Článek
V úterý 21. června 1949 krátce po šesté hodině ranní vyvedli dozorci na dvůr plzeňské věznice Bory muže, kterého ještě nedávno zdravili vojáci jako zástupce náčelníka generálního štábu. Heliodor Píka prošel dvěma světovými válkami, sloužil republice jako diplomat a během druhé světové války pomáhal vysvobodit Čechoslováky ze sovětských lágrů. Komunistický režim ho přesto poslal na šibenici a historici dnes jeho smrt označují za první justiční vraždu, kterou komunisté po únoru 1948 spáchali.
Legionář, diplomat a spolužák de Gaulla
Heliodor Píka se narodil v roce 1897 ve Štítině na Opavsku. Za první světové války bojoval na francouzské frontě jako československý legionář a po válce vystudoval vojenskou akademii v Paříži, kde patřil mezi jeho spolužáky i pozdější francouzský prezident Charles de Gaulle. Po návratu domů působil na Vojenské akademii v Hranicích a na hlavním štábu armády, a v letech 1932 až 1937 zastupoval Československo jako vojenský atašé v Rumunsku, odkud měl na starosti i Turecko.
Za druhé světové války Píka vybudoval odbojovou pobočku s krycím názvem Dora a později vedl československou vojenskou misi v Sovětském svazu. Prosazoval tam vznik československé vojenské jednotky, přestože se tomu komunistický předák Klement Gottwald zpočátku bránil, a při jejím budování se seznámil s Ludvíkem Svobodou. Zároveň usilovně žádal, aby sovětské úřady propustily Čechoslováky, kteří skončili v gulazích.
Muž, který věděl příliš mnoho
Právě to, co Píka v Sovětském svazu viděl, se mu později stalo osudným. Měl podrobné informace o hrůzách sovětských pracovních táborů v době, kdy svět teprve začínal tušit, co se stalo s polskými důstojníky u Katyně. Ministr obrany Martin Stropnický v roce 2014 řekl, že Píka o gulazích věděl příliš mnoho a že je během války odhaloval.
Po válce se Píka stal zástupcem náčelníka generálního štábu, ale už tehdy byl pod přísným dohledem. Po únorovém převratu v roce 1948 ho armáda propustila a v květnu téhož roku ho bez zatykače zatkli. Vyšetřování dostal na starost Karel Vaš, kterého do čela vyšetřovatelů jmenoval šéf vojenského zpravodajství Bedřich Reicin. Podle Seznam Zpráv patřil Vaš kdysi mezi lidi, kterým Píka pomohl dostat se z gulagu.
Soud s předem napsaným koncem
Proces se konal tajně od 26. do 29. ledna 1949 před vojenským senátem Státního soudu v Praze. Obžaloba Píku vinila z toho, že v letech 1940 až 1948 v Istanbulu, Moskvě, Londýně a Praze vyzrazoval státní tajemství britské zpravodajské službě. Klíčový dokument, o který se obvinění ze špionáže opíralo, se později ukázal jako padělek. Karel Vaš u soudu vystupoval jako jeden ze dvou žalobců.
Generála hájil advokát Rastislav Váhala, ale jeho snaha nemohla nic změnit, protože o trestu smrti bylo podle pozdějších zjištění rozhodnuto už v den zatčení. Soud Píku odsoudil k smrti za špionáž a velezradu a prezident Klement Gottwald mu odmítl udělit milost. V dopisech, které před smrtí napsal, generál uvedl, že nejde o justiční omyl, ale o politickou vraždu, a přiznal, že ho studí hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost.
Na popravišti podle dochovaných svědectví vyslovil přání, aby národ zůstal jednotný. Jeho ostatky se dodnes nepodařilo najít.
Syn, který se nevzdal
Represe dopadly i na Píkovu rodinu. Jeho syn Milan Píka, který za války bojoval v zahraničním odboji a sloužil u britského královského letectva, skončil koncem čtyřicátých let ve vězení, protože ho komunisté obvinili, že chystal otcův útěk. Milan se však nevzdal a během Pražského jara v roce 1968 spolu s advokátem Váhalou dosáhl obnovy otcova procesu. Vojenský soud v prosinci 1968 neshledal žádné důkazy, že by generál vyzradil důležitá státní tajemství, a zcela ho osvobodil.
Úplného uznání se Heliodor Píka dočkal až po pádu komunismu. V roce 1991 mu prezident Václav Havel udělil Řád Milana Rastislava Štefánika, generál byl in memoriam povýšen do hodnosti armádního generála a v roce 2020 mu prezident Miloš Zeman udělil i Řád Bílého lva. Jeho syn Milan zemřel v březnu 2019 a pražský městský soud ho o několik měsíců později rehabilitoval za nezákonné věznění.
Žalobce, který unikl trestu
Karel Vaš stanul před soudem až v roce 2001, kdy mu bylo pětaosmdesát let. Soud ho tehdy uznal vinným z toho, že do procesu vnesl falešné dokumenty a výpovědi, a poslal ho na sedm let do vězení. Vyšší soud však rozsudek zrušil, protože trestný čin byl podle něj promlčený už od roku 1994. Milanu Píkovi se Vaš nikdy neomluvil.
Na generála Heliodora Píku dnes upomínají pomníky v Plzni a v jeho rodné Štítině, ulice a náměstí nesoucí jeho jméno i pluk v Opavě, který je po něm pojmenovaný. Jeho příběh tak připomíná, jak rychle se po únoru 1948 z válečného hrdiny mohl stát nepřítel, kterého režim potřeboval umlčet.
Zdroje
https://romea.cz/en/world/65th-anniversary-of-czechoslovak-communists-execution-of-general-who-knew-too-much
https://english.radio.cz/node/8820535
https://advokatnidenik.cz/2021/06/21/judr-vahala-svedl-pred-72-lety-svedl-marny-boj-o-zivot-generala-piky/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/heliodor-pika-a-ti-druzi-hrdinove-2-svetove-valky-ktere-potrestali-komunisti-video-76767
https://ct24.ceskatelevize.cz/tema/karel-vas-20011
https://en.wikipedia.org/wiki/Heliodor_P%C3%ADka
