Článek
Mária Hušová
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády oznámil, že vládní rady se nakonec přesouvat nebudou. Jak uvedl, přesouvat se budou úředníci. Navíc na Úřadu vlády vzniknou dvě nové kanceláře přímo pod premiérem. Jedna bude pro lidská práva a ochranu menšin, druhá pro duševní zdraví a závislosti.
Každá rada, jak uvedl, bude mít svého tajemníka na Úřadu vlády a na Úřadu vlády zůstane i osm úředníků. Součástí zázemí na Úřadu vlády má zůstat také pracovní kapacita pro agendu vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Ostatní úředníci mají přejít na jednotlivá ministerstva. Pod Úřadem vlády tak i nadále zůstávají vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá a zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Ke změně rozhodnutí došlo poté, co z řad odborné veřejnosti i členů poradních orgánů zazněla rozsáhlá kritika a nesouhlas. Na sociálních sítích své obavy vyjádřili i občané, kterých by se změna mohla negativně dotknout.
Šlo o vládní plán rozpustit specializované agendy spadající pod Úřad vlády a přesunout je pod jednotlivá ministerstva. Konkrétně šlo o agendu lidských práv, rovnosti žen a mužů, národnostních menšin a duševního zdraví. Důvodem podle premiéra Andreje Babiše bylo šetření a zefektivnění práce a fungování těchto agend. I po úpravách plánovaných změn však obavy odborné veřejnosti nadále přetrvávají.
„Domácí a sexuální násilí není
izolovaný sociální problém.“
Slova, kterými kritizovala rozhodnutí o přesunu a oslabení jednotlivých agend vládních rad Branislava Marvánová Vargová, zástupkyně ředitelky ROSA – centrum pro ženy a vedoucí služby ROSALIN centrum komplexní krizové pomoci. Ta v sobotu na stránkách centra veřejně oznámila, že v pátek zaslala předsedovi vlády svou rezignaci. V ní oznamuje, že je připravena rezignovat na své členství v Radě vlády pro rovnost žen a mužů i na post předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách, pokud dojde k přesunu lidskoprávní agendy z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva.
„Domácí a sexuální násilí není izolovaný sociální problém. Jeho řešení vyžaduje silnou koordinaci mezi resorty. Zakotvení Odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády umožňovalo právě mezirezortní koordinaci, která měla své výsledky. I díky ní se podařily legislativní změny, jako je definice domácího násilí v občanském zákoníku a další právní úpravy v ochraně obětí domácího násilí, redefinice znásilnění a další,“ zdůvodňuje důležitost nadresortnosti lidskoprávní agendy Branislava Marvánová Vargová.
Jak dále v rezignaci uvedla, rozhodnutí vlády o přesunu Odboru rovnosti žen a mužů z nadresortní úrovně Úřadu vlády pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) považuje za závažnou koncepční chybu, která negativně ovlivní další budování systému pomoci a ochrany těch nejzranitelnějších skupin. Podle jejích slov pro toto rozhodnutí nebyl předložen žádný přesvědčivý důvod, v čem tato radikální změna pomůže ke zlepšení systému.
„Tento rok náš Výbor čekala práce na dalším Akčním plánu prevence domácího násilí. Přesunutím Odboru rovnosti žen a mužů pod MPSV již nadresortní koordinace nebude možná,“ upozorňuje na vážný problém Branislava Marvánová Vargová.
Jak dále uvádí, v poradních orgánech vlády k problematice domácího násilí působila od roku 2008. Pozici ve Výboru i Radě a veškerou s tím spojenou agendu zastávala po celou dobu bez nároku na finanční odměnu, s vědomím významu této práce pro zlepšení postavení a ochrany obětí násilí.
„Dojde-li k přesunu agendy lidských práv na jednotlivé resorty, vnímám možnosti systémového řešení problematiky domácího násilí jako velmi omezené a svou přítomností nechci tyto kroky legitimizovat,“ vysvětluje důvod připravenosti rezignovat. Avšak dodává, že pomoci obětem domácího násilí se bude věnovat i nadále v rámci jiných profesních aktivit.
Organizace už minulý týden na svých sociálních sítích zveřejnila otevřenou výzvu předsedovi vlády. Mimo jiné v ní upozorňuje, proč tuto agendu pod MPSV opodstatněně nepřesouvat.
Připomíná, že agenda už v minulosti pod MPSV spadala a právě kvůli slabé koordinaci byla následně převedena pod Úřad vlády, a právě tento model se v praxi osvědčil. (pozn. red. – Více o otevřené výzvě v pokračování článku níže.) ROSA – centrum pro ženy je nezisková organizace, která se již více než 30 let systematicky věnuje pomoci ženám ohroženým domácím násilím. Patří mezi první odborné organizace v České republice, které tuto problematiku otevřely veřejné debatě a dlouhodobě usilují o to, aby domácí násilí přestalo být společenským tabu.
Obavy přetrvávají
„Nadresortní koordinace budou zásadně oslabeny“
Podle slov premiéra Andreje Babiše bude nadresortnost zachována. Odůvodnil to tím, že většině vládních rad bude předsedat i nadále premiér. „Ty rady nadále řídím já jako předseda vlády a budou tam zástupci různých resortů a samozřejmě nadále tam bude ta nadresortnost,“ uvedl premiér.
Kabinet se k tématu podle jeho slov vrátil na základě všech připomínek a po celotýdenních konzultacích s odbory a státními tajemníky. I přesto však obavy odborné veřejnosti o nadresortnost přetrvávají. „Díky společnému tlaku došlo oproti původnímu rozhodnutí vlády z minulého týdne k jeho částečné úpravě. Zároveň však stále platí, že navržené řešení dál nedává dobrý institucionální smysl a tyto agendy i jejich nadresortní koordinace budou zásadně oslabeny,“ píše na své sociální síti bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Jak na pondělním jednání vlády zaznělo, větší část dosavadního odborného a úřednického zázemí se zároveň přesune mimo Úřad vlády. Odbor rovnosti žen a mužů, agenda lidských práv, rovného zacházení a spolupráce s občanskou společností se přesouvá na Ministerstvo spravedlnosti. Oddělení práv osob se zdravotním postižením a Oddělení romských záležitostí bude patřit pod MPSV. Protidrogová politika, oblast duševního zdraví a prevence závislostí bude spadat pod Ministerstvo zdravotnictví.
Klára Šimáčková Laurenčíková však dále varuje před důsledky rozdělení dosavadního společného zázemí agend, které se rozdělí mezi Úřad vlády a jednotlivá ministerstva. „Tím se rozpojuje struktura, která dosud umožňovala přímou spolupráci odborného aparátu, rad, výborů a zmocněnců v jednom institucionálním rámci. Nové kanceláře budou muset znovu propojovat to, co dosud fungovalo společně na Úřadu vlády. Navíc nejde o nové posílení systému – kapacity ponechané na Úřadu vlády mají být vyčleněny z dosavadních týmů,“ uvádí na své sociální síti. Zároveň kritizuje způsob, jak o změně bylo rozhodnuto. „Za velmi nešťastné považuji také to, že takto citlivá změna byla připravena bez dostatečné komunikace s odbornou veřejností i se samotnými lidmi z dotčených agend.“ Podle ní bude důležité dál sledovat, jak bude nové uspořádání skutečně fungovat v praxi. Tyto agendy podle jejích slov potřebují odbornou kapacitu, skutečnou nadresortní koordinaci, stabilitu, nezávislost a politickou váhu.
„Mám obavy, že spousta věcí, které ještě bylo a je třeba vykonat na meziresortní úrovni, spadne pod stůl“
Organizace Rosa – centrum pro ženy své znepokojení a obavy vyjádřila minulý týden i na své sociální síti. „Máme vážné obavy z plánovaného přesunu Odboru rovnosti žen a mužů z Úřadu vlády pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Domácí násilí není jen sociální problém. Týká se práce policie, soudů, škol, zdravotnictví i ochrany dětí. Právě poslední tragické případy ukázaly, že stát potřebuje lepší koordinaci a rychlejší spolupráci všech institucí, ne další oslabování systému,“ uvádí se na stránkách organizace Rosa.
„Bereme to za bezprecedentní zásah do nezávislosti odborů, které chrání lidská práva,“ zdůraznila pro REM – občanskou tiskovou agenturu obavy o ochranu lidských práv v ČR ředitelka organizace Rosa – centrum pro ženy Martina Hronová.
Jak dále uvedla, centrum Rosa je součástí Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách při Odboru rovnosti žen a mužů už dlouhodobě. Prostřednictvím této platformy přinášeli do Akčního plánuprevence domácího a genderově podmíněného násilí a dalších dokumentů odborné zkušenosti z přímé práce se ženami, oběťmi domácího násilí, a jejich dobrou praxi. „Díky naší bezplatné práci ve Výboru jsme se podíleli na změnách systému, mohli jsme připomínkovat legislativní změny, požadovat po ministerstvech plnění jednotlivých bodů plánu. Pokud bude mít takto důležitou spolupráci na starosti úředník třeba MPSV, těžko bude požadovat potřebnou změnu po Ministerstvu vnitra, nebude mít na to kompetence,“ vysvětlila pro REM důvody ohrožení ochrany lidských práv Martina Hronová.
Výčet jejích obav pokračuje. „Mám obavy, že spousta věcí, které ještě bylo a je třeba vykonat na meziresortní úrovni, spadne pod stůl. Budeme se vzdalovat evropským zemím, kterým se snažíme celé roky přibližovat. To, že máme vykázání, to, že máme v občanském zákoníku domácí násilí, to, že máme týrání osoby ve společné domácnosti, neznamená, že je vše hotovo,“ upozornila ředitelka organizace Rosa Martina Hronová.
Jak vysvětlila, jedno ministerstvo může tlačit jen podporu rodiny, druhé jen trestněprávní rovinu. „Jenže ono nejde jen o ženy, kde dojde k trestnímu stíhání pachatele, těch máme v poradenství a azylovém domě menší procento. I ta další skupina obětí potřebuje podporu,“ upozorňuje Martina Hronová. Obává se také vyprázdnění agendy Výboru i Odboru, snížení efektivity a koordinační role, ztráty nezávislosti i možnosti upozorňovat na systémové nedostatky.
Jak jsme uvedli výše, centrum Rosa minulý týden na svých stránkách zveřejnilo otevřenou výzvu předsedovi vlády, ve které mimo jiné uvedlo, že Odbor rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády dlouhodobě zajišťoval důležitou meziresortní koordinaci. Přesun pod MPSV podle organizace povede k zúžení problematiky hlavně na sociální oblast a ochranu rodiny. Jak upozorňují, tím může dojít k oslabení role dalších klíčových institucí, zejména policie a justice, bez kterých ochrana obětí nemůže fungovat.
Jak se dále otevřené výzvě píše, chápou, že reorganizace může mít rozpočtové nebo institucionální důvody, avšak v případě, pokud je změna nevyhnutelná, za vhodnější řešení považují zachování agendy na nadresortní úrovni, případně její převedení pod Ministerstvo spravedlnosti, které má k ochraně obětí a fungování systému blíže.
Ve výzvě zdůrazňují, že ochrana obětí domácího násilí potřebuje silné vedení, jasnou odpovědnost a koordinaci napříč státem.
