Článek
Ale jak se ukazuje, největší překážkou není samotný život na Marsu (a to nemyslíme ten, který by tam potenciálně mohl být), nýbrž cesta k němu. Podle českého popularizátora kosmonautiky Milana Halouska, který se vesmíru věnuje už od 80. let, je totiž největším nepřítelem lidstva právě cesta tam. On ji totiž rozhodně nemaluje narůžovo – naopak, varuje, že by lidé mohli během dlouhého letu jednoduše zemřít.
Než se přestěhujeme na Mars, musíme zvládnout cestu
Naše redakce zjistila, že Halousek, který má za sebou tisíce přednášek o vesmíru, vidí budoucnost kosmických letů realisticky. Ale s jakýmikoliv časovými údaji je velmi opatrný. Tvrdí, že vědecké základny na Marsu jednou vzniknou, ale rozhodně to nebude hned. „První lidé budou na Marsu dejme tomu za dvacet let. Trvalé základny mohou přijít o deset let později,“ říká.
Problémem totiž není jen technologie, ale i lidské tělo. Stačí se na to podívat z té praktické stránky. Let na Mars trvá v současnosti šest až sedm měsíců a během té doby je posádka vystavena kosmickému záření, nedostatku gravitace a také samozřejmě značné psychické izolaci. A právě proto Milan Halousek varuje, že by lidé takovou cestu nemuseli přežít.
Cesta, která se otevírá jednou za dva roky
Na rudou planetu navíc rozhodně nemůžete odstartovat lusknutím prstu jen proto, že se tak rozhodnete. Mars a Země obíhají Slunce rozdílnou rychlostí, a proto ideální startovací okno nastává jen jednou za 26 měsíců – a trvá zhruba tři týdny. Do tohoto termínu je nutné se se startem lodi vejít, a pokud by ho zodpovědná místa propásla, bude nutné čekat další dva roky. „To z dopravy na Mars dělá nesmírně složitou věc,“ vysvětluje Halousek.
Elon Musk se sice nedávno nechal slyšet, že by jeho rakety SpaceX mohly let zvládnout za tři měsíce, ale podle Halouska je to nereálné. „Dá se tam letět i rychleji, ale potřebujete daleko víc energie při zrychlení u Země a brzdění u Marsu,“ osvětlil. A to je zatím technicky neproveditelné.
Navíc než se lidstvo vydá na rudou planetu, musí se podle Milana Halouska naučit přežít jinde – na Měsíci. Ten bude podle Halouska sloužit jako „zkušební laboratoř“. Když totiž něco nebude fungovat tady, bude mít posádka měsíční základny k Zemi mnohem blíž, což v případě Marsu rozhodně platit nebude.
A co si myslíte vy? Má vůbec smysl riskovat lidské životy kvůli osídlení Marsu, nebo bychom měli nejdřív zachránit vlastní planetu?
Zdroj: www.idnes.cz/technet/vesmir/martin-halousek-mars-mesic-osidleni-nasa-raketa-voda.A250916_141323_tec_vesmir_vals, Aerospaceamerica
