Článek
Současný závazek na výdaje na obranu států NATO je 2 % HDP. Nový prezident USA Donald Trump však řekl, že evropské země dávají na obranu málo. „Mělo by to být pět procent, ne dvě procenta,“ prohlásil. Můžou si to podle něj dovolit všichni. Jeho vyjádření je možná přehnané, ale jde pochopit. Některé země včetně Česka totiž v minulosti spoléhaly především na armádu USA a na obranu vydávaly méně, než by měly.
Svět už není jako dřív
Vzhledem k ruské agresi na Ukrajině se ovšem situace výrazně změnila a je potřeba, abychom výdaje na armádu zvyšovali. Někteří vojenští odborníci předvídají, že se Rusko na Ukrajině neplánuje zastavit a jeho cílem je expandovat dál do Evropy. Ať už tomu bude jakkoliv, měli bychom s touto hrozbou přinejmenším počítat.
Pokud by opravdu nastal ten nejčernější scénář a Rusko napadlo státy NATO, bylo by už na sebevětší zvýšení armádních výdajů pozdě. Podle spekulací může Rusko zaútočit už do tří až pěti let. Připomeňme si v tomto ohledu osud prvorepublikového Československa, které svou armádu na válku s nacistickým Německem připravovalo už od 30. let 20. století. Přesto například pohraniční opevnění dobudovat nestihlo.
Československá armáda se za první republiky na válku s Německem připravovala. Nyní bychom měli preventivně postupovat stejně. K tomu jsou ale nutné vyšší výdaje na obranu.
Někteří politici se poučili, jiní hrozby ignorují
Například Polsko se z druhé světové války očividně poučilo a už nyní dává na obranu téměř 5 % HDP. Polský premiér se také nebojí otevřeně říkat, že pokud chce Evropa přežít, musí být ozbrojená. Čas komfortu podle něj skončil a už nechce, aby se opakovala historie.
Také český prezident Petr Pavel si rizika uvědomuje s tím, že dvě procenta HDP na obranu jsou pouhým minimem. Navyšoval by i premiér Petr Fiala. Ukazuje se tak, komu skutečně jde o bezpečnost a ne pouze o politické body. Politici by měli být schopni vykonávat i méně populární kroky, pokud jsou nutné. A to je právě případ navyšování výdajů na armádu.
Jiní politici naopak svými výroky ukazují, že veškeré hrozby ignorují. Například Jana Maláčová zaujala zcela nezodpovědný a populistický pohled. Peníze na naši obranu by prý putovaly jen do kapes amerických zbrojařů a věnovala by je raději seniorům. V případě vypuknutí války už by však veškeré přidané peníze seniorům byly k ničemu.
O tom, že je Rusko hrozba, nás samo přesvědčuje každý den agresí na Ukrajině.
Udržet si svobodu může něco stát
Aktuálně bojuje Ukrajina nejen za svou vlastní svobodu, ale i celé Evropy. Díky jejímu úsilí si navíc alespoň můžeme představit, kolik taková válka s Ruskem stojí. Kromě toho nejcennějšího, tedy životů lidí, je to podle dřívějšího vyjádření ukrajinského ministra obrany přes 2,2 miliardy korun za den.
Pro porovnání, Česko dalo na obranu za minulý rok 166,8 miliardy Kč. Výrok Donalda Trumpa by tak měl být pro Evropu pomyslným budíčkem. Svoboda není vždy zadarmo. A pokud si ji chceme obhájit, musíme něco obětovat. Nelze jen do nekonečna spoléhat na USA, měli bychom schopni se Rusku v případě potřeby ubránit v rámci Evropy sami.
Vydávat na obranu částku kolem 5 % HDP je rozhodně velmi ambiciózní, ale rozhodně ne nemožné. Například zmiňované Polsko se této hodnotě blíží a na obranu věnovalo loni už 4,12 % HDP. Nad hodnotou 3 % HDP je pak kromě USA nebo Řecka také Lotyšsko a Estonsko - tedy státy, které si coby sousedé Ruska hrozby nejvíce uvědomují. Inspirujme se i my.
Anketa
Další zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nato-zbroji-a-sili-ale-pomaleji-nez-si-slibilo-255383
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-rychle-a-o-dost-zeme-nato-tajne-jednaji-o-zvyseni-vydaju-clenskych-statu-na-obranu-40500807
