Článek
Dědek sázel, babka sázela a oba z toho měli nejen upřímnou radost, ale i slušný užitek. Babka pracovala na poště ve středně velké vesnici a většinou seděla u okénka, kde se odevzdávaly vyplněné loterijní tikety, slibující tučné výhry. Babka si polovinu odevzdaných a zaplacených tiketů nechávala pro sebe a stejně tak nechávala zmizet ve svém kapsáři i peníze, které sázející zaplatili za podání tiketu.
Možná si říkáte, že by asi nastal docela šrumec, kdyby některých z těch tiketů, které vlastně nebyly nikdy podány, vyhrál první nebo druhou cenu. Na to mohu odpovědět s lehkým, lakonickým úsměvem na rtech, nikdy se tak nestalo.
Kontrola poctivosti zaměstnance pošty ale nebyla prakticky žádná.
Všechno se počítalo na dětských počitadlech, digitalizace práce byla nulová a slovo kybernetika bylo oficiálně zakázané. Pokud jste jej nahlas vyslovili, mohli jste kvůli tomu dostat i několik let natvrdo.
Babka si tímto způsobem přišla za několik let na několik miliónů korun, leč stalo se, že najednou onemocněla, museli ji převézt do nemocnice a na její místo za přepážkou si sedla její kolegyně, která nic netušila a všechny podané a zaplacené tikety poctivě odevzdala.
Zaměstnanci Sportky si najednou všimli, že se na tomto odběrním místě najednou prudce zvednul počet podaných sázek a protože většinou též nebyli úplně hloupí, pojali určité podezření. Nahlásili problém na tehdejší SNB (Sbor národní bezpečnosti), ti to předali soudruhům na kriminálku a společně se zamysleli nad způsobem, jak chytit babku za ruku, nejlépe přímo při činu. Musíme si stále uvědomovat, že se začínala psát šedesátá léta a technické zázemí, které měli kriminalisté k dispozici bylo téměř nulové.
Mohli sice babku zastřelit, ale oni jí potřebovali dokázat, že krade jak straka a živou ji šoupnout za mříže.
Je docela technicky obdivuhodné, že se jim nakonec podařilo nenápadně namontovat na strop pošty malou kameru, téměř kamerku, která byla schopna snímat úlisnou pracovnici po celé dva týdny a na základě získaných snímků mohli babku usvědčit. Spadla klec, vina byla dokázána a babka si šla svou zradu odsedět.
To bylo asi jedno z prvních použití bezpečnostních kamer přímo ve žhavé praxi ve službách policie. Později se drobné sledovací kamerky nejvíce osvědčily při kontrole chování jakékoli ostrahy vůči svým svěřencům, ať už to bylo v oblasti psychiatrie, vězeňství nebo klasického hlídání dětí, popřípadě kontrole práce bezpečnostní služby. Je to docela zajímavé a myslím, že je i dobré to vědět.
K dalšímu studiu bych doporučil najít si na netu pojednání Jak vybrat detektor odposlechů a skrytých kamer. Ať to Velký Bratr taky nemá jednoduché.
