Článek
Konec května 1953 byl v Československu nervózní. Obchody se vyprazdňovaly, lidé skupovali vše, co mělo trvalejší hodnotu, a ve společnosti kolovala jediná otázka: bude měnová reforma? Takzvané volné prodejny, kde se dalo nakoupit bez lístků, se 25. května úplně zavřely, protože v nich došlo zboží.
V pátek 29. května promluvil v rozhlase prezident Antonín Zápotocký. Podle slovenského Ústavu paměti národa uklidňoval posluchače, že měna je pevná a řeči o reformě jsou jen fámy šířené třídním nepřítelem. Veřejnost si z projevu odnesla větu, která zlidověla: „Měnová reforma nebude.“
Historik Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu upozorňuje, že původní záznam projevu byl později upraven. Jestli ta slavná slova zazněla doslova, dnes s jistotou nevíme. Smysl sdělení však byl jasný. A o den později přestal platit.
Peníze z Moskvy a tajná akce
Reforma se připravovala v naprostém utajení od konce roku 1952. Nové bankovky se netiskly doma. Vyrobil je Goznak v Moskvě a mince se razily v Leningradu. Objednávka byla až na 250 milionů bankovek a 450 milionů mincí. Do Československé státní banky dorazily 30. května, tedy v den vyhlášení.
Utajení hlídala Státní bezpečnost. Rozkazy ke „zvláštní tajné akci“ šly do oběhu 28. května. O den později obsadila StB v Praze klíčové budovy včetně tiskárny, kde se tiskly formuláře k výměně.
Proč to celé? Hospodářství hnané do těžkého průmyslu vyrábělo málo zboží pro lidi. Peněz v oběhu bylo příliš a občané neměli za co je utratit. Režim chtěl tuto „nadbytečnou kupní sílu“ stáhnout, zrušit lístkový systém zavedený německými okupanty v roce 1939 a zároveň „trestat spekulanty“. V praxi to zaplatili hlavně obyčejní lidé.
Sobota, kdy peníze ztratily cenu
V sobotu 30. května 1953 oznámil premiér Viliam Široký v rozhlase, že vláda schválila peněžní reformu. Staré bankovky a mince měly platit jen do pondělí 1. června. Banky i obchody už byly zavřené, takže lidé neměli šanci cokoli zachránit. Mnozí strávili víkend v hospodách, kde utráceli peníze, které za dva dny nebudou nic platné. Široký zároveň hrdě oznámil, že koruna bude svázána „s nejpevnější měnou světa, sovětským rublem“.
Jak to vypadalo v praxi? Průměrná měsíční mzda tehdy činila zhruba 5 000 starých korun. Kdo měl doma „pod polštářem“ 10 000 Kčs, tedy dvě výplaty, dostal za prvních 300 korun 60 nových a za zbytek 194. Zůstalo mu 254 korun, zhruba čtvrtina nové měsíční mzdy. Kdyby stejnou částku měl na knížce, dostal by 1 800 korun.
Nejhůř dopadli důchodci, kteří přišli o životní pojistky, a rodiny, které šetřily v hotovosti. Paradoxně ztratili i dělníci z dolů, hutí a těžkého průmyslu, tedy opora režimu. Měli vyšší mzdy, a tedy i větší úspory. Ceny se sice formálně přepočítaly v poměru 5 : 1, potraviny ale podle historiků po zrušení lístků zdražily zhruba o třetinu.
Plzeň, 1. června: „Reformu nechceme!“
Nejvíc to vřelo v plzeňské Škodovce, tehdy přejmenované na Závody V. I. Lenina. Vedení tam krátce před reformou vyplatilo zálohy na mzdy a dělníci zjistili, že jejich peníze ztratily většinu hodnoty. V pondělí ráno 1. června 1953 vyšli z bran do ulic.
Dav nejprve zamířil k soudní budově. Lidé do ní vtrhli, vyházeli spisy z oken a pálili je na ulici. Pak se přesunuli na náměstí. Kolem desáté dopoledne obsadili radnici a z jejích oken létaly busty a portréty Stalina a Gottwalda. Na jejich místo lidé věšeli obrazy Edvarda Beneše. Zněla hesla „Pryč s komunisty“ a volání po svobodných volbách. Demonstranti obsadili i městský rozhlas a zpívali u sochy T. G. Masaryka.
Kolik lidí se zapojilo, se dodnes liší podle zdroje. Oficiální záznamy uváděly u radnice 3 000 až 4 000 lidí, odhady historiků mluví až o 20 000 demonstrantech. Odpoledne došlo k druhému útoku na radnici. U čtvrté brány Škodovky vystřelili příslušníci Lidových milicí do vzduchu. Poprvé za komunistického režimu tak ozbrojené složky sáhly ke zbraním proti dělníkům.
Do Plzně mezitím mířily posily z Prahy, vojáci a pohraniční stráž. Po páté hodině odpoledne dal náměstek ministra národní bezpečnosti Jindřich Kotal rozkaz vyklidit náměstí. Nikdo nezemřel, zraněných byly desítky až stovky. Ještě týž večer uspořádala strana vlastní průvod a Masarykova socha zmizela z podstavce.
Plzeň nebyla sama. Stávky propukly ve zhruba 130 podnicích, protestovalo se například v Ostravě, Bohumíně, Strakonicích, Kladně nebo v pražském ČKD, kde milice dělníky zamkly v továrně. Plzeňské povstání se často uvádí jako první velké lidové vzepětí proti komunistické moci ve východním bloku. Známější povstání ve východním Německu vypuklo až o 16 dní později.
Tresty, vystěhování a „Nový kurz“
Režim označil protesty za pokus o převrat, který zosnovali „agenti imperialismu“. Tuto verzi si držel až do roku 1989. V Plzni bylo zatčeno až 650 lidí. Soudy pak podle různých zdrojů odsoudily 242 až 331 účastníků. Většina dostala několik měsíců, jiní ale mnohem víc. Demonstrant Josef Hájek si odseděl 18 měsíců v táboře Barbora u Jáchymova. Ve Strakonicích padl v tajném procesu trest 18 let.
Přes 1 400 zaměstnanců Škodovky potrestaly stranické a odborové orgány degradací nebo propuštěním. Zhruba 200 rodin muselo v létě 1953 opustit Plzeň. Podle historičky Musilové byla naprostá většina odsouzených dělníci, tedy lidé, o které se režim měl opírat.
Vyděšená strana ale zároveň couvla. Už 8. června odvolala část opatření a snížila některé ceny. Pod tlakem Moskvy, kde po Stalinově smrti nastupoval takzvaný Nový kurz, pak mezi lety 1953 a 1956 šestkrát zlevňovala. Odtud má původ pozdější mýtus o „zlevňování za Zápotockého“, na který někteří pamětníci vzpomínají s nostalgií. Zlevňovalo se ale z cen, které reforma nejdřív vyhnala nahoru. Navázání koruny na rubl mělo i mezinárodní dohru: o rok později přišlo Československo o členství v Mezinárodním měnovém fondu.
Historik Jaroslav Láník má pro události z jara 1953 jasné pojmenování: nebyla to měnová reforma, ale státní bankrot, který zaplatili obyčejní lidé ze svých úspor.
Pamatuje si někdo z vaší rodiny, o kolik tehdy přišel? Podělte se v diskuzi, takové vzpomínky už brzy nebude mít kdo vyprávět.
Zdroje
https://www.upn.gov.sk/data/files/upn_letak_menova_reforma_EN_verzia.pdf
https://www.novinky.cz/clanek/historie-70-let-od-menove-reformy-ve-skutecnosti-to-byl-statni-bankrot-40433001
https://cnn.iprima.cz/pryc-s-komunisty-mesto-je-nase-plzni-pred-70-roky-otrasly-protesty-proti-menove-reforme-352867
https://cnn.iprima.cz/menova-reforma-pred-70-lety-zachranila-bolsevicky-rezim-a-ozebracila-obcany-352645
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-menova-reforma-1953-277709
https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1451248-menova-reforma
https://naos-be.zcu.cz/server/api/core/bitstreams/d5b2c41c-3477-487f-8355-7e6c6740e70e/content
