Článek
Více peněz, stejné štěstí
Americký ekonom Richard Easterlin už v 70. letech zjistil, že v rámci jedné země jsou bohatší lidé skutečně spokojenější než chudší. Jenže když se podíváme na společnost jako celek, obrázek se mění. Přestože příjmy v USA po druhé světové válce raketově rostly, úroveň hlášeného štěstí zůstala prakticky stejná.
Tento rozpor dostal jméno Easterlinův paradox. Peníze sice mohou pomoci jednotlivci, ale celkově společnost šťastnější nedělají. Částečně proto, že lidé se rychle adaptují na vyšší životní úroveň a své štěstí odvozují hlavně od srovnání s ostatními. Pokud rostou příjmy všech, laťka se jen posouvá výš.
Bhútán: štěstí místo HDP
Jedním z prvních států, který tuto skutečnost vzal vážně, je malý himálajský Bhútán. Tamní král už v 70. letech prohlásil, že „hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt“. Bhútán dodnes měří spokojenost obyvatel pomocí stovek otázek, a každá nová politika musí prokázat, že ke štěstí lidí opravdu přispěje.
Možná jde o exotický příklad, ale i v moderním světě se podobné myšlenky objevují čím dál častěji.
Nový Zéland: rozpočet podle pohody lidí
V roce 2019 šokovala svět tehdejší premiérka Jacinda Ardern, když představila první „rozpočet blahobytu“. Vláda už nehodnotila úspěch jen podle růstu HDP, ale podle toho, zda se zlepšuje duševní zdraví, zda ubývá dětské chudoby, nebo zda se daří bojovat s osamělostí. Jinými slovy, jestli lidé žijí lepší a šťastnější život, ne jen bohatší.
Peníze ano, ale…
To neznamená, že na penězích nezáleží. Nedostatek prostředků jednoznačně vede ke stresu a neštěstí. Od nezaplacených účtů po nemožnost zajistit rodinu. Ale když máme základní potřeby pokryté, další nuly na účtu už pocit štěstí dramaticky nezvyšují.
Naopak zásadní roli hraje:
- zdraví, především duševní
- kvalitní vztahy a pocit, že se máme na koho spolehnout
- důvěra ve společnost a férové instituce
- možnost rozhodovat o svém životě
Co z toho plyne pro nás
Představa, že „ještě trochu více peněz a budu konečně šťastný“, je svůdná, ale často klamná. Mnohem víc než samotný příjem rozhoduje, jak žijeme, s kým žijeme a v jakém prostředí.
Možná by tedy stálo za to, kdybychom se občas zastavili a položili si otázku: investuji svůj čas a energii jen do vydělávání, nebo i do vztahů, zdraví a důvěry? Protože právě tyto „neměřitelné“ hodnoty nakonec tvoří skutečné bohatství života.
Čísla, která mluví
Podle Světové zprávy o štěstí 2024 (World Happiness Report, průměr let 2021–2023):
- Finsko je nejšťastnější zemí světa s hodnocením 7,74 bodu (na škále 0–10).
- Další příčky patří Dánsku (7,58), Islandu (7,53), Švédsku (7,34) a Izraeli (7,34).
- Česká republika se umístila na 18. místě se skóre přibližně 6,85 bodu, což je nejlepší výsledek v naší historii.
- Globální průměr je kolem 5,56 bodu.
- Na opačném konci žebříčku stojí Afghánistán s pouhými 1,72 bodu.
- USA klesly na 24. místo, nejníže v historii, kvůli rostoucí samotě a sociální izolaci.
Tato data jasně ukazují, že nejšťastnější země nejsou nutně ty nejbohatší, ale ty, kde lidé mají vysokou míru důvěry, dobré vztahy a pocit sounáležitosti.
Zdroje:
World Happiness Report 2024 (Gallup World Poll, OSN)
AP News: World Happiness Report 2024
World Population Review: Happiest Countries in the World 2024
MarketWatch: The U.S. has hit a new low in global happiness
