Článek
Po skončení voleb začala politická jednání, která potvrdila, že česká politika zůstává stejně nepředvídatelná jako vždy. Na jedné straně vítěz voleb, hnutí ANO, které má ambici znovu vládnout, a na straně druhé potenciální partneři – SPD a Motoristé. Zpočátku se zdálo, že Andrej Babiš bude mít volnou ruku při rozdělování ministerských křesel. Jenže realita ukazuje něco jiného. SPD i Motoristé si začali klást podmínky, a to hned od prvního dne. Místo jistoty vítěze se tak Andrej Babiš ocitl v situaci, kdy musí složitě vyjednávat o každém postu.
S odstupem několika dnů se ukazuje, že jeho sebevědomá představa o dominantní roli ANO se rychle rozplývá. Hnutí SPD se nechce spokojit s rolí přihlížejícího partnera a Motoristé si také uvědomují, že mohou mít rozhodující slovo. Politika je o kompromisech, ale i o důvěře a věrohodnosti. A právě ta důvěra se stává pro Andreje Babiše slabým místem.
Jeho slova z předvolební kampaně poškodila hnutí STAČILO! odlivem voličů, ale nyní se mu vracejí jako bumerang. Lidé volili Andreje Babiše s představou, že bude mít jednodušší vyjednávací pozici, když obdrží více hlasů, ale zásadně si přáli, aby nepokračovala vláda fialových „demoličních odborníků“, kteří za uplynulé čtyři roky rozložili ekonomiku, důvěru i stabilitu země. Tito voliči věřili, že Andrej Babiš je teď jediný, kdo může zastavit pád.
Jenže nyní možná litují. Po několika dnech jednání by se dalo říci, že Andrej Babiš má „kopřivku po těle“, že raději nedržel jazyk za zuby. Kdyby z počátku nevyloučil spolupráci se STAČILO!, dnes by mohl mít klidnější spaní. Hnutí STAČILO! již před volbami jasně deklarovalo, že nebude požadovat žádné ministerstvo. Nabízelo toleranci vlády hnutí ANO výměnou za prosazování sociálně spravedlivé politiky.
Taková dohoda by přinesla stabilitu a ukotvení levého středu. Zatímco SPD i Motoristé chtějí svůj podíl na moci. STAČILO! nabízelo věcnou a rozumnou spolupráci bez ambicí obsazovat úřady. Mohlo to být jednoduché – ANO by vládlo, STAČILO! by kontrolovalo sociální rozměr rozhodnutí, SPD (vedení a zástupci hnutí by dle vzniklé situace nějaký postup vymysleli) a opozice by neměla tak silný argument o populismu.
Místo toho se nyní rýsuje obraz roztříštěné pravolevé dohody bez pevného směru. Andrej Babiš, který chtěl mít vše pod kontrolou, teď zjišťuje, že je sám v pasti vlastních slov. Politika není jen o tom, co se slíbí, ale i o tom, s kým se nakonec dá dohromady. Vylučovací rétorika před volbami možná přinesla pár procent navíc, ale po volbách se mění v kámen kolem krku.
Kdyby se Andrej Babiš rozhodl pro racionální spolupráci se STAČILO!, mohl mít dnes většinu, která by držela pohromadě. Navíc by získal partnery, kteří netlačí na rozdělování postů, ale na skutečnou změnu pro občany. Místo toho má na stole koaliční sudoku, které nejde vyřešit bez ztráty důvěry.
Volby ukázaly, že lidé volali po změně. Jenže změna nepřijde, pokud se budou opakovat staré chyby. A největší z nich je pýcha a nedůvěra vůči těm, kteří mohli být přirozeným spojencem. STAČILO! nebylo hnutím, které by chtělo vládnout, ale hnutím, které chtělo pomoci lidem.
Dnes už to snad ví i Andrej Babiš. Možná pozdě, ale přece. Ukazuje se, že politika potřebuje méně ega a více spolupráce. A také odvahu přiznat, že člověk nemůže všechno řídit sám. STAČILO! nabízelo pomocnou ruku – ne pro sebe, ale pro lidi.
Teď nezbývá než doufat, že se z toho poučí nejen Andrej Babiš, ale i voliči. Protože každé „nebudu jednat s nimi“ může zítra znamenat „bez nich to nepůjde“. A přesně to se nyní naplňuje.
Radek Hrazdíra
