Mýtus o propláchnutí jezu: Jak chce stát na Labi schovat toxický problém?

Debaty o plánovaném plavebním stupni v Děčíně se často točí kolem lodní dopravy, miliardových nákladů a ochrany přírody. V oficiálních dokumentech k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) se ale skrývá technický detail, o kterém zastánci projektu raději mlčí. Jde o argument takzvaného samočisticího proplachování koryta.

Ředitelství vodních cest na svém webu v sekci mýtů a faktů tvrdí, že usazování sedimentů ve zdrži nepředstavuje vážné riziko. Při běžných povodňových průtocích se prý jez sklopením otevře, proud řeky ožije a veškeré nánosy bezpečně odplují po proudu. Fyzikální realita, odborné studie i vlastní podklady dokumentace EIA jsou však zcela jiné.

Labe dnes Děčínem protéká jako dravá řeka a ročně tudy proteče zhruba 150 tisíc tun plavenin. Po postavení čtyři metry vysokého jezu v Loubí se proud v centru města radikálně zpomalí.

Sami zpracovatelé oficiální dokumentace záměru EIA (kód MZP540, str. 338 a 375) přiznávají, že stavbou jezu dojde k takzvané potamalizaci Labe – rychlost proudění v zdrži výrazně poklesne, což povede ke „zvýšení sedimentace jemných částic vedoucímu až k postupné přeměně charakteru dna k bahnitému charakteru“.

Zásadním problémem je složení těchto nánosů. Odborné podklady upozorňují na vysokou koncentraci nebezpečných látek z průmyslového vnitrozemí a zejména z levostranného přítoku Bíliny v Ústí nad Labem.

Rešeršní zpráva Sedbil, ze které dokumentace EIA výslovně čerpá (Oznámení MZP540, str. 189), označuje ústí Bíliny za nejproblematičtější úsek s „extrémně překročenými hodnotami rtuti (Hg), kadmia (Cd), polychlorovaných bifenylů (PCB) a DDT“ v důsledku historických zátěží ze Spolchemie. Tyto toxické látky jsou pevně vázány na nejjemnější jílovité částice a v klidné vodě děčínské zdrže nevyhnutelně klesnou ke dnu.

Představa, že povodeň koryto dokonale vyluxuje, nefunguje. Praxe z navazujícího Masarykova zdymadla na Střekově i odborné studie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM) dokládají, že v přehradních zdržích dochází k postupné konsolidaci a tvrdnutí jemných siltů u dna a v břehových tišinách. Ani katastrofální povodně v letech 2002 či 2013 nánosy z tišin na Střekově neodplavily.

Sám zpracovatel hodnocení dle Směrnice o vodách v dokumentaci EIA (Příloha P9, str. 23) navíc varuje, že jakákoliv remobilizace a manipulace s těmito sedimenty v úseku pod Bílinou zakládá riziko zpětné kontaminace vody.

Zde se objevuje další vážný rozpor. Pokud by se nahromaděný toxický sediment při povodni skutečně masivně uvolnil a odplul po proudu, narazil by na mezinárodní pravidla. Sasko ani mezinárodní normy nedovolí, aby Česká republika nárazově spláchla nebezpečné jedy do německého úseku Labe, kde by znečištění ohrozilo tamní chráněné přírodní lokality (SCI Elbtal zwischen Schöna und Mühlberg).

V praxi to znamená jedinou věc: pokud se kaly nepropláchnou, bude je stát muset z centra Děčína pravidelně a velmi nákladně odtěžovat těžkou technikou.

Tato skutečnost staví do zcela nového světla i plánovaný rozvoj města. Děčín se dlouhodobě upíná k polidštění nábřeží a úpravě městských náplavek. Vyvstává však zásadní otázka: jak moc bude mít smysl investovat desítky milionů do rekreačních náplavek pro občany, když břehy Labe budou muset zůstat technicky volné a přístupné pro těžká rypadla, jeřáby a neustálý odvoz vybagrovaného nebezpečného odpadu náklaďáky přímo z intravilánu?

Sliby o bezstarostném proplachování tak stojí na vodě a ignorují jak ekologická rizika, tak reálný dopad na život obyvatel Děčína.

Aktuálně probíhá zjišťovací řízení v rámci procesu EIA, ve kterém má veřejnost možnost poslat Ministerstvu životního prostředí svoje požadavky na to, co všechno musí být v dokumentaci záměru prozkoumáno a doloženo. Připomínky a požadavky lze podávat do poloviny listopadu.

Detailní informace k tématu přinesl například Děčínský deník v článku K záměru postavit jez v Děčíně se může veřejnost vyjádřit do poloviny listopadu.

Kompletní dokumentace a podklady k probíhajícímu řízení jsou k nahlédnutí na informačním portálu CENIA (kód záměru MZP540). Informace o zveřejnění oznámení naleznete také na úřední desce Krajského úřadu Ústeckého kraje. Oficiální argumentaci investora si můžete pročíst přímo na stránkách Plavební stupeň Děčín – Mýty a fakta.

Zdroje a odborné podklady:

4. Povodí Labe, státní podnik