Hlavní obsah

Agresivita vs. logika - setkání vojevůdce a filozofa

Proč se projevy agresivity nesnášejí s logikou?

Článek

Posláním esoteriky je konstruktivní zpracování vrozené lidské agresivity – to je ona slavná metamorfóza, přeměna ve vyšší bytost, přetavení olova ve zlato, získání kamene mudrců, osvícení, poznání, otevření třetího oka, uvolnění a pročištění čaker a kdoví jak se tomu ještě říká. Nejčastějšími projevy agrese jsou žárlivost, závist, touha někoho ovládat a nenávist.

Jsou to emoce, které mají tisíce podob, ale jednoho společného jmenovatele - kazí vztahy mezi známými, sousedy, partnery, milenci, manžely, ale také mezi spolupracovníky, konkurenty a kolegy, příslušníky různých ras, spolků, náboženství a národů. Vysvětlovat někomu, že žárlí, závidí a nenávidí naprosto zbytečně, se míjí jakýmkoliv účinkem. V bibli je psáno, přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Zkušený businessman by zřejmě použil výraz investice. Pořád dokola něco dáváme, přijímáme, ztrácíme, získáváme, ale ne každá změna individuálního vlastnictví je užitečná.

Při podobných diskuzích se často dostáváme až k řešení otázek, jestli je pravda, že všechno zlé je k něčemu dobré, jako třeba Hirošima nebo rakovina a jestli je v podstatě jedno, jak dopadne Sofiina volba.

Psychosomatiku jsem pečlivě studoval ze všech stran a i když netvrdím, že za každým bolavým zubem, rýmou, vráskou na čele nebo angínou se musí skrývat konkrétní špatný postoje nebo názor, dívám se na problém rakoviny jako na projev nezvládnutí vlastní agrese. V životě jedince nastane fáze, v níž dotyčný začne zastávat názory, s nimiž původně vůbec nesouhlasil. Pomocí sebedestruktivní agrese přijde k názoru, že i když na většinu věcí nestačí, je ještě tak silný, že může zaútočit sám proti sobě.

Každý člověk se rodí s určitým charakterem, který se během života zpravidla nemění. Nebo se moc nemění, jak jsme si už řekli, člověk se může díky ráně do hlavy stát psychopatem, už se to stalo, není o čem diskutovat, stejně tak se po lobotomii změní v naprosto poddajného tvora, ale pokud vynecháme tyto osudově invazivní prvky, tak se většinou charakter nemění.

Když někdo začne svůj charakter v sobě znásilňovat (ovlivňovat, pěstovat), nestane se pánem svého charakteru, ani svého osudu, ale může sám sebe poškodit, zničit, zdevastovat. Onemocnět.

Změnit charakter je stejně těžké jako odnaučit se jezdit na kole, zapomenout plavat nebo změnit svou sexuální orientaci. Můžete si to vyzkoušet. Příbuzní a známí člověka, který trpí rakovinou se často ptají, za co ho pánbůh trestá? Vždyť nikomu nic zlého neudělal… Dotyčného ale netrestá pánbůh, on svým způsobem trestá sám sebe.

Dostáváme se zpátky k otázce, co se dá dělat s vrozenou agresivitou, která se projevuje nejenom přímočaře, ale i v různých paradoxních formách?

Máme se rádi a přitom bychom se nejraději zabili. V běžném ekonomickém životě se to projevuje tím, že většina rozhodnutí, která činíme, jsou prokazatelně špatná. Ať už z hlediska zdraví, spokojenosti, prospěchu nebo dlouhověkosti. Utrácíme peníze za hlouposti, uzavíráme smlouvy, které nás devastují a ničí, nedokážeme říct „ne“ lidem, kteří z nás chtějí vymáčknout nějaké debilní rozhodnutí a jediným jejich argumentem je pouze to, že mávají ve vzduchu rukama rychleji než my. Jde o psychologický komplex podléhání omračující síle opičáka Konga, neboli stockholmský syndrom v praxi.

Zeptejte se kohokoliv, co by udělal jinak, kdyby se mohl vrátit do minulosti. Začne vás z toho bolet hlava. Není pravda, že zkušenostmi se člověk učí a že moudrý člověk neopakuje ty samé chyby. Většina z nás má hlavu omlácenou o jedno a to samé pomyslné futro. Ve stejné situaci opakujeme jednu základní chybu stále dokola, je to něco jako tuhá obsese, program, který se mění jen těžko a s extrémním vypětím všech sil.

Jediná možnost, jak pozitivním způsobem změnit svůj život, je začít akceptovat vrozenou lidskou agresivitu a naučit se s ní žít. Nemá sebemenší cenu ztrácet svůj čas postáváním na ulici v blízkosti bezcitných prodejců vánočních kaprů s transparentem, že kapr je stejná živá a vnímající bytost jako člověk a že se může dožít třeba i padesáti, šedesáti let a že když slavíme Krvavé Vánoce, jsme necivilizovaní, suroví barbaři. I když jsou argumenty z obou stran barikády stále stejné, je to spor, který na našem území plane od dob první republiky, možná už od dob Rakouska – Uherska a dokonce i ty filosofické brožurky o životě zvířat jsou stále stejné. Mezitím byly potupným způsobem zavražděny a utraceny milióny živých tvorů, které mohly jen kolektivně litovat, že se narodily v dosahu lidské společnosti. Člověk je prostě šelma, univerzální zloděj a zabiják, který si doslova libuje v psychopatické bezcitnosti.

Nauka o pozitivním myšlení je nesmysl. Učit se pozitivně myslet znamená znásilňovat svoji nemocnou mysl, znásilňovat sám sebe. Lhát si do kapsy.

Máme tedy dát volný průběh všem svým agresivním projevům, třeba i v rámci zákona, aby nás ostatní agresivní jedinci, kteří mají zase moc nad námi, nezavřeli do kriminálu nebo se máme učit projevy agrese potlačovat? V tomto případě zní odpověď, že je samozřejmě lepší naučit se agresivitu zvládat, než jí dávat volný průběh. Nadávají člověk, mlátící pěstí do mobilu je ostatním pro smích.

Konečné a nejlepší řešení, i když pro mnohé zřejmě doživotně nepochopitelné a neproveditelné, je naučit se logicky myslet. Není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Člověk, který se naučí používat logiku dokáže svou vlastní agresivitu zvládnout do té míry, že se vyhne celé řadě nepříjemností, které souvisí s projevy autoagrese a sebepoškozování. Současně se dovede lépe vyhnout devastujícím účinkům agresivity ostatních. Když se někdo dožije stodeseti let, tak jej navštěvují redaktoři časopisů a televizní moderátoři a ptají se, jaký máte návod na dlouhověkost? Co byste doporučil ostatním, aby se také dožili tak vysokého věku?

A dlouhověký se směje a říká různé nesmysly, jako, nikdy v životě jsem nekouřil, ale pil jsem kafe a vždycky po obědě jsem si dal šlofíka, celý život jsem jedl střídmě a vyhýbal se alkoholu, ale jinak to chce hodně pít nebo to chce málo pít, každé ráno si dejte ledovou sprchu a potom je dobré rozkousat stroužek česneku a hlavně, dávejte si k snídani kvasnice, stačí jíst od všeho polovinu, rozhodující je dostatek vitaminu C, občas si dejte silnou kuřecí polévku, cvičte jógu a každé ráno vypijte pět vaječných bílků, smíchaných s vanilkovým kypřicím práškem do pečiva, chce to hodně ovocných šťáv… ale většinou musíme rozverné řeči dlouhověkých považovat za nezávazný projev jejich specifického smyslu pro humor, ale pozor, i ten může být hodně agresivní!

Jediná správná odpověď je o mnoho jednodušší, nečekaná a pro mnohé bohužel až bolestivě neproveditelná – naučte se logicky myslet!

Nahlédněte do starých filozofických škol – Sokrates, Platón, Diogénes, Pythagoras… a nekonečná řada dalších, to všechno byli lidé, myslitelé, kteří se snažili správně myslet, aby to mohli učit i ostatní – a stylem jejich myšlení byla logika. Proto jsou jejich výroky tak strhující – jsou logické.

Diogénes, zakladatel slavné kynické (logické až cynické) školy, vyslovil moudro, které by mohlo vést ke zhroucení současné společnosti: „Stále dokola s údivem zjišťuji, kolik je na světě věcí, které vůbec nepotřebuji ke svému životu.“ Aniž by každý den pil pět vaječných bílků, rozmíchaných s práškem do pečiva.

Pokud bychom Diogéna chápali jako odpůrce neekologické a zbytečné civilizace, zřejmě bychom nebyli daleko od pravdy, zvláště kdybychom pod pojmem „věci, které nepotřebuji ke svému životu“ chápali všechny zbytečné výrobky, čili veškerou (hlavně asi čínskou) produkci směřující pouze ke zvyšování entropie, chaosu a nepořádku na Zemi. A nebyly by to jen výrobky, ale i verbální výroky většiny lidí, kteří bohužel mají tu možnost, že se nám mohou vnucovat do vědomí.

Sokrates byl se svým axiomaticky logickým myšlením svým soukmenovcům natolik nepříjemný, že jej (údajně) přinutili k sebevraždě – což je zajímavý příklad destruktivního projevu agresivního myšlení nelogicky myslících či spíše nemyslících ťulpasů.

Agresivitu si můžeme představit jako nevraživou bytost, která se realizuje destrukcí a sebedestrukcí. Pokud je logické myšlení součástí cesty k dlouhověkosti, možná i nesmrtelnosti, je jasnější než tisíc sluncí, že mezi agresivitou a logikou bude panovat nesmiřitelná nenávist. A když se rozhlédnete kolem sebe a zapojíte do hry mozkové závity, zjistíte, že tomu tak skutečně je.

Nikdy jsem si o nikom nemyslel, že by mohl být z Kutné Hory. Přitom můj nejlepší kamarád byl koudelníkův syn.

Zmínil jsem se o tom ve svém krátkém filmu Kutná Hora má oči.

Když člověka nic nebolí, nepomáhají ani nejlepší léky.

20. březen je den rovnodennosti, rovnodennost symbolizuje rovnováhu a podle schopnosti popisovat rovnováhu se dá definovat lidská inteligence. 20. březen by mohl být mezinárodním dnem lidské inteligence.

Jistě není náhodou, že 20. březen je výchozí den pro popis lidské psychiky pomocí astrologie. Studovat psychologii pomocí astrologie je nesmírně těžké. Rozhodně neplatí primitivní rozdělení charakterových vlastností podle jednotlivých znamení zvěrokruhu. V jakém znamení se rodí zloději? Nebo sérioví vrazi? To zatím nikdo neodhalil.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám