Článek
V titulcích to zní jednoduše: senioři dostanou víc. Jenže u důchodů rozhodují termíny, přesné paragrafy a to, co už v systému dávno běží. Právě tam se teď ukazuje, že očekávání míří výš než jistota.
Velké sliby zatím narážejí na paragrafy
Slibované přidání zní hlasitě, ale jisté peníze seniorům zatím neslibuje ani návrh. Když jsem si otevřel sněmovní tisk 50, konkrétní návrh novely, který na jaře 2026 ještě procházel legislativou, viděl jsem k 22. dubnu stále jen první čtení. Ve stejném sněmovním přehledu leží i nesouhlasné stanovisko vlády z 17. února 2026.
To hlavní je prosté. Z návrhu dnes neplyne žádné jisté plošné přidání a hlavní změny míří nejdřív na 1. ledna 2027, u části dopadů ještě později, jak jsem ověřil porovnáním sněmovního stavu a sekundárních rozborů parametrů návrhu. Věta, že „stát chce ušetřit“, tak v článku vyjadřuje redakční čtení dopadu, ne přímý citát ministerstva.
Další brzda sedí už v dnešních pravidlech. Platný systém dává automaticky 1 000 Kč v měsíci dosažení 85 let, zatímco návrh pomoc rozkouskuje do více kroků. A to v zemi, kde bylo k 31. prosinci 2025 celkem 2 346 030 starobních důchodů podle dat ČSÚ. Jestli tedy návrh nevypadá velkoryse už na první pohled, rozhodnou teprve dva jednoduché příklady z peněženky.
Novinka spíš přesouvá, než přidává
Papírově to vypadá jako rozšíření. Jenže platná úprava dnes pracuje s jedním silným skokem o 1 000 Kč v 85 letech a s dalším navýšením o 2 000 Kč ve 100 letech. Návrh podle rešerše rozkládá podporu na +500 Kč v 80, 85, 90 a 95 letech a +1 000 Kč až ve 100. Senior tak dostane něco dřív, ale v 85 už neuvidí dnešní tisícikorunový skok.
Na konkrétním věku to bije do očí. Člověk, který dnes dosáhne 85 let, dostane v aktuálním systému měsíční skok o tisíc korun. V navrženém modelu by v 85 letech přidal jen další pětistovku, protože první krok už proběhl v osmdesáti. Nejde tedy o velké nové přidání, ale o přeskládání stejného tématu do více věkových zastávek.
Do stejné škatulky navíc lidé často házejí i úplně jinou výhodu. Od 1. ledna 2025 mají pracující starobní důchodci slevu na pojistném 6,5 % z vyměřovacího základu, jak uvádí MPSV. Tahle sleva už běží dnes a poskytuje se namísto dřívějšího navyšování důchodu za další výdělečnou činnost. Kdo ji přičte k novému slibu, spojí dvě různé věci do jedné odměny.
Pak přijde nejtvrdší číslo. Procentní výměra, tedy zásluhová část důchodu, z níž se má navržené zvýšení počítat, není totéž co základní výměra, stejná část důchodu pro všechny, v roce 2026 činí 4 900 Kč. U penze 20 000 Kč tak po odečtení základní výměry zůstane 15 100 Kč a 1,5 % z této částky dělá asi 226,5 Kč měsíčně po roce práce. Když jsem tenhle model položil na parametry návrhu, vyšel z něj spíš studený účet než odměna, a tím se otevírá poslední otázka, co vlastně může přinést valorizace 2027.
Ani valorizace zatím neslibuje velký skok
Ani líbivá změna vzorce sama nestačí. Valorizace, tedy pravidelné zákonné zvýšení důchodu, se dnes řídí inflací a třetinou růstu reálných mezd, reálná mzda znamená růst mezd po odečtení inflace. Návrh vrací podíl růstu reálných mezd na 50 %, jak popisuje MPSV k důchodové reformě, jenže samotná formulace negarantuje mimořádně štědrý leden. Některé rozbory navíc upozorňují, že při plánované účinnosti od 1. ledna 2027 by se nový vzorec mohl prakticky projevit až při řádné valorizaci v lednu 2028.
Jisté je zatím něco jiného. MPSV oznámilo, že lednová valorizace 2026 zvýšila průměrný starobní důchod o 668 Kč na 21 839 Kč měsíčně. Jarní prognóza ČNB počítá s inflací kolem 2,2 % v roce 2026 a 2,4 % v roce 2027. Při dnešních výhledech tak nic nenasvědčuje mimořádně vysokému automatickému navýšení.
Přesnou částku pro leden 2027 dnes poctivě nespočítá nikdo, kdo nechce hádat. Já bych proto místo slibů sledoval tři věci: zda návrh vůbec projde, od kdy začne platit a jak dopadnou finální data o inflaci domácností důchodců a o mzdách. Kdo teď seniorům prodává velké peníze, prodává spíš slogan než důchod.
