Článek
Když se dnes 5. prosince ulicemi trousí Mikuláš s anděly a čerty, je to především rodinný rituál. Děti se naučí básničku, přinesou si domů perníček a rodiče si odškrtnou další rok tradice. Jenže za tímhle večerem se skrývá příběh, který je všechno, jen ne pohádkový.
Je to příběh o bídě, beznaději, sexuálním vykořisťování a o jediném muži, který se rozhodl jít proti očekávání celé společnosti.
A právě to je možná ten největší paradox. Mikulášův kult stojí na legendě, která by dnes klidně mohla být titulkem bulvárního článku.
Patara, 3. století. Město pod řeckým sluncem. A jeden muž v zoufalé situaci.
Vše začíná ve městě Patara, které leží na jihozápadním pobřeží dnešního Turecka. Tehdy to byl prosperující bod na mapě Římské říše. Obchodní lodě, tržiště, hluk, teplo, vůně koření a mezi tím vším otec se třemi dcerami.
Jeho jméno neznáme. A možná je to dobře. Symbolizuje totiž všechny, kteří spadli z výsluní a neví, jak dál. Býval bohatým obchodníkem, ale nemoc, smůla nebo obchodní krach ho připravily o vše. A tehdejší realita byla krutá. Bez věna nebylo možné provdat ani jedinou dceru. Dívka, která se nevdala, měla společensky velmi omezené možnosti. Jedna z mála cest, jak přežít, byla prostituce.
Představte si ten strach. Víte, že vaše děti čeká život, který je navždy poznamená. Bez šance. Bez důstojnosti. A tehdy přichází do příběhu Mikuláš. Ještě ne svatý. Ještě ne legenda. Pouze mladý, ale už respektovaný biskup z nedaleké Myry.
Tři pytlíčky zlata a muž, který se večer plížil k cizímu domu
Možná jste slyšeli, že Mikuláš hodil dívkám oknem zlato. Ale málokdo zná detaily.
Legenda říká, že Mikuláš o situaci věděl, ale nechtěl rodinu veřejně zahanbit. Chudoba byla ve starověku hanbou, ne neštěstím. A tak šel v noci, nepozorovaně, a prohodil oknem první měšec se zlatem. Právě tolik, aby dívka dostala věno a mohla se vdát.
Otec tomu nemohl uvěřit. Když se to opakovalo podruhé, byl už rozhodnutý dárce vypátrat. A při třetím měšci se ukázalo, že tajemným dobrodincem je Mikuláš.
A tady přichází šokující moment, který se v dětských knížkách obvykle nevyskytuje. Mikuláš údajně nechtěl, aby se o tom dozvěděli sousedé, ani samotné dívky, protože věřil, že opravdová dobrota není ta, o které se mluví a také proto, že v tehdejší společnosti by se z osobní pomoci mohla stát politická zbraň. To je mimochodem důvod, proč je Mikuláš dodnes považován za patrona lidí v nouzi. Ale mimochodem i patronem prostitutek.
Existuje i verze legendy s ponožkami
Ano, tohle je jeden z nejbizarnějších detailů celé tradice.
Podle některých středověkých textů visely v domě tří dívek mokré punčochy u krbu, a když Mikuláš házel dovnitř zlato, spadlo do nich. A to je podle jedné teorie původ dnešního zvyku dávat sladkosti do punčochy nebo boty. Takže když dnes děti dostanou dobroty do ponožky, je to vlastně odkaz na tajnou noční akci jednoho biskupa.
Odkud se vzal čert?
Čert s Mikulášem historicky vůbec nesouvisí, a už vůbec ne anděl.
Tahle trojice vznikla až ve středověké Evropě. Původ čerta je mnohem starší. Ještě před křesťanstvím měli Slované i Germáni zimní démony, kteří obcházeli domy, plašili zlé síly, někdy i děti, a připomínali, že zima byla časem strachu. Když křesťanství tyto zvyky potkalo, nezakázalo je. Jen je převzalo. A tak čert dostal řetězy, rohy a pytel (ten měl původně sbírat nepořádek, ne děti). Mikuláš byl přidán jako protiváha zla. Anděl až později jako protiváha čerta. Zajímavostí je že čert je starší než Mikulášova legenda.
Proč se slaví právě 5. prosince?
Církevní svátek svatého Mikuláše připadá na 6. prosince.
V lidové tradici ale platilo, že svatí přicházejí už v předvečer svého svátku, tedy o den dříve. Proto se návštěva Mikuláše ustálila na 5. prosince večer.
A tak vzniklo jednoduché rozdělení. 5. prosince chodí Mikuláš mezi lidmi, navštěvuje děti a rozdává nadílku. 6. prosince v den samotného svátku, patří kostelu a liturgii. Tato podoba tradice se ustálila mezi 15. a 16. stoletím, kdy se zvyk z klášterních škol rozšířil do měst a později i do rodin.
Zázraky, o kterých jste možná neslyšeli
Kromě legendy o třech dívkách se k Mikulášovi váže řada temnějších i bizarnějších příběhů:
Zachránil tři námořníky během bouře
Měl prý utišit vítr pouhou modlitbou. Právě proto je dodnes patronem námořníků.
Tři nespravedlivě odsouzené zachránil před popravou
Přiběhl prý až na popraviště, vytrhl katovi meč a donutil soudce k přiznání.
Zázrak tří dětí v solném sudu
Středověká verze říká, že Mikuláš vzkřísil tři děti, které byly uneseny a nasolené v sudu. Ano, je to přesně tak morbidní, jak to zní. Tahle legenda se ve středověku vyobrazovala velmi často, takže právě z ní pochází spojení Mikuláše s ochranou dětí.
Proč dnes slavíme Mikuláše tak, jak ho slavíme?
Protože jde o tři vrstvy tradic, které se časem spojily. Antická legenda o biskupovi, který zachránil tři dívky před prostitucí, středověký zvyk obdarovávat žáky a děti 6. prosince a pohanské zimní bytosti, které byly přetvořeny v postavu čerta.
Když to dáte dohromady, vyjde vám rituál, který je zároveň morální ponaučení, lidová zábava, dětský večírek, ale i pozůstatek dávných strachů z temné zimy. Možná právě proto tradice drží tak pevně. Protože je to směs lidských příběhů, slabostí, hrdinství a pár pořádně tajemných motivů.
A až letos uvidíte Mikuláše s čertem…
…Možná si vzpomenete, že tenhle večer není jen o bonbonech. Je to připomínka jednoho muže, který se rozhodl pomoci, když všichni ostatní jenom přihlíželi. Také připomínka temné stránky světa, která vždy číhá za dveřmi a kterou je potřeba mít pod kontrolou.
A nakonec i připomínka toho, že dobro někdy přichází potichu, ve tmě, měšec po měšci, aby změnilo něčí život.
Zdroje:
https://www.britannica.com/topic/Saint-Nicholas-Day
https://aroundthefest.com/st-nicholas-day-2025-traditions-across-europe/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Mikul%C3%A1%C5%A1
https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_Nicholas_Day
https://www.stnicholascenter.org/who-is-st-nicholas/stories-legends/traditional-stories/early-miracles/evil-innkeeper
