Článek
Všichni chtějí lásku, ale málokdo vztah
Zní to tvrdě, ale mnozí z nás dnes nehledají vztah – hledají servis. Pohodlí, bezstarostnost, minimum povinností. A když se objeví realita – domácnost, kompromisy, děti – přichází šok.
Zvlášť často to vidím u žen kolem třicítky. Úspěšné, chytré, krásné – ale extrémně vybíravé. Mají seznam, co všechno musí muž splňovat. Ale když se zeptáš, co nabídnou ony? Ticho.
„Nejsem služka“ už nestačí
Jasně, nikdo nechce, aby se ženy vracely o 50 let zpátky. Ale mezi „být služka“ a „nehnout doma prstem“ je velký rozdíl. Přesto dnes spousta žen odmítá vařit, uklízet nebo se starat o domácnost – i když nepracují víc než partner.
Zároveň ale chtějí chlapa, který bude vydělávat, platit dovolené, jezdit v autě za milion a nikdy nic nevyžadovat. Tohle není rovnoprávnost. Tohle je iluze.
Děti? A kdo by se o ně staral?
Čím dál víc žen říká, že děti nechce. Část z nich proto, že opravdu necítí mateřský pud – což je v pořádku. Ale mnoho dalších nechce děti, protože to „zdrží v kariéře“ nebo „omezí svobodu“.
Problém je, že současně si představují život s partnerem, krásným bytem a štěstím na Instagramu. Jenže dítě není překážka. Je to důsledek vztahu. A vyhýbat se mu ze strachu z nepohodlí? To něco říká o prioritách.
Neochota dělat cokoliv navíc
Zásadní problém dneška není v tom, že by ženy byly špatné. Ani že by muži byli líní. Je to mentalita: „Chci všechno, ale nic neobětuju.“
A právě tahle neochota něco vkládat, dělat kompromisy, převzít odpovědnost – ta ničí vztahy. Mnoho mužů to vzdává. A mnoho žen zůstává samo, i když „nechápou proč“.
Když máš všechno, ale nic nedáváš
Znám ženu, krásná, chytrá, vydělává. Říká: „Nechci být závislá na chlapovi.“ A přesto hledá někoho, kdo jí zaplatí dovolenou. Kdo bude silný, rozhodný, ale taky vnímavý a citlivý. A hlavně – nebude od ní nic chtít.
Není sama. A právě to je problém.
