Článek
Chápu lidi, kteří si nechávají vyložit karty, aby se dozvěděli, co je čeká a nemine a na druhou stranu mám pochopení i pro všechny, kteří výkladům karet, stejně jako astrologii nevěří a tvrdí že je to podvod.
Já sám jsem po mnoho let intenzivně studoval výklad karet s přihlédnutím k astrologickým konstelacím a přišel jsem k názoru, že je docela geniální, když má člověk zkušenosti a praxi, spojit klasické „hadačství“ s psychoterapií, astrologií a psychologií.
Proto také stále opakuji, že astrologie má pramálo společného s astronomií, i když při sestavování horoskopu vycházíme z astronomického pozorování hvězd a planet.
To je celkem v pořádku, ale už si musíme dávat pozor, když začneme tvrdit, že planety ovlivňují náš osud nebo průběh našeho života. I kdybychom působení planet chápali čistě ve smyslu psychologickém, tak to může, ale ještě nemusí být pravda. Je přece jasné, že mohutný úplněk srazí naši mysl na kolena daleko víc a přesvědčivěji a řízněji, než když nám na obloze visí nad hlavou nějaký nedomrlý útržek ustupujícího Měsíce, ale vnější, divadelní efekty ještě nemusíme považovat za otevřenou knihu psychologie.
Když se někdo pokouší vyčíst z karet nebo z astrologických konstelací budoucnost a je zvědav, jak to či ono dopadne, jak to skončí, kdo vyhraje, kdo prohraje a hlavně kdy to skončí, kdy se to stane a ve všeobecnou známost vejde oficiální výsledek, tak to už je věc setsakramentsky ošemetná, vágní a diskutabilní. Spíše bych řekl, že umění správně pojmenovat věci z budoucnosti neovládá nikdo. A že to pravděpodobně ani není možné.
Přesto se o to snažíme a zřejmě se i nadále snažit budeme, protože naše prosperita, zdraví, síla a blahobyt jsou na budoucnosti závislé. Je to tak trochu paradox, ale je už nedílnou součástí našich životů.
Ne nadarmo vstoupila do věšteckého povědomí sedmička a devítka, protože všichni, kdo si delší dobu všímali vývoje veličin, které se ve svém souhrnu jeví jako náhodné, si zcela jasně všimli, že i když něco označíme slovem „náhodné“, tak ono se nám to pravidelně po sedmi až devíti letech mění, popřípadě se to vrací. A vždycky se to mění, jak nás učí Kniha proměn, ve svůj opak.
Určitě znáte sedm hubených a sedm tučných let. Můžete mít absolvované dvě nebo tři ekonomické školy a k tomu ovládat světové jazyky a pocházet z bohatých rodin, krmit se správnou potravou a cpát do sebe výživové doplňky, vždycky se za sedmi tučnými kusy dobytka objeví v barvitých předpovědích budoucnosti sedm kusů hubených, které ty tučné slupnou jak malinu. Je úplně jedno, jak to okomentujete.
Věštec je blázen, který hlásá nesmysly, přesto ale může velmi dobře působit jako inspirace nevědoucích vedoucích a mocných.
Pokud používáme výklad karet jako psychoterapeutickou pomůcku, dá se říct, že se její úspěšnost dost těžko odhaduje, i když se lehko kritizuje a zesměšňuje, je to jako kdybychom si dělali legraci z prezidenta Havla, kterému jsem kdysi v sedmdesátých letech minulého století predikoval, že se stane prezidentem, i když tomu v té době skutečně nic nenasvědčovalo a skutečně nikdo tomu nevěřil. Lidé smíchem lezli po čtyřech. No, a kdo se stal prezidentem? Někdo z nás nebo on?
Těžko jsem hledal srozumitelné argumenty, když jsem se setkal například s následující kritikou:
Ahoj Rawene, přestávám věřit tvým kartám a tobě, pokaždé píšeš něco jiného a já ti naposílala už dost peněz! Nejdříve mi píšeš, že mě přítel nikdy neopustí a že spolu postavíme dům, potom, že mu nemám věřit, že bude mít milenku v práci… Spustila jsem na něho a on mi řekl, jestli nejsem náhodou na hlavu, když přece má mě, zatímco jeho pracovní kolegyně je stará jako jeho syn. Jsem na tebe naštvaná, píšeš věci pokaždé jinak… i mé kamarádce, že se rozvedou a neustojí to a jsou spolu už 40 let a v 60 si asi těžko budou někoho hledat. Jenom situaci ztěžuješ a ubližuješ tak lidem, když to nevíš jistě a zahráváš si tak s jejich osudem a to je špatně.
Jasně, ale zkusme si na chvíli představit pár věcí, které víme jistě. Všichni zemřeme, ano. Víme ještě nějakou další jistotu?
Věci se mají tak, že celková situace, v níž se právě nacházíme, se stále mění podle toho, kdy přistoupíme ke konzultaci, neboli k věštbě, současně se i všechno mění ve chvíli, kdy se určité informace, které by měly být soukromé, doví další lidi, do čehož samozřejmě nemohu zasahovat, je to vlastně podobná práce jako v tajných službách (možná je to trochu nadnesené, ale příměr je to docela dobrý).
Poradím vám, jak omládnout o deset let, ale nesmí se to nikdo dozvědět. Je to složitější, než to na první pohled vypadá. V podstatě se každý snaží, aby měl život takový, jaký jej baví, do toho se pletou ostatní, kteří chtějí dosáhnout téhož a občas se na vás přilepí přesvědčivý psychopat, který chce pokaždé změnit váš osud k vašemu neprospěchu a do toho všeho zasahují náhody, které vám mohou změnit celý život během několika vteřin.
Přitom se samozřejmě neustále mění i to, co bychom mohli označit jako momentální výhled do budoucnosti.
Každý si dovedeme představit, že existuje firma, která má výborné výsledky a všechno v ní funguje a každý by v takové firmě chtěl pracovat. Firemní vyhlídky do budoucnosti jsou výborné, až vynikající.
Každý ale musí připustit možnost, že se do takové firmy může dostat na vedoucí místo psychopat, který se stane hlavním manažerem, téměř manželem bohaté firmy, ale v tu chvíli se začne odvíjet konec firmy. Předpověď na budoucnost firmy je najednou špatná, temná nebo minimálně o hodně horší, než byla původně.
Psychopat pracuje v utajení, opatrně, ale účinně. Stačí si vzpomenout, jak svého času prosperovala nová televize Nova a jak potom skončila. Podle mého názoru má konec tv Nova na svědomí jedna jediná žena, která do televize nenápadně nastoupila asi pět let před jejím neslavným koncem. Je celkem jedno, jestli tam dotyčná nastoupila jako produkční nebo uklízečka. Lovec s brokovnicí může vstoupit na scénu jako nenápadný, roztomilý medvídek, co si budeme povídat?
Když se Nova rozpadla, stáli zaměstnanci před volbou jestli půjdou za Vovkou na Barrandov nebo zůstanou s Vávrou na původní adrese. Sázka na Vávru vypadala jako tutovka, takže si ji zvolili i zkušení moderátoři zpráv. Radil jsem tenkrát Slávkovi a Markétě, aby šli na Barrandov za Železným (i když oficiálně boj o Novu prohrál). Šli a neprohloupili, mohli se ještě skoro rok ukazovat za odpovídající honoráře na obrazovce, zatímco známí, populární a slavní zprávaři z obrazovky zmizeli, protože Vávra padl a pomstychtivý Vovka je už k sobě nevzal. Takže se z nich stali „mluvčí“ nemocnic nebo dopravních podniků (Jurinová, Severa). Ve chvíli, kdy byla Nova na vrcholu, tak bylo každému všechno jasné (i když to nakonec dopadlo úplně jinak), ale ve chvíli, kdy se rozdělila, tak najednou nikdo nevěděl, jak dál.
To samé se stává ve vztazích, v rodině, v práci a v partnerství - věrná a spolehlivá manželka se najednou ocitne v náruči Démona alkoholu - a je posečíno.
Nemá cenu jakoukoliv situaci analyzovat racionálním rozumem, spíše se vyplatí věřit takzvanému „tušení“ nebo analogii a synchronicitě, ale to se už dost těžko vysvětluje, proto to také něco stojí. Základem je, že se v životě vyplatí dodržování individuálního přístupu k problémům a zásad takzvaného TABU - efektu - nikdo by neměl věděl, co víte vy, stejně tak by nikdo neměl vědět, jaké máte zdroje informací a jaký je váš názor na celkovou situaci.
To platí i pro nejbližší lidi, pro partnery, rodiče sourozence, spolupracovníky, jsou to psychologické zásady, které ve svých dlouholetých studiích vypracovaly organizace jako FBI, CIA a CIC, proto také v současnosti ovládají prakticky celý svět. Nicméně i tak zůstává pravdou, že boj informací začíná v nejužším soukromí.
Smutné na tom je, že se nemůžete postavit na něčí stranu nebo proti někomu, ani nemůžete nikomu s ničím pomáhat, dokonce nemůžete nikomu ani věřit. S nejvyšší pravděpodobností vás pokouše během krmení váš vlastní pes. Obrazně řečeno. Čili vaše vlastní rodina a vaši nejbližší.
Bojujete sami za sebe a jakmile komukoliv cokoliv sdělujete, jednáte proti sobě.
K ničemu vás nenavádím, jen se snažím vysvětlit, proč lidé chodí s bolavým zubem za zubařem, s praskajícím žlučníkem za chirurgem, s bolavou psychikou jdou za psychologem nebo psychiatrem a pokud chcete inspiraci k přemýšlení o své vlastní budoucnosti, půjdete na konzultaci třeba za astrologem a máte-li problémy v partnerství, prodloužíte svou procházku za partnerským nebo manželským poradcem.
Nikdo z nich vám neřekne, kdy vybuchne sopka, ale všichni mohou naznačit, co se může stát, jaká na vás číhají nebezpečí a naznačí i možnosti jak se tomu vyhnout. Nikdy není nic jednoznačné a každý ve vašem okolí může udělat cokoliv, co nepřekračuje přírodní zákony. Je tedy zřejmě vyloučeno, že svého partnera přistihnete, jak medituje vsedě na stropě, pokud ale nebude překračovat přírodní zákony, můžete se dočkat čehokoliv.
Současně platí, že pokud v čemkoliv, v jakémkoliv oboru odhadnete, co se stane v budoucnosti, nikdo nemůže dokázat, že nemáte pravdu. Na základě svého odhadu můžete hledat cestu a prostředky, jak se vyhnout čemukoliv, čemu se vyhnout chceme. To je asi nejlépe proveditelná životní cesta. Samozřejmě, když budete hrát šachy a budete před svým soupeřem o svých tazích nahlas přemýšlet, bude pro vás těžší vyhrát. I když, okecat se dá cokoliv.
