Článek
Zaměstnance bezpečnostních agentur na nádražích nebo v obchodních domech si představuji tak, že jsou kromě přivolání policie schopni v nutných případech také sami adekvátně zasáhnout. Například vykázat problémovou osobu nebo zpacifikovat agresivního útočníka. Vím, že soukromá ochranka má jen omezené pravomoce, ale pokud už někde je přítomna, měla by být opravdu zárukou vyšší bezpečnosti. A to tím, že řešení případných problémů vezme na sebe.
Bezpečně jsem se ani přes přítomnost ochranky necítil
Při mé poslední cestě vlakem jsem bohužel pocit bezpečí díky bezpečnostní agentuře rozhodně neměl. Během čekání v potemnělé hale nádraží mě zaujalo, že v uniformě s nápisem „security“ byla oblečená postarší paní. Byla drobná, zjevně v důchodovém věku a měla také problémy s chůzí. Takže ve mě místo respektu vzbuzovala spíše pocit lítosti nad tím, že si ještě nemůže užívat klidu doma. V duchu jsem si také pomyslel, že by tato paní stěží ubránila sebe, natož aby udržela veřejný pořádek a ochránila ostatní.
Nádražní halou mezi tím opakovaně procházeli různí pochybní lidé, kteří rozhodně nevypadali na to, že by čekali na odjezd vlaku. Například skupinka mladých lidí při posedávání na lavičkách jen stěží skrývala lahev alkoholu. Proto jsem se na paní z bezpečnostní agentury zaměřil a pozoroval, jaké budou její reakce.
Během jedné z obchůzek si hlučných a evidentně podnapilých mladíků všimla a pomalou chůzí si to k nim namířila. Poté, co je vyzvala k opuštění budovy nádraží ji ale neuposlechli a místo toho se pustili do slovního napadání. Respekt ke staršímu jim očividně nic neříkal, protože jsem zaslechl i několik velmi peprných výrazů. Bylo jasné, že si z paní dohlížející na pořádek nic nedělají.
Pořádek jsem musel pomoci zajistit sám
Zaměstnankyně ochranky se pak na chvíli vzdálila, ale po dalším kole obchůzky se k mládeži vrátila a znovu je vyzvala, aby odešli. Jinak by prý zavolala policii. To jednoho z chlapců očividně rozzuřilo, do paní se slovně pustil a dokonce do ní strčil. To už mi opravdu nedalo a vyrazil jsem se paní z bezpečnostní agentury pomoci. Když jsem mladé muže důrazně vyzval i já, beze slov se zvedli a zmizeli. Někdo by mohl říci, že vlastně všechno dobře dopadlo a není co řešit.
Mě ale tato zkušenost donutila k zamyšlení, k čemu je vlastně ochranka, když nemá sebemenší respekt a situaci musí pomoci vyřešit náhodný kolemjdoucí? Nejen, že jsem neměl sebemenší pocit komfortu a bezpečí, ale dokonce jsem měl strach o postarší paní z ochranky. Vždyť byla v podstatě sama v ohrožení, když musela zasáhnout proti početné přesile mladých mužů. Její fyzická kondice podle vzhledu naprosto neodpovídala mojí představě o člověka, který by mohl aktivně zasáhnout v případě konfliktu nebo nebezpečné situace.
Navíc to nebyl první případ, kdy jsem se setkal s pracovníky bezpečnostních agentur, kteří vypadali podobně nekompetentně. S tím, že tuto práci vykonávají starší lidé nebo lidé ve špatné fyzické kondici, se setkávám opakovaně. Když se podíváme na inzeráty, zaměstnavatelé na tyto strážné kladou zcela minimální nároky. Ptám se tedy, jak je možné, že takové lidi potkáváme v pozicích ochranky? Jaký to má smysl? Na pracovníky bezpečnostních agentur přeci musí být kladeny nároky, které odpovídají výkonu jejich práce. To znamená, že by měli splňovat i určité fyzické předpoklady.
Prostředí nádraží mnohdy nebývá místem, kde by se člověk cítil úplně bezpečně. Proto ochranku oceňuji, výběr zaměstnanců ale musí odpovídat náročné náplni této práce.
Lidé z ochranky by neměli být jen do počtu
Je jasné, že lidé z ochranky by měli především odradit potenciální původce problémů. Nemají totiž větší práva, než jakákoliv jiná fyzická osoba. Pokud ale nastane problém a je potřeba použít nutnou obranu podle platných zákonů, měla by to být v první řadě přítomná ochranka. Stejně tak by měli lidé z bezpečnostní agentury vzbuzovat dostatečný respekt, aby jejich slovo něco znamenalo, například pokud napomenou neukázněnou mládež.
Pokud práci ochranky vykonávají lidé, kteří toho nejsou schopni, nemá jejich přítomnost smysl a jde o plýtvání penězi. Vytočit v nouzi tísňovou linku přeci dokáže každý a není potřeba na to najímat speciálního zaměstnance.
