Článek
Znáte úsloví, čas, který máme, jsou peníze, které nemáme?
Zní to vtipně a podle mého názoru to i docela vtipné je. Má to i hodně do sebe a docela se vyplatí, trochu se nad tím zamyslet.
Myslím, že je celkem jedno, nakolik si hodnotíme svého času, svých peněz a svého zdraví, protože pokud budeme jednotlivé komodity porovnávat, přijdeme tak jako tak k závěru, že spolu těsně souvisí. A že jedna může do určité míry zastoupit druhou.
Uvedu příklad. Když budete pracovat doma u počítače, tak díky mnohaletým zkušenostem přijdete k závěru, že když všechno sečtete, vydělíte a převedete na českou měnu, tak za hodinu práce si přijdete zhruba na 1000 Kč.
Je to samozřejmě údaj, ke kterému se dopočítáte po několikerém průměrování, ale díky praxi si můžete ověřit, že tak nějak tomu bude. Plus mínus dvě stovky.
Teď nastane situace, že máte doma práce dost, takříkajíc do zásoby, a ozve se vám dobrý kamarád a pozve vás na jedno nebo na dvě. Ze zkušenosti víte, že „na jedno“ znamená dvouhodinový nebo i tříhodinový výpadek z pracovního procesu, čili se neubráníte tomu, aby vám kalkulačka v hlavě nehlásila, třikrát tisíc jsou tři tisíce plus útrata, to je dnes další tisíc, čili podtrženo, sečteno mě ta legrace přijde na čtyři tisíce, které musím přesunout z chlívku „rodinný rozpočet“ do chlívku „zábava“. Nebo „kultura“, to je už jedno, důležité je, s kým trávím volný čas, aby se to neproměnilo v pecku mezi oči.
Když budu mít asistentku, která mi bude pomáhat s vyřizováním pracovních záležitostí, tak si v podstatě budu kupovat její čas. Nemusí sedět vedle mě a dělat to samé, co já, ale bude připravena kdykoliv za mě zaskočit v případech, že bych musel na chvíli zanechat své pracovní činnosti za osm až dvanáct stovek za hodinu a běžet do krámu třeba koupit chleba, kafe, máslo, cigarety a tak podobně, prostě mně pomůže v celé řadě věcí ušetřit můj čas, který se mi díky její pomoci bude snadněji měnit za peníze.
Na stejném principu funguje partnerství, manželství a jakákoliv jiná pracovní souhra, protože kdyby to nefungovalo, tak by Čapek nic nenapsal, Hemingway by nic nenapsal, Hrabal by nic nenapsal a v podstatě by ani neexistovala žádná světová literatura.
Sepisování, psaní a veškerý copywriting jsou věci, které jsou náročné na čas a vyžadují určité specifické a náročné psací a spisovatelské techniky. Kdo to nezná, neumí, může si jen povzdechnout, že těžko bude v současné společnosti vyměňovat svůj čas za peníze.
V těchto dimenzích se nám samozřejmě bude trochu jinak jevit i problematika stálého partnerství, registrovaného partnerství, manželství, společného bydlení, rodičovství a problematika ať už klasické nebo tolerované nevěry, neřku-li polyamorních vztahů. Myslím, že to všechno jsou oblasti, v nichž začne normální člověk tiše usínat jako homo sapiens sapiens a začne se probouzet jako nesmlouvavý homo economicus.
