Článek
Červená, modrá, zelená, bílá nebo černá. V češtině je říkáme automaticky a většinou nad nimi vůbec nepřemýšlíme. Stačí ale přepnout do angličtiny a najednou se může objevit drobné zaváhání. Ne proto, že by šlo o těžké učivo, ale protože slovíčka, která člověk nepoužívá pravidelně, z paměti snadno vypadnou.
Právě barvy přitom patří mezi výrazy, které se v běžné domluvě hodí překvapivě často. Popisujeme podle nich oblečení, ovoce, květiny, auta, dopravní značky, obaly v obchodě i věci kolem sebe. Kdo si je zopakuje, udělá malý, ale praktický krok k jistější angličtině. A nejlepší na tom je, že k tomu není potřeba dlouhé učení. Stačí pár minut a chuť zjistit, jak na tom opravdu jste.
Výsledek může příjemně potěšit, ale i trochu zaskočit. Pokud projdete bez chyby, máte základní anglické barvy dobře uložené a můžete si troufnout na další slovní zásobu. Pokud se někde spletete, není to žádná ostuda. Právě krátké kvízy pomáhají odhalit mezery, které by jinak člověk přešel bez povšimnutí.
Barvy jsou navíc ideální téma pro další procvičování. Můžete si je opakovat doma, při oblékání, při nákupu nebo cestou po ulici. Stačí se občas zastavit u obyčejné věci a zkusit si v duchu říct, jakou má barvu anglicky. Takové malé návyky fungují často lépe než dlouhé sezení nad učebnicí. Angličtina se pak přestane tvářit jako velký strašák a začne být přirozenou součástí běžného dne.
Zdroje:
