Článek
Ondřej Sekora se proslavil jako významný umělec, a to zejména vytvořením populárního komiksu Ferda Mravenec. Původně se ale chtěl stát právníkem. Toto studium nakonec vzdal a roku 1921 nastoupil do redakce Lidových novin v Brně, kde působil jako sportovní redaktor a kreslíř. Už tehdy upozorňoval na nebezpečí fašismu a tvořil karikatury Adolfa Hitlera, proti kterým protestovalo německé velvyslanectví.
Málo se také ví o tom, že Sekora se dá považovat za zakladatele československého a českého ragby. Tento sport poznal při pobytu v Paříži a ve své domovině jej popularizoval vydáváním a ilustrováním ragbyových pravidel, vedením dvou mužstev v pozici trenéra a později také jako rozhodčí.
Pravidla rugby zpracované Ondřejem Sekorou.
Nacistické pronásledování
I když na Sekoru měli nacisté spadeno už kvůli jeho karikaturám Hitlera, do opravdových problémů se dostal až kvůli židovskému původu své manželky. Prokázal však charakter, nenechal se zastrašit a odmítl se s ní rozvést. To mu samozřejmě nacistický režim nedokázal odpustit a Sekora strávil období od října 1944 až do konce druhé světové války v německých pracovních táborech. Měl tolik štěstí, že tyto útrapy přežil. Stejně tak jeho manželka, která poslední rok války strávila v koncentračním táboře v Terezíně.
I když Sekora nacistické věznění přežil, podepsalo se na něm velmi výrazně a negativně. V poválečném období totiž zcela propadl zlu komunistické ideologie. A nejen on. Komunistickou propagandu začal aplikovat i do sdělení svých pohádkových postaviček, včetně velmi známého Ferdy Mravence.
Rudá propaganda pro děti
Kreslené komiksy s hlavním hrdinou Ferdou Mravencem Sekora začal tvořit už za první republiky. Po roce 1948 však prošel velkou ideologickou proměnou. Z Ferdy Mravence se po únorovém převratu stala silně propagandistická postava, která měla pomáhat budovat socialismus.
Je alarmující, že Ondřej Sekora neváhal z komunistické propagandy vynechat ani děti. Možná se inspiroval jedním ze Stalinových výroků, ve kterém zdůrazňoval význam knižní propagandy: „Potřebujeme inženýry, kteří konstruují vysoké pece, a potřebujeme inženýry, kteří sestrojují automobily, traktory. Avšak ne méně potřebujeme také inženýry, kteří dovedou konstruovat lidské duše; vy, spisovatelé, vy jste inženýry, kteří konstruují lidské duše.“
Kreslená postavička Ferdy Mravence bývala mezi dětmi vždy oblíbená a zůstalo tomu tak dodnes. Je škoda, že ji Sekora ovlivnil komunistickou propagandou.
Pohádky se měly stát prorežimními
Zatímco díla Aloise Jiráska ani Mikoláše Aleše byla ideologicky přepisována až po jejich smrti a tudíž se nemohli bránit, Ondřej Sekora šel naopak novým pořádkům ochotně naproti. Knihy o Ferdovi Mravencovi a brouku Pytlíkovi přepisoval tak, aby se zalíbily komunistickému režimu.
Pro příklad, z knížek o Ferdovi například vymazal režimu nežádoucí slovo „nebe“, které všude nahradil výrazem „obloha“. Vadily také skautské uniformy, které Sekora ochotně ze svých knih po nástupu komunismu odstranil. A v poúnorových dílech nechyběly ani pasáže jako „Vstávat, kluci, pětiletka, proženem vám trochu lejtka.“ Ale neváhal zajít ještě dál, když osobně vydal dětské knihy s názvem O zlém brouku bramborouku nebo O traktoru, který se splašil. To už byly čistě budovatelské braky, které neměly s jeho kvalitní prvorepublikovou tvorbou nic společného.
Sekora podporou komunistů pošlapal svou práci
Komunisté si Sekorovy práce velmi cenili. Získal titul zasloužilého umělce a Cenu Marie Majerové za literaturu. Přesto se nabízí otázka, proč se jednomu totalitnímu a zločinnému režimu postavil, ale s druhým ochotně spolupracoval a šířil jeho propagandu. Mohl to dělat pro peníze, z touhy po moci, ale také kvůli zkušenostem s nacistickou perzekucí. Důvod se dnes už nedozvíme.
Tak či tak, Sekora tímto svým selháním uškodil především sám sobě a zneuctil svou práci i životní odkaz. Ideologické zneužívání knižní tvorby pro děti je totiž obzvláště odsouzeníhodné. Na rozdíl od spisovatele Pavla Kohouta bohužel Sekora nebyl ani případem chvilkového mladického selhání. Členství v KSČ i aktivní účast na propagandě komunistického režimu mu vydržely až do konce života.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/kultura/literatura/ondrej-sekora-ferda-mravenec-komiks-komunisticka-strana-terezin-literatura_1909251047_gak
https://www.ustrcr.cz/uvod/antologie-ideologickych-textu/ondrej-sekora-a-ferda-mravenec/ondrej-sekora-a-ferda-mravenec-historicky-kontext/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ond%C5%99ej_Sekora
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferda_Mravenec
https://plus.rozhlas.cz/pavel-kohout-stydim-se-ale-po-svem-6512433?nonmob=1
