Článek
Na veřejné debatě v Litomyšli prohlásil, že vznik Spojených států evropských považuje za pravděpodobně jediné řešení, pokud chce Evropa zůstat relevantní na světové mapě. Reakce nenechaly na sebe čekat – a byly bouřlivé.
Anketa
Co přesně Pavel řekl?
„Teď se na mě asi řada lidí bude zlobit, ale já jsem myšlenku Spojených států evropských už několikrát zdůrazňoval jako pravděpodobně jediné řešení pro Evropu, pokud bude chtít zůstat relevantní na světové mapě,“ řekl prezident. Jako hlavní argument uvedl, že nastává éra globálních velmocí, a Evropa se v ní může prosadit jen tehdy, když přestane být změtí malých států a začne vystupovat jako jeden celek.
Evropa se podle Pavla musí přestat spoléhat na to, že jí Spojené státy vždy přijdou na pomoc, a musí se v obraně postavit na vlastní nohy. Kontext je zřejmý: Trumpova administrativa dává jasně najevo, že její prioritou je Indo-Pacifik, nikoli evropská bezpečnost. Deník.cz
Koalice odmítá, opozice diskutuje
Reakce vládní koalice byla razantní. Premiér Babiš myšlenku jednoznačně odmítl slovy „to my určitě nechceme“ a dodal, že Česko chce Evropskou unii suverénních členských států. Vicepremiér Macinka Pavla obvinil z překročení prezidentských pravomocí a připomněl, že první věta Ústavy ČR definuje Českou republiku jako svrchovaný stát.
Na druhé straně barikády stojí část opozice. Pirátská poslankyně Demetrashvili argumentuje, že bez hlubší integrace Evropa přichází o možnost vystupovat jednotně a silněji. Echo24
Utopie, nebo nutnost?
Myšlenka federální Evropy není nová – diskutuje se o ní staletí. Pavlovi kritici poukazují na nepřekonatelné překážky: jazykovou rozmanitost, odlišné historické zkušenosti jednotlivých národů a otázku, kdo by takový útvar fakticky řídil. Zastánci naopak říkají, že právě současná geopolitická situace – agresivní Rusko, nepředvídatelné USA, sílící Čína – dělá z evropské jednoty nikoli idealistický sen, ale pragmatickou nutnost.
Pavel sám přiznal, že v nejbližších letech k ničemu takovému nedojde. Přesto tím téma otevřel. Na které straně stojí čeští čtenáři?
