevil neméně zajímavý svět akcií, ETF, komodit a dalších investičních assetů. Navíc, když si párkrát projdete 50 - 70% propady portfolia, pak už vás jen tak něco nerozhodí. A že to Bitcoin umí dobře (resp. všechny kryptoměny, ačkoli v současnosti to dokážou už stejně dobře i „big-tech akcie“ a BTC je naopak momentálně o dost stabilnější). Trhy se chovají podobně, jen s menšími výkyvy. Ať už jde o akcie, zlato nebo realitní fondy, princip zůstává stejný. Investor musí zůstat v klidu, být trpělivý, disciplinovaný a odolný. Ideálně ještě přikupovat „v dipech“ (propadech). Vlastní psychologie, ona schopnost vydržet a nepropadat emocím, je alfou-omegou investování, protože ve výsledku jste si tím největším nepřítelem jen vy sami.

Postupně jsem přestal sledovat denní grafy a fundamenty. Sice nám mohou dát docela slušnou představu, co se bude (může) stát ale nakonec je to stejně makro, na čem záleží. Trhy ovládají emoce investorů, naštěstí jen krátkodobě. Dlouhodobě, vždy po každém pádu, přijde zákonitě zase růst, je jen otázkou kdy? Investování samo o sobě je neuvěřitelně komplexní, složitá a psychicky náročná disciplína, kterou ne každý zvládne. Ale dá se to naučit. Ty benefity, které tím získáte, navíc skvěle uplatníte i v jiných oblastech života. Zisky jsou jen pomyslnou třešničkou na dortu, ale ta psychická rovnováha a odolnost je ve finále tou nejvyšší přidanou hodnotou.

Denně čelíme častým dotazům (viz oblíbené diskuze pod články a předpokládám, že zde tomu nebude jinak):

Odpovědi nejsou vždy jednoznačné, ale vezměme to hezky popořadě. NE – není to podvod! NE – není to Ponzi, i když někomu se tak může jevit. NE – neselhal (alespoň za mě), ale vždy záleží na úhlu pohledu a na očekávání jednotlivce. Může dosáhnout ceny 1 milionu USD? ANO, může! I když ne snadno a už vůbec ne rychle! Může jít na nulu? Jasně, ale je to vysoce nepravděpodobné a pokud by k tomu přeci jen došlo, byl by to v daný okamžik asi ten nejmenší problém!

Aktuálně se Bitcoin svou kapitalizací blíží k hranici 2,5 bilionu USD, což je zhruba desetina celkové kapitalizace zlata. To je ohromné množství kapitálu (to je 12 nul!), které se už nedá jen tak snadno „smáznout“. Současně je ale i čím dál těžší, jej „vytlačit“ výš (růst ceny). Do Bitcoinu se už zapojili velké instituce v čele s Wall Street (např. Blackrock), drží jej státy nebo jej mají v rozvaze coby součást svých státních rezerv (El Salvador, USA, Bhútán, Německo, Turecko a další), ve velkém jej kupují korporace (Strategy). Adopce tedy pokračuje a decoupling (osamostatnění) je jen otázkou času.

Pro mě osobně Bitcoin už dávno není „spekulace“. Je to „hedge“, pojistka v nejisté době, v „porouchaném“ finančním systému. Je to můj nejvýkonnější „spořící účet“. Je to neustále se opakující lekce trpělivosti, pokory a disciplíny. Je-li správný čas do Bitcoinu investovat nebo už vám ujel vlak, to si musí zodpovědět každý sám. Jsme pořád teprve na začátku a Bitcoin čeká ještě dlouhá (a trnitá) cesta. Jak se říká, DYOR („Do Your Own Research“): Udělejte si vlastní průzkum a až pak se rozhodněte. Hodně štěstí!