Článek
Hluk z lodní dopravy, vojenských sonarů a průmyslových podmořských aktivit představuje zásadní stresor, který ovlivňuje orientaci, komunikaci, chování i dlouhodobé přežívání kytovců.
Akustický svět velryb
Velryby využívají zvuk pro komunikaci, orientaci a lov. Například velké kosticové druhy používají frekvence řádově desítek hertzů až několika kilohertzů. Zubaté velryby (delfíni, vorvani) operují v pásmu až desítek až stovek kilohertzů kvůli echolokaci. Toto akustické spojení s okolním světem je pro ně životně důležité. Díky sluchu totiž najdou kořist, vyhnou se predátorům, komunikují na stovky kilometrů.
Jaký hluk je pro velryby nebezpečný?
Vojenské i komerční akustické zdroje generují zvuky, které výrazně přesahují běžné akustické prostředí oceánů zejména svou intenzitou. Studie uvádí, že vliv „mid-frequency active sonar“ (MFAS) v pásmu přibližně 1 až 10 kHz může mít u velryb závažné následky. (Zdroj: „Impacts of Navy Sonar on Whales and Dolphins“ 2017)
Hladiny akustického tlaku těchto sonarů dosahují až 235–240 decibelů (re 1 µPa @ 1 m). Běžné velrybí komunikace se pohybují kolem 150–180 decibelů. Rozdíl 60 dB tedy znamená tisícinásobný akustický tlak a milionnásobnou energii vlny oproti běžným zvukům, které velryby vnímají.
Příklady konkrétních případů a opatření
V roce 2000 došlo k velkému vyplavení kytovců v Bahamském souostroví několik hodin po aktivaci sonarového systému amerického námořnictva. Tehdy se 17 kytovců vyplavilo, osm z nich zemřelo. Vyšetřování uvádělo, že pravděpodobnou příčinou bylo působení sonarového signálu (Zdroj: NRDC, 2010).
V roce 2015 dosáhly USA dohody, kterou uzavřely s environmentálními organizacemi, že námořnictvo omezí použití sonarů střední frekvence v klíčových lokalitách pro velryby v Tichém oceánu (např. oblast mezi Santa Catalina a ostrovem San Nicolás) (Zdroj: TIME, 2015).
V roce 2008 rozhodl Nejvyšší soud USA ve věci „Winter v. NRDC“, že potřeby námořní přípravy mají přednost před environmentálními obavami, čímž ponechal rozsáhlé sonarové tréninky v platnosti (Zdroj: Wikipedia/US Supreme Court, 2008).
Důsledky pro populaci a ekosystém
Dlouhodobé vystavení hluku vede k trvalým následkům. Zvířata ztrácejí schopnost najít potravu, komunikovat, rozmnožovat se nebo migrovat. V konečném důsledku dochází ke snížení populační hustoty, úbytku druhů a narušení ekologické rovnováhy. Hluk tedy ovlivňuje nejen jednotlivce, ale i celé ekosystémy. Velryby jsou však klíčové pro transport živin v oceánu a jejich úbytek má dopad na potravní řetězec.
Co je třeba udělat
Na základě vědeckých poznatků byla přijata některá opatření. Například americké námořnictvo uvedlo, že mezi roky 2014 a 2019 plánuje analýzu tréninků a testování s uvážením dopadů na mořské savce (Zdroj: Washington Post / Orca Network, 2012).
Do budoucna je nezbytné: zavést širší monitoring akustického zatížení oceánů, regulovat trasy lodní dopravy a sonarových aktivit v citlivých oblastech, přizpůsobit lodní techniku a sonary tak, aby emisní hladiny hluku byly nižší, vyhlásit více tzv. „tichých zón“ pro velryby a zajistit kompatibilitu vojenských a environmentálních potřeb.
Zvuk, který v moři vytváříme, není jen vedlejším produktem dopravy či vojenských cvičení. Stává se aktivním faktorem, který mění životy velryb. Ty používají akustiku jako základní smysl a kanál orientace, a proto intenzivní hluková zátěž znamená zásah do jejich existence.
Pokud mají velryby přežít, musí se náš přístup k hluku v oceánu zásadně změnit. Snížení akustického znečištění je důležité, protože bez ticha v moři ztrácí velryby svůj způsob života, možnost komunikace, a s nimi i celý oceán svůj přirozený rytmus.
