Článek
Však jde v případě Tesly o značku, která symbolizuje technologický pokrok a inovace. Překvapivě však tato manažerka denně na své auto hořekuje. Prý je „k ničemu, příšerné“, a co je nejhorší, „musí se pořád dobíjet“.
To mě vede k zamyšlení, proč se často soustředíme na nedostatky, i když dostáváme něco tak hodnotného? Je snad očekávání vyšší než realita? Nebo nám pokročilá technologie někdy přinese víc starostí než užitku? A jak se to dotýká našeho vnitřního postoje k věcem?
V duchu Aristotela, který říká, že štěstí závisí na našem vnitřním postoji, se ptám vás: Stačila by vám Tesla jako firemní benefit?
