Článek
Prosinec je pro FVE v našich zeměpisných šířkách nejhorší měsíc. Den se v době zimní rovnodennosti zkracuje na minimum a slunce je nízko nad obzorem. Na panely tak dopadají paprsky světla pod velkým úhlem a navíc střechu často zastíní sebemenší překážka v okolí a to nemluvím o situaci, kdy na panely napadne sníh. Zimní období tedy výrobě příliš nepřeje a do toho se zvedá spotřeba domácnosti, protože s klesající teplotou je potřeba více topit.
Na druhou stranu na první pohled černočerná situace zas tak hrozivá není. I v prosinci se nějaké ty slunečné dny najdou a nižší teplota zase zvyšuje účinnost panelů, takže i v prosinci nakonec FVE přece jenom něco vyrobí. Jak tedy vypadala reálná výroba a spotřeba v prosinci 2024?
Pokud jde o objekt jako takový, tak se jedná o rekonstruovaný RD o dvou nadzemních podlažích a vytápěném sklepě. Vytápění je řešeno TČ vzduch-voda do podlahy. V letním období je podkroví chlazeno klasickou klimatizační jednotkou. Dům je obýván čtyřčlennou rodinou v režimu částečné práce z domova. RD byl osazen FVE o výkonu 5,5kWp+8kWh baterií. V dubnu 2024 byl výkon navýšen na 10kWp (+24kWh baterie).
Celková spotřeba objektu činila za prosinec 988kWh, z toho 830kWh připadlo na dům a 158kWh na auto s nájezdem cca. 800km. Naproti tomu výroba dosáhla 318kWh, což odpovídá zhruba třetině spotřeby včetně nájezdu auta. Do pokrytí celkové spotřeby to má sice daleko, na druhou stranu pokrýt celou třetinu spotřeby včetně nájezdu auta v nejhorší měsíc roku zas tak špatné není. Každopádně výrobu z FVE je potřeba brát v kontextu celého roku. Na následujícím grafu je vidět výroba a spotřeba v rámci celého roku. Pokud jde o spotřebu, tak ta je od února do října v podstatě stabilní okolo 600kWh za měsíc. Nižší hodnoty v únoru, srpnu a září jsou dány dovolenou mimo objekt. Vyšší spotřeba se tak týká období od půlky listopadu do půlky února, nicméně v případě dobře zatepleného objektu není zimní nárůst spotřeby tak zásadní.
Vedle toho výroba kolísá zhruba mezi 300-1300kWh za měsíc. Do dubna byl výkon instalace zhruba poloviční a ukazuje určité poddimenzování vůči spotřebě. Naopak v listopadu a prosinci je vidět u dostatečně dimenzované instalace pokrytí zhruba na třetině spotřeby. Takto výkonná instalace pak bez problémů pokryje v úhrnech celkovou spotřebu od března do října. V létě pak vyrobí celkově více, než kolik se odebere ze sítě v zimním období.
Jako doplnění je potřeba ještě přidat graf odběru ze sítě za celý rok. Odběr i v letních měsících je dán určitým množstvím zatažených dnů, případně možnostmi regulace střídače.
V celoročním úhrnu pak FVE vyrobí více, než kolik objekt sám spotřebuje. V případě plného výkonu 10kWp po celý rok by celková výroba činila okolo 10MWh, což by bylo zhruba o 20% více, než spotřeba samotná.
„Nepotřebné“ přebytky v létě
Jak je vidět z grafů, tak výroba FVE v létě asi 2× přesahuje spotřebu. Tyto přebytky prodávám přes spotový tarif zpět do sítě. Tento prodej má ale opět svá specifika. Zatímco ráno a večer jsou ceny vysoké, tak v poledne během největší výroby zase ceny často padají až k nule, nebo do záporu. Proto je nutné FVE řídit tak, aby nabíjení stacionární baterie probíhalo hlavně v době nízkých cen a naopak přetoky cílit do cen vyšších. FVE s baterií je v rámci možností kapacity baterie velice flexibilní zdroj, který jde snadno ovládat - řídící nástroj je k dispozici přímo od výrobce střídače. Za letní sezónu se tak podařilo dosáhnout průměrné výkupní ceny po odečtení všech poplatků okolo 2,3Kč/kWh, což částečně pokrylo nákup elektřiny ze sítě. Další rok se s plným výkonem dá očekávat, že přetoky v létě pokryjí finančně odběr ze sítě celkově.
Kolik stojí provoz elektroauta
Zhruba čtvrtinu spotřeby v roce 2024 tvořil provoz elektromobilu. Na celkový nájezd bezmála 14 000 km bylo nabito přes 2000kWh doma a dalších 300kWh mimo domov. Přes 50% nájezdu tak tvoří nabíjení z FVE, třetinu nabíjení doma ze sítě a zbytek pak nabíjení na DC stanicích, nebo v cílové stanici. Nákladově to vypadá následovně. Při nabíjení z FVE je potřeba započítat průměrnou cenu, za kterou by se elektřina dala případně prodat do sítě, což se v ročním průměru dá odhadnout na zhruba 1,5Kč. U nabíjení ze sítě pak kWh včetně distribuce vyjde na zhruba 5Kč. U DC stanic se v průměru nabíjelo asi za 13Kč. V celoročním průměru pak vychází kilometr jízdy asi na 70 haléřů, což představuje vůči benzínu úsporu okolo 1,6Kč/km.
Závěr
Jak je vidět z naměřených dat, výroba z FVE se v našich podmínkách nikdy nebude krýt se spotřebou. Pokud bychom chtěli pokrýt alespoň v měsíčních souhrnech celou spotřebu, musela by být instalace ještě 3-4× větší s ekvivalentně zvětšenou kapacitou uložiště a ani tak velká instalace by zřejmě nedokázala pokrýt několik chladných zatažených dnů v řadě. To by nebylo při současných cenách ekonomicky obhajitelné. Data ale zároveň ukazují, že u rozumně zvolené velikosti FVE lze dosáhnout soběstačnosti přes 60%. Data ukazují soběstačnost 57%, což je dáno nižším instalovaným výkonem první 4 měsíce roku. V případě plného výkonu po celý rok by hodnota výrazně přesáhla 60%. V tomto případě již mohou pokrýt prodeje přebytků z velké části nákupy v zimě. Zbývají pak fixní platby za odběrné místo, které se ale platí vždy.
Zároveň je nutné zdůraznit souvislost dimenzování instalace a spotřeby k topení. Pokud by byl objekt špatně zateplený, podíl spotřeby topení v chladných měsících roky by se zvýšil, což by celkovou soběstačnost snížilo.
Doporučení
Z aktuálních zkušeností lze vlastníkům objektů doporučit několik bodů:
· Před instalací FVE zajistit v objektu co nejvíce spotřebičů na elektřinu, ideálně řiditelných jako je velký bojler, topení TČ, elektrický sporák apod.
· Pokud je objekt vytápěn elektricky, je dobré místo zbytečného předimenzování FVE snížit spotřebu – lepší zateplení.
· Zejména pro vlastníky FVE je ke zvážení pořízení elektromobilu, který ekonomiku FVE výrazně zlepšuje. Pokud rodina vlastní 2 auta a s jedním z nich nejezdí dlouhé trasy, nabízí se pořídit ojetý elektromobil s menší baterií s cenou velice podobnou spalovacímu ekvivalentu.