Článek
Když potkáte na dálnici kamion, většina lidí v osobáku vidí jen pomalou krabici, která překáží při předjíždění, zdržuje provoz a ničí silnice. Málokdo ale vidí do kabiny.
Mnoho lidí má pocit, že práce řidiče kamionu spočívá hlavně v držení volantu. Že stačí sednout, nastartovat a jet. Ve skutečnosti je to neustálý boj s časem, dopravou, termíny, parkováním a často i s vlastním tělem.
Za volantem kamionu trávím velkou část života. A jedna věc mě nepřestává překvapovat – kolik lidí si myslí, že řidič má během dne čas normálně se najíst.
Ve skutečnosti je lidský žaludek často až na posledním místě. Přednost mají termíny, časové sloty ve fabrikách, dopravní omezení a neúprosný odpočet na tachografu.
Snídaně šampionů: turek, cigareta a prázdný žaludek
Typický den řidiče nezačíná rodinnou pohodou u stolu s míchanými vajíčky, džusem a čerstvým ovocem.
Začíná v pět ráno na dálničním parkovišti, kde vám celou noc pod oknem hučel chladírenský návěs sousedního kamionu. V hlavě neběží myšlenky na zdravou snídani, ale na minuty zbývající do konce povinného odpočinku a na to, jak se vyhnout ranní dopravní špičce.
Snídaně se proto často smrskne na rychlého turka do termohrnku, cigaretu a v lepším případě starší rohlík.
Nejde o to se najíst. Jde o to potlačit hlad, zahnat únavu a být na cestě dřív, než se kolem velkých měst vytvoří nekonečné kolony.
Každý kilometr ujetý před ranní špičkou může během dne znamenat desítky minut navíc.
Pauza na papíře neznamená odpočinek
Podle předpisů musí řidič po čtyřech a půl hodinách řízení udělat minimálně 45 minut přestávku.
Na papíře to zní rozumně.
Jenže moderní průmysl funguje v režimu Just-in-Time. Materiál přijíždí do výroby přesně ve chvíli, kdy je potřeba, a hotové výrobky okamžitě míří dál.
Řidič proto často pracuje s přesně přidělenými časovými sloty pro nakládku a vykládku. Pokud svůj termín propásne, může čekat hodiny, někdy i do dalšího dne.
V praxi se tak stává, že přestávku tráví na rampě během nakládky nebo vykládky. Vozidlo sice stojí, ale skutečný odpočinek může vypadat úplně jinak.
Kontrola palet, komunikace se skladem, přesuny vozidla podle pokynů logistického centra nebo zajišťování nákladu rozhodně nepřipomínají relaxaci.
Výsledkem bývá den, kdy člověk funguje na několika kávách, adrenalinu a vidině toho, že všechno stihne včas.
Na normální jídlo často jednoduše nezbývá prostor.
Večerní dojezd a nálet na ledničku
Skutečné jídlo přichází mnohdy až večer.
Po deseti hodinách za volantem, několika nakládkách, vykládkách a stresu z hledání parkovacího místa na přeplněných odpočívkách konečně přijde chvíle klidu.
Jenže tělo si po celodenním hladovění řekne o své.
A pořádně.
Málokdo má po takovém dni energii připravovat si lehký salát nebo zdravou večeři. Častěji přichází na řadu domácí guláš z krabičky, konzerva, ohřáté zbytky nebo něco rychlého z benzínky.
Tělo tak dostane velkou dávku tuků a sacharidů těsně před spaním.
Za několik hodin zvoní budík a celý kolotoč začíná znovu.
Daň za jedoucí ekonomiku
Takový životní styl se na zdraví podepisuje velmi rychle.
Kombinace nepravidelného stravování, dlouhého sezení, stresu, nedostatku pohybu a často i kouření vytváří podmínky pro řadu zdravotních problémů.
Zničený metabolismus a obezita
Když tělo dlouhé hodiny nedostává energii a následně ji přijme ve velké večerní dávce, není to ideální režim. U mnoha řidičů se postupně objevuje nadváha nebo obezita.
Žaludeční potíže
Litry kávy, nepravidelná strava a těžká jídla pozdě večer často vedou k pálení žáhy, refluxu nebo dalším trávicím problémům.
Vyšší riziko srdečních onemocnění
Profesionální řidiči patří mezi skupiny, u nichž se častěji objevuje vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění nebo cukrovka. Důvodem je kombinace sedavého zaměstnání, stresu a nezdravého životního stylu, který je mnohdy důsledkem samotné práce.
A pak na ně ještě troubíme
Silniční doprava drží moderní společnost v chodu.
Bez kamionů by během několika desítek hodin začaly mizet zásoby v obchodech a výrobní linky by se postupně zastavily kvůli nedostatku materiálu.
Je to zvláštní paradox.
Abychom měli plné regály, nové telefony, auta nebo stavební materiál přesně tehdy, kdy ho potřebujeme, tráví tisíce řidičů většinu života na cestách a často za to platí vlastním zdravím.
A my na ně pak na dálnici vztekle blikáme a troubíme, protože nás na pár sekund zdrželi při předjíždění.
