Článek
Systém, který trestá poctivost
Měl 40 let odpracováno ve fabrice, nechodil na neschopenky, nebral dávky. Dnes má důchod 17 tisíc. Jeho soused, který střídal brigády a často neplatil odvody, má jen o pár stovek méně. Není to divné?
Podobné příběhy se opakují napříč republikou.
Motivace? Nulová
Důchodový systém by měl motivovat k práci a k odvádění daní. Místo toho ale rovná rozdíly. Lidé, kteří celý život makali, nemají výrazně víc než ti, kteří práci spíše obcházeli. Výsledek? Pocit hořkosti a nespravedlnosti.
Srovnání s realitou: Je tohle férové?
Průměrný důchod v roce 2025 je přes 22 tisíc korun. Ale rozdíl mezi těmi, kdo celý život dřeli, a těmi, kdo ne, je často jen 2–3 tisíce. Někdy ani to ne. Přitom právě tvrdě pracující často neměli čas ani sílu si šetřit bokem.
Stát mlčí. Reforma se odkládá
Každá vláda ví, že důchodová reforma je nutná. Ale žádná nemá odvahu začít. Politici se bojí seniorů – voličů. A tak dál jedeme v systému, který rovná výšky, jako by to byla socialistická brigáda.
Ale mezi lidmi to vře. A právem.
Budoucnost? Ještě horší
Mladá generace dnes přesně vidí, že žádná zásluha se v důchodovém systému nepočítá. Mnozí proto už dnes neplatí plné odvody, dělají bokem nebo odcházejí do zahraničí. A systém tím padá sám do sebe.
Co dál?
Je načase začít odlišovat zásluhovost. Proč by člověk s 45 lety v těžké profesi měl mít stejný důchod jako někdo, kdo pracoval 15 let a zbytek života byl „v evidenci“?
Důchod má být spravedlivý. A dnes rozhodně není.
