Článek
Andrej Babiš svůj Agrofert skutečně vybudoval, a opravdu muže být dnes na to hrdý. Ale nebylo to budování společnosti na základě jakékoliv technické inovace, nápadu nebo technologického progresu. V tomto je přínos Andreje Babiše nulový. To, čím Andrej Babiš uspěl, bylo vytváření a využívání kontaktů s politiky určitého politického spektra, z počátku to byly kontakty na vrcholné představitele bývalé ČSSD, dále to byly tvrdé nátlaky, obelhávání soupeřů, veřejná skandalizace soupeřů, přebíraní firem, optimalizace účetnictví, přerozdělování firem a přenechávání předlužených částí „někomu jinému“, minimalizace mzdových nákladů, obstarávaní všech dostupných dotací. Tímto procesem vždy získal za zlomek ceny další firmu, oddělil předluženou část firmy, a zničil jejich vedení.
Toto jeho podnikání vytváří na jedné straně velké společnosti s dominantním postavením na trhu a koncentrací moci, na druhé straně armádu zaměstnanců pracujících často na hranici minimální mzdy.
Tyto velké a vlivné společnosti mu pak umožnily spolu se získanými subjekty veřejných médií, jako byla MAFRA, vykreslovat svůj vlastní politický mediální obraz a umožnily mu ovlivňovat politiku státu poukazováním na konkrétní nepohodlné osoby v politice, vytvářením veřejného nepřítele a následnou likvidací konkrétních politických činitelů.
Andrej Babiš se vždycky holedbá daněmi, které jeho firmy odvádějí do státního rozpočtu. To je samozřejmě vzhledem k počtu jejich zaměstnanců pravda, ale taky je fakt, že i bez jeho firem by tito jeho současní zaměstnanci pracovali u jiných firem, a odváděli by na daních stejné objemy finančních prostředků, ne-li ještě víc, vzhledem k aktuální výši mezd v Babišových firmách.
Takže jeho ekonomický přínos státu není vlastně žádný, jeho firmy žádnou jinou přidanou hodnotu nemají.
Andrej Babiš, na rozdíl od jiných známých podnikatelů, namátkově František Křižík, Tomáš Baťa, Emil Kolben, nebo Škoda Auto, nikdy nenabídl společnosti nic, kromě nižších mezd ve svých firmách a spouště, kterou nechával za sebou.
K jeho ekonomickému úspěchu mu značně dopomohly jeho vlastní nátlakové vydíračské metody a kontakty s bývalou ČSSD, zejména Miloš Zeman, Stanislav Gross.
A k jeho politickému úspěchu mu zase dopomohly jeho kontakty s bývalou ČSSD, a jeho vykřikování ve společnosti a jeho hádavá povaha. Člověk, který nemá, co nabídnou, ale chce něco prodat, musí křičet, a když to nestačí, musí lhát a hádat se. V tomto je jeho politická síla, ve své pozici tady nemá konkurenta, který by dokázal takhle křivě ukřičet a uhádat protivníka. Velmi důležité je nestydět se a křičet.
Tento způsob řízení mu přinesl úspěch a tento způsob řízení si představuje pod heslem řídit stát jako firmu.
Nic jiného a nic lepšího nám tady nepřichystá. Nic jiného totiž neumí. Neumí generovat peníze a tvořit firmy podílející se na profitu celé společnosti po vzoru Thomase Edisona, Henryho Forda, Billa Gatese, Elona Muska, Emila Škody, Tomáše Bati. On umí pouze šikovně brát dotace.
A tento způsob jeho práce je už dlouho viditelný i v naší politice. Vytváření veřejného nepřítele, veřejná skandalizace a likvidace konkrétních politických protivníků, vytváření nejistoty a chaosu, nápady, které postrádají společenskou, politickou i ekonomickou logiku, postupné ovládaní veřejných médií, zneužívaní veškerých ekonomických výhod, zneužívání důvěry, zbavování je jakékoliv zodpovědnosti, absence elementární empatie ke komukoliv.
On sám šíří dezinformace, a on sám je taky obětí svých dezinformací. Nevěřte novinářům, jedinou pravdu vám tady říkám já.
Tento pán není žádný státník. Není ani politik. Je to obyčejný urputný a lstivý hokynář.
Andrej Babiš není konfliktní. Ale jen ať si někdo zkusí proti němu něco mít, klidně poštve proti němu celou společnost.
Babiš nemá ani problém s demokracií. Ať tady demokracie klidně je. Ale ať kouká nestát mu v cestě.
Andrej Babiš je destruktor české společnosti.
Tento pán nám nenabízí žádnou budoucnost. Nemá žádnou vizi, nemá ani žádný plán. Má jenom touhu být u moci, a všem ostatním to pořádně nandat.
