Článek
Klavír vynalezl a sestrojil kolem roku 1708 italský nástrojař Bartolomeo Cristofori. A já si pořád říkám, jak ho to mohlo jenom napadnout? Spojit klávesnici s plstěnými kladívky, narážejícími do strun. Geniální nápad. Kdyby to leželo na mně, tak dodnes drnkáme na kytary a na loutny, vyřezané z jednoho kusu dřeva. A mlátíme klackem do bubínku.
Klavír považuji za krále mezi hudebními nástroji. I když je pravda, že se dost těžko přenáší, ale jako král k tomu má opodstatnění. Když někdo hraje na píšťalku nebo na hřebínek, má to s dopravou mnohem jednodušší.
Možná se tento problém bude jednou v nedaleké nebo i daleké budoucnosti řešit teleportací. Objednáte si přesun piána z místa A na místo B, přijde pán nebo zaměstnanec teleportační firmy, zanese rozměry piána do tabulky v určité aplikaci nebo si piáno vyfotí, přenese do grafu, zmáčkne Enter a piáno v místě A se rozpadne a zmizí - a současně se poskládá na místě B. Jediné, co se bude muset ohlídat, aby se někomu nezreprodukovalo v těsné předsíni nebo ve sklepě, kam se leze po žebříku.
Jsem si teď vzpomněl na jeden vtip, jak sedí pán v baru a najednou vyndá z tašky malého, asi tak dvacet centimetrů velkého pianistu, který sedí u piána a hraje překrásné melodie.
Jiný pán na to s údivem zírá a ptá se, kde k tomu ten majitel malého pianisty přišel. A pan majitel si poručí panáka rumu a říká, že jednou s něčím pomohl takové hodné starší paní a ta paní řekla, že je čarodějka a vědma, která ovládá různá kouzla a ať si klidně cokoliv řekne, tak ona mu to vyčaruje.
"No a já jsem si tenkrát přál mít dvaceticentimetrového toho... ale ne pianistu, jenomže ona byla nahluchlá..."
