Článek
Diskuse už není jen doménou komentátorů, ale stále častěji se ozývá i z Kongresu a od odborníků na duševní zdraví. Podle dostupných zpráv začali američtí zákonodárci znovu otevírat téma 25. dodatku ústavy, který umožňuje prezidenta dočasně zbavit pravomocí, pokud není schopen úřad vykonávat. Impulzem jsou především Trumpovy výroky o Grónsku, hrozby vůči spojencům a tlak na použití síly v situacích, kde chybí jasný právní základ.
Část demokratů upozorňuje především na fakt, že prezidentovy kroky už nepůsobí jen jako tvrdá politická strategie, ale jako projev ztráty kontaktu s realitou, a to od dopisů o Nobelově ceně až po otevřené výhrůžky vojenským útokem proti spojeneckému území. Na tiskových konferencích zaznívají výzvy směrem k armádě, aby případné rozkazy k napadení Grónska bez souhlasu Kongresu neuposlechla, protože by šlo o nezákonné použití síly.
Otázka psychického stavu prezidenta se přitom neobjevuje poprvé. Už v minulosti se na Kongres obrátila skupina odborníků z oblasti duševního zdraví s varováním, že kombinace obrovské moci a možného psychického selhávání může představovat riziko nejen pro Spojené státy, ale i pro jejich partnery. Podle jejich názoru se prezident dlouhodobě pohybuje ve vlastním světě představ a interpretací reality, které se stále více vzdalují skutečnosti.
Tyto názory ale narážejí na oficiální stanoviska Bílého domu. Prezidentův lékař v minulosti opakovaně uvedl, že nepozoruje žádné kognitivní potíže. Sám prezident se navíc rád prezentuje jako člověk ve výborné kondici, který bez problémů zvládl základní testy zaměřené na paměť a orientaci. Právě tento rozpor živí další spory a pochybnosti.
Stále více se tak ukazuje, že nejde jen o zdravotní otázku. Debata se pohybuje na hraně mezi odborným posouzením a politickým bojem. Zatímco jedni upozorňují na rizika pro demokratické instituce, druzí varují před nebezpečným precedentem, kdy by se politické konflikty začaly řešit nálepkami o duševním zdraví místo voleb a ústavních procesů.
Kongres se tak ocitá v mimořádně citlivé situaci. Na jedné straně sílí obavy z kroků, které zahrnují udělování amnestií účastníkům útoku na Kapitol, odstupování od mezinárodních dohod nebo oslabování vazeb se spojenci. Na straně druhé stojí strach, že zpochybnění prezidentovy způsobilosti může otevřít cestu k politickému zneužívání podobných mechanismů i v budoucnu.
V evropském pohledu nejde o vzdálený americký spor. Výroky a rozhodnutí prezidenta mají přímý dopad na bezpečnostní rovnováhu, ekonomické vztahy i stabilitu celého západního prostoru. Tlak na obchodní opatření, napětí kolem Grónska i odchod Spojených států z mezinárodních struktur se dotýkají i Evropy.
Právě proto zaznívá, že otázka prezidentské způsobilosti už dávno nepřesahuje hranice Spojených států. Ať už se debata uzavře aktivací ústavního dodatku, nebo ji rozhodnou až další volby, její důsledky bude sledovat celý západní svět s mimořádnou pozorností.
Zdroje:
Forum 24, Seznam Zprávy, , Aktuálně.cz, CNN Prima NEWS, Blesk, Česká televize, Česká justice, Britské listy, PolitIQ.
