Článek
Když se to řekne takhle na plná ústa, zní to jako sen, ne-li. Ale pravda je, že to ve skutečnosti prostě není tak jednoduché. A spousta těch, kdo tohle tvrzení šíří, zapomínají dodat drobné, zato podstatné poznámky pod čarou, které rázem mění celý pohled na věc. Máme na mysli hlavně různé extra podmínky, limity, výhody a nevýhody.
Co paušální daň vlastně je — a proč je to výhodné
Pro začátek si pojďme vysvětlit, o čem se vlastně tahle debata vede. Paušál je zjednodušený režim pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kteří nejsou plátci DPH a jejich roční výdělky nepřesáhnou určitou hranici (tou jsou nyní 2 miliony Kč).
Pak jsou oproti ostatním zdánlivě zvýhodněny, protože místo toho, aby řešily složitou daňovou evidenci, sociální a zdravotní pojištění, platí jednou měsíčně fixní částku, která v sobě už tohle všechno zahrnuje – daň z příjmů, zdravotní i sociální pojištění.
Díky tomu jim odpadá spousta papírování. Nemusí totiž podávat žádné roční přehledy ani daňová přiznání. Není tedy divu, že pro menší živnostníky nebo ty, co mají nízké náklady, je to obrovská výhoda.
Tak proč ta přehnaná slova o „čtyřnásobku“
Argument „až čtyřikrát nižší daně“, který můžeme v médiích čas od času zaslechnout, vzniká z porovnání optimálního scénáře paušální daně s tím, co by OSVČ musela platit při normálním režimu (a to především v případě, že má z nějakého důvodu nízké náklady). V té nejlepší variantě tak může být opravdu daňová a pojistná zátěž pro OSVČ značně nižší než pro zaměstnance.
Jenže to platí jen za ideálních podmínek, jak jsme už naznačili výše, a navíc paušál má několik omezení a „háčků“. Nevyplatí se například ve chvíli, kdy OSVČ uplatňuje daňové slevy (např. na děti, manželku, hypotéku nebo jiné odpočty), protože ty zkrátka a dobře nejdou u paušální daně kombinovat.
Navíc, pokud OSVČ vydělá víc než stanovený limit (cca 2 mil. Kč ročně), nebo pokud se stane plátcem DPH, paušál přestává platit a všechno je zase jako dřív. V takovém případě musí přejít zpět na běžné zdanění – a výhody paušálu tak okamžitě mizí někam do zapomnění.
Takže tvrzení, že OSVČ vždy platí „čtyřikrát méně“, je často jen marketingový výkřik — realita bývá mnohem barevnější a složitější.
Myslíte si, že by se paušální daň měla upravit tak, aby byla spravedlivější i pro OSVČ s vyššími příjmy?
Zdroj: Autorský text, HN, Seznamzpravy
