Článek
Americká lyžařka Lindsey Vonn prožila v závěru přípravy na zimní hry období, které by zvládlo otřást i člověkem, jenž je na tlak světového sportu zvyklý. Pád ve Světovém poháru v Crans Montaně odhalil, jak vážně je její koleno poškozené. Do olympijského sjezdu přitom zbývá jen několik dní a ona stojí před volbou, která se nedá odložit. Přesto v sobě našla vnitřní klid a oznámila, že se startu vzdát nechce.
Na sociálních sítích popsala vše zcela otevřeně. Uvedla, že si minulý pátek kompletně přetrhla přední zkřížený vaz a k tomu přibylo pohmoždění kosti i natržený meniskus. Sama přiznala, že není jisté, co bylo staršího původu a co přinesl poslední pád. Výsledek je však stejný. Její tělo jí vyslalo jasný signál a ona teď hledá způsob, jak mu porozumět a zároveň se nevzdat toho, co pro ni olympijský start znamená.
Její slova působila jako tiché nahlédnutí do chvíle, kdy si sportovec uvědomí, že stojí na hraně dvou světů. Na jedné straně kariéra, která ji formovala celý život. Na té druhé bolest, úzkost a nejistota, zda má smysl riskovat. Připomněla, že si nesmírně váží prostoru, který jí fanoušci dávají, protože se potřebovala nadechnout a promyslet, co pro ni tato situace skutečně znamená. Fyzická bolest je jedna věc. Psychické zvládnutí takové diagnózy pár dní před olympiádou je však často mnohem náročnější.
Před konečným rozhodnutím prošla sériemi vyšetření, rozhovorů s lékaři, fyzioterapií i fyzickými testy. Důležitým momentem byla i zkušební jízda, během níž poslouchala vlastní tělo a sledovala, jak koleno reaguje na zátěž. Teprve když prošla všemi kroky, dokázala si pro sebe říct, že na start je připravená. Ne bez obav, ale s vědomím, že udělala vše, co mohla.
Zároveň upozornila, že ji čeká ještě jedna povinná tréninková jízda. Bez ní se na olympijskou trať postavit nemůže. Přesto je přesvědčená, že její tělo je schopné výkonu, kterému věří a který od sebe v takové chvíli očekává. Přiznala, že rizika jsou reálná, ale kariéru nechce ukončit rozhodnutím, které by za ni udělaly okolnosti. Chce mít možnost říct si poslední slovo sama.
Navzdory závažnosti poranění ji uklidňuje, že koleno je podle aktuálních vyšetření stabilní. Nemá otok, svaly kolem kloubu fungují, jak mají, a to jí dodává alespoň malou jistotu, že se o nohu při jízdě může opřít. Lékařský tým s ní pracuje každý den a společně hledají cestu, která bude nejen možná, ale i rozumná.
Její záměr je jasný. Pokud se stav kolena nezhorší, postaví se v neděli na start. Nadcházející dny tak zůstanou napjatým sledováním toho, jak se její tělo s náročnou situací vyrovná a zda odhodlání převáží nad tím, co se zdálo být ještě před pár dny nepřekonatelné.
Zdroje:
