Článek
Nestačí být nemocný: o invalidním důchodu často rozhodne něco úplně jiného. Když jsem otevřel oficiální statistiky, neukázaly jen souboj člověka s lékařem, ale systém se dvěma síty, v němž hodně žádostí padá dřív, než žadatel pochopí proč.
Čísla ukazují víc než souboj s lékařem
„Polovina neuspěje“ zní silně. Přesné číslo ale v ročence ČSSZ vychází na 24 446 zamítnutí z 54 121 došlých žádostí, tedy 45,2 procenta. Je to hodně. Není to ale přesná polovina a už vůbec ne důkaz, že každé zamítnutí vyrobil jen posudkový lékař.
Trend přesto tlačí nahoru. Podle ročenek ČSSZ za roky 2021, 2022, 2023 a 2024 vzrostl počet zamítnutých invalidních žádostí z 21 875 na 24 446. A pravidla ČSSZ pro invalidní důchod připomínají, že žadatel musí projít dvěma síty zároveň: stát mu musí uznat invaliditu a zároveň splnění potřebné doby pojištění.
První pád přichází už pod hranicí 35 procent
První tvrdé síto leží už na 35 procentech. Podle MPSV vzniká invalidita teprve při poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 procent, tedy ve chvíli, kdy nemoc nebo úraz citelně snižují schopnost pracovat. Rozmezí 35 až 49 procent znamená I. stupeň, 50 až 69 procent II. stupeň a 70 procent a více III. stupeň invalidity.
Kdo zůstane pod hranicí, v systému prostě nevznikne jako invalidní. Jenže samotná hranice nic nevysvětlí, dokud není jasné, z čeho posudek vůbec vychází.
Čas tlačí hned po podání žádosti. Podle vysvětlení ČSSZ i průvodce ČSSZ má člověk obvykle asi 15 až 20 dnů na dodání dalších lékařských zpráv. K podkladům, které dorazí až po vypracování posudku, se v prvním kole už nepřihlíží. Právě tady spousta lidí zbytečně ztrácí náskok.
Osobní setkání navíc nebývá pravidlem. Stejný text ČSSZ uvádí, že lékař IPZS, tedy lékař, který pro stát připravuje posudek ze zdravotnické dokumentace, posuzuje invaliditu zpravidla bez osobního kontaktu se žadatelem. Osobní vyšetření přichází obvykle až tehdy, když dokumentace nechá nejasnosti.
Když jsem porovnal průvodce a vysvětlující text ČSSZ, vyšel z toho prostý závěr: v prvním kole vyhrává hlavně kvalita papírů.
Seznam nemocí nestačí, rozhoduje hlavní omezení
Nejsilnější vliv pak nenesou všechny potíže najednou. Materiál MPSV k posuzování invalidity i vysvětlení ČSSZ popisují jednu rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tedy hlavní nemoc nebo postižení, které práci omezuje nejvíc. Ostatní potíže ji mohou v odůvodněných případech navýšit nejvýš o 10 procent.
Systém tedy diagnózy nesčítá jako body.
To mění celý pohled na žádost. Dlouhý seznam nemocí sám o sobě nepomůže, pokud z podkladů není jasné, jak přesně člověk kvůli nim nezvládá práci. Já bych z oficiálních pravidel vyčetl jediné praktické poučení: silnější než počet nálezů bývá dobře doložené funkční omezení. A právě tady se láme další omyl: část lidí nepadá na zdraví vůbec, ale na úplně jiné podmínce.
Část žadatelů padá na pojištění, ne na zdraví
Ne každý neúspěch prohrál s posudkem. V roce 2024 podle ČSSZ spadlo 6 357 zamítnutí na nesplnění jiné podmínky, hlavně potřebné doby pojištění. To je zhruba 26 procent všech zamítnutí.
Doba pojištění v běžné řeči znamená potřebný počet let účasti v systému. ČSSZ uvádí, že u lidí nad 28 let jde standardně o pět let v posledních deseti a u starších 38 let může posloužit i deset let v posledních dvaceti.
Kdo už po zamítnutí v hlavě řeší kontrolní lékařskou prohlídku, tedy případnou pozdější kontrolu zdravotního stavu, míří teď vedle. Rozhoduje hlavně důvod napsaný v rozhodnutí. Když jsem znovu prošel oficiální poučení ČSSZ, nejdůležitější krok ležel hned na začátku: správně rozlišit, jestli úřad zpochybnil zdravotní stav, nebo jinou podmínku nároku.
První obrana má jasné jméno i lhůtu. Podle ČSSZ lze do 30 dnů od doručení rozhodnutí podat námitky, tedy formální žádost o nové přezkoumání rozhodnutí. Pokud člověk rozporuje zdravotní závěr, právě tady má doplnit nové nebo aktuální lékařské zprávy. A ČSSZ zároveň připomíná důležitou věc: samostatně proti samotnému posudku námitky podat nejde, protože posudek slouží jen jako podklad rozhodnutí.
Teprve potom přichází soud. Po rozhodnutí o námitkách může žadatel podle postupu ČSSZ pro námitkové řízení podat žalobu ke krajskému soudu do dvou měsíců a bez námitkového řízení to neudělá. Neztrácejte tedy čas nadáváním na „přísné doktory“: otevřete zamítavé rozhodnutí, najděte přesný důvod a ještě dnes si spočítejte, kolik dnů vám zbývá na námitky.
Zdroje: ČSSZ: Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění za rok 2024, ČSSZ: Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění za rok 2023, ČSSZ: Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění za rok 2022, ČSSZ: Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2021, ČSSZ: Invalidní důchod, ČSSZ: Na pravou míru: Přiznání invalidního důchodu – jak probíhá a proč posudkový lékař vydává posudek zpravidla bez osobního setkání s žadatelem, ČSSZ: Námitkové řízení, MPSV: Invalidní důchody
